[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Snad v každém dětském kolektivu se najde dítko, které kazí míčové hry, pohybové soutěže, je nápadně nemotorné, nešikovné a neobratné, a proto často mívá problémy s dětmi i pedagogy. Samozřejmě, že ne každé nešikovné dítě je dyspraktik! Avšak odborné prameny naznačují, že dyspraxií trpí každé dvacáté až třicáté dítě v populaci.
Což v podstatě koresponduje se zmíněným jedním „nešikou“ v školním či předškolním kolektivu. „Dyspraxie postihuje zhruba každého dvacátého člověka v populaci, a to jak děti, tak dospělé. Je to jeden ze skrytých hendikepů. Děti s takovou poruchou vypadají stejně jako jejich kamarádi, doma i ve škole však mohou mít závažné problémy. Nemusí být třeba schopné chytat míč nebo mají špatný rukopis, že ho ostatní nemohou přečíst.“ uvádí kupříkladu pedagožka a ředitelka britského Střediska pro pomoc dětem s poruchami koordinace, Amanda Kirbyová.
Dyspraxie se však netýká jen sportovních aktivit, ale má logicky přesah i do „samoobsluhy“ dítěte a třeba i opožděného vývoje řeči (ten komplikuje horší koordinace pohybů artikulačních orgánů).
Samozřejmě, že za nejrůznějšími neodborně stanovenými „dys“ se někdy mohou schovávat i hrubé výchovné přešlapy rodičů, nicméně malý dyspraktik rozhodně není nevychovaný lenoch ani simulant!
Dyspraxii z nikoho „nevytlučete“ ani nevyženete vojenským drilem. Dyspraktik potřebuje vaše pochopení, empatii a odbornou pomoc, jinak jej v určitém smyslu nemilosrdné a přímočaré dětské kolektivy a také předsudky dospělých odsoudí k „životu na okraji“.