Nepromeškejte chvíli, kdy chce dítě jíst samo. Litovali byste!

Rukama jsem dceru nikdy jíst nenechala, ani se v jídle patlat. Ale jednoho dne (bylo jí něco přes rok) mi z ruky vzala vidličku a od té doby jí sama. Myslím, že jako ve většině dalších věcí si dítě samo o to řekne...a je nejlepší mu nebránit a nechat to na něm.

Mám tři dcery a u každé to bylo jiné. Nejstarší jedla sama už od půl roka,jídlo všude,moje nervy tekly :).. Prostřední ta jí od roka sama a pěkně u stolu,všechno sní..No a ta nejmladší začala až skoro od dvou let,ale rukama,příbor nechtěla,maminy umíte si představit ten bordel joo :). Drobky,omáčka,polívka,cokoliv,všechno na sobě a kolem sebe. Nevadí my to,kdyby ano,nemusela jsem si děti ani dělat,že?? Jsou to naše princezny a všechny tři jsou úžasné!Ještěže ségry už jsou velký a hodně pomáhají,takže když nemůže mamka,zaskočí ony.. Mám i skvělého taťku,kolikrát udělá větší berdel,než ta nejmladší

Se starší dcerou jsme začali v 11 měsících. Ze začátku dostala do ruky lžičku a vrtala se s ní v misce, zatím co já jsem ji druhou lžičkou krmila. Postupně se začala trefovat sama lžičkou do pusy, tak jsem jí už jen pomáhala s nabíráním a pak to začalo jít samo. Chce to také hodně chválit, každý maličký pokrok.
Nikdy jsme neměli zavedené to, že oběd se jí rukama. Rukama se jedly kousky ovoce a zeleniny, chleba na kostičky atd., ale ne oběd. Nevím, jak může dítě jíst rukama třeba rýži, nebo pyré.
Také u nás od začátku platilo, že úmyslné házení jídla po místnosti je špatné. Pochopitelně, že to dcera zkoušela, ale nepřecházela jsem to bez povšimnutí a vždycky jsem jí dala najevo, že se mi to nelíbí.
Bylo to období náročné na udržování pořádku. I když jsem měla pro malou velký bryndák, vždycky po akci bylo potřeba umýt případně převléct dítě a umýt stůl, židličku a podlahu. Ale bylo to jen přechodné a výsledky stály za to.

Ja jsem mela dve deti, skoro 3 roky od sebe. Jemnou motoriku si vycvicily pri hre, nabirani vody nebo pisku lzickou nebo lopatkou do kybliku, male kousek ovoce nabodavaly dezertni vidlickou. Ale matlani jidla po sobe a kolem sebe jsem nedovolila. Pod bradou textilni nebo nepromokavy bryndak. Obed jedli v drevene skladaci zidli se stoleckem. Az se naucili jist, tak v zidlicce "navysoko" u stolu s ubrusem a s prostirkou. Kazdy at si zvoli svuj zpusob, mne se muj maximalne osvedcil. Mela jsem cistou kuchyni, ciste spokojene dite bez nutnosti koupani po obede. Zvykli si velmi rychle na pekne kulturni stolovani.