Maminka.czDěti a jídlo

Nesnědl polévku, nedostane bonbon! Sladké tresty: Ano, či ne?

Martina Machová 23.  11.  2019
Mnoho rodičů své děti při jídle trestá a motivuje odpíráním sladkostí či zákusků, jaká úskalí může mít taková motivace?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

„Varuji tě, Pavlíku, jestli si nedáš alespoň tři, čtyři lžíce polévky a dvakrát tolik rizota, nepočítej s tím, že dostaneš po obědě tu zmrzlinu, co jsme spolu koupili!“ anebo „Mařenko, když pěkně spapáš řízeček, dostaneš kus toho čokoládového dortíku od babičky, který ti včera tak chutnal!“ říkáváme občas svým dětem, když se snažíme sladkou odměnou pozitivně či negativně motivovat k tomu, aby jedly to, co považujeme pro jejich těla za zdravé a potřebné. Jenže je taková motivace skutečně ku prospěchu věci?

Až to uděláš, dostaneš čokoládku... Proč se nevyplací děti uplácet?

Jíst, či nejíst jako obraz dobra a zla

A jak se na takové situace kouká odborník? „… jíst, nebo nejíst je tak převedeno do rejstříku dobra a zla, stává se podnětem k morální lekci a přestává být potěšením. O přirozených potřebách se nemá vynášet morální soud… Takže tresty tohoto typu jsou v této oblasti naprosto neadekvátní,“ varuje psycholožka a psychoanalytička Silvine Bonnot-Matheron. Jenže znáte to; z pohledu rodiče je nesmírně těžké pozorovat, jak se jejich „nítěnka“ nimrá v rizotu a přepečlivě třídí a dává stranou každý kousek mrkve, hrášku či kukuřice. Zvlášť když má rodič vypozorované, jak těžké je zpohybovat malému gurmánovi bez špetky zkonzumované vlákniny zažívání…

Pláč neznamená vždy jen hlad. Proč dítě nekonejšit krmením?

Sladkosti jsou PRO radost, avšak ne ZA radost, kterou děti udělají nám!

„Člověk sedí u stolu, aby se najedl v příjemném prostředí. Maminka, která se neustále stará o to, co její dítě pozřelo, mu tak kazí radost z jídla i narušuje vztah, který mezi nimi existuje,“ upozorňuje Silvine Bonnot-Matheron. Jídlo zkrátka nemá být za žádných okolností vnímáno jako trest a snad ani jako odměna. Jídlo zkrátka patří do úplně jiné kategorie, kde tyto veličiny nemají místo. Sladkost bychom měli dítěti dávat pro radost, a ne protože nám „udělalo radost“ tím, že snědlo něco, co mu nechutná, možná dokonce něco, z čeho se mu zvedá žaludek. Co si pak počneme ve chvíli, kdy ztratíme nad jeho stravováním kontrolu – kdy se bude stravovat mimo domov, bude mít k dispozici určité kapesné a bude si tedy moci dopřát vše, co mělo před tím jen a jen za odměnu? Navíc je smutnou pravdou to, že když „nítěnka“ pochopí, jak důležité pro rodiče je, aby některé věci jedla, může se stát z odpírání těchto potravin perfektní nástroj k manipulaci – k manipulaci s vámi!

Dávat dětem jídlo za odměnu je cesta do pekel. Proč je neuplácet?

Příklady táhnou

Jak se tedy vyhnout tomu, abychom sklouzávali k sladkým odměnám? Jak jinak dítě motivovat, aby jedlo způsobem zdravým pro jeho tělo a vývin? Nejlepší je pochopitelně jít příkladem. Stravovat se už od kojeneckého či batolecího věku společně, jíst to, co bychom chtěli, aby jedli naše děti. Těžko se bude „cpát“ dítko dušenou mrkví a brokolicí, když k takovým pokrmům mi sami máme nepřekonatelný odpor, a ještě to občas dáme najevo. Dítě musí vidět, že konzumace určitých potravin je naprosto normální a běžná. Těžko po vás bude vyžadovat pouze smažené nugetky a hranolky z fast foodu, když je takřka neochutnalo!

Témata: Jídelníček, Výživa a stravování, Praktické rady, Péče o dítě a jeho výchova, Rodiče, Děti a jídlo, Fast food, Třešť, Třes, Sla, Sladkosti, Odpírání, Polévka, Jídlo, Radost, Řízeček, Bonbón, Děti, Odměna