Maminka.czK tabuli půjde české školství

Nevypustit duši. Psychické potíže dětí jsou „po covidu” rutinou. Kdo a jak pomůže?

Tereza Víchová 10.  6.  2021
Zdroj: Istock
Nevypustit duši. Psychické potíže dětí jsou „po covidu” rutinou. Kdo a jak pomůže? | Zdroj: Istock
Bojím se chodit do školy, denně píšeme několik testů. Bojím se chodit po chodbách, všichni se na mě dívají. Covid si vybírá svou daň na dětech, které jsme všichni tolik chtěli zpátky do škol. S podlomenou psychikou ale málokdo pomůže – učitelé to často neumějí a sami se adaptují v neznámu, psychologické a psychiatrické ambulance praskají ve švech. A my rodiče? Jsme první možností „záchytu” potíží. Ne vždy to ale zvládneme jen instinktem.

Helena (redakce její jméno změnila kvůli citlivým údajům o dětech) pracuje na střední škole v menším městě jako učitelka a preventistka rizikového chování.

„Ještě v době lockdownu jsem se sešla s jedno studentkou, která mě o to poprosila. Šly jsme na procházku a svěřovala se mi, jak se bojí, že bude znovu potřebovat před časem vysazené léky na depresi,” vypravuje Helena. Dětí s psychickými potížemi podle ní přibývá všude kolem. A covid může být pádným důvodem, proč se zamyslet nad českým školstvím a jeho fungováním. Tomu se letos po celý rok věnuje i časopis Maminka v projektu K tabuli půjde české školství.

VIDEO: Školy musí děti více učit digitální dovednosti

Psychické potíže dětí jsou teď rutinou

Panická ataka, kdy se najednou objeví pocit, že nemůžete dýchat, a tlačí vás na hrudníku. Strach ze studentů na chodbách školy, protože předchozí týdny a měsíce v rodné vesnici viděli doslova jen slepice na dvorku u domu. To všechno děti Heleně popisují.

Podle údajů Národního ústavu duševního zdraví zažije až 20 % dětí a dospívajících nějakou formu duševního onemocnění. Navíc polovina prvních příznaků se projeví již před 14. rokem věku a až tři čtvrtiny před 24. rokem věku. Většina dětí nemá k dispozici včasnou pomoc nebo ji ani nevyhledává. A to z mnoha různých důvodů včetně stigmatizace. Pandemie covid-19 přispěla k tomu, že je problémů víc a také jsou víc vidět.

„Občas mám pocit, že kdybych měla u sebe třeba nějaké léky na uklidnění a mohla je rozdávat, můžu to dělat po hrstech,” říká smutně i Helena.

 

Klepněte pro větší obrázek

Kam se mohou děti i rodiče obrátit, když chtějí řešit duševní hygienu nebo potíže

www.nevypustdusi.cz

www.actionforhappiness.cz

narovinu.net

Známkování jako mantra psychice nepřidává

Málokteré dítě či dospívající se momentálně po návratu do školy cítí dobře. I když se napříč celým posledním rokem z Ministerstva školství jako červená nitka linulo doporučení, ať učitelé nezkoušejí, netestují či aspoň neznámkují, málokde se tak děje. Smršť testů, která má v končícím školním roce „dohnat” známky, je běžná věc na prvním stupni i u dospívajících.

„I u nás na škole bohužel vidím učitele, kteří se občas snad až těší, na čem žáky nachytají. Ale samozřejmě jsou tu i ti druzí, kteří se chovají rozumněji,” říká Helena.

My rodiče se proti tomu můžeme bouřit a leckde třeba i něčeho dosáhnout, ale důležitější je určitě osobní přístup doma v rodině. Nestydět se za větu „Je mi jedno, co budeš mít na vysvědčení, protože tě vidím, že se doma připravuješ,” dítěti hodně pomůže a nám zodpovědným, prahnoucím po vyznamenání („vždyť jsem ho měla taky!”) trochu změní pohled na priority. Protože věta „Zdraví je nejdůležitější” vůbec není klišé, když má vaše dítě zvýšenou teplotu před další písemkou.

Klepněte pro větší obrázek

Zklidněte nejprve sami sebe

Prvním krokem, který můžete udělat pro své dítě, je začít s duševní hygienou u sebe. Vystresovaný rodič své dítě jednoduše neuklidní. A jak se nejlépe zrelaxovat? „Osobně doporučuji začít tím, čeho máte nedostatek. Například spánku, procházek v přírodě nebo pohybu, který vám pomůže vybít nahromaděnou energii. Rodiče menších dětí zase často ocení kontakt s jiným dospělým, s nímž se nemusí bavit o dětech, ale třeba o svých zálibách,“ radí Marie Salomonová, neurovědkyně a zakladatelka organizace Nevypusť duši, která bourá mýty o duševním zdraví. I podle jejích zkušeností frustrace u dětí roste. „Otevřená a citlivá komunikace v rodině je proto pro duševní zdraví dětí tím nejlepším předpokladem,“ zdůrazňuje. 

 

Prevence zatím moc neexistuje

Covid odhalil černé díry v prevenci duševních onemocnění. Podle NUDZ chybí v Česku psychohygiena, prevence i návazná pomoc. Do budoucna by se to mělo změnit s novými preventivními programy:

„Naším cílem je přinést efektivní program zaměřený na zvyšování znalostí a dovedností v oblasti duševního zdraví. To je ostatně v souladu se Strategií vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, která uvádí, že v současném vzdělávacím systému je oblast psychohygieny podhodnocena, žáci nemají potřebné kompetence a zároveň chybí programy prevence deprese, úzkosti, škodlivého stresu a sebevražednosti,” říká PhDr. Petr Winkler, Ph.D., vedoucí Výzkumného programu sociální psychiatrie v NUDZ. „Monitoring duševního zdraví ve školských institucích je důležitý z mnoha důvodů. Kromě přehledu o rozdílech v čase, mezi jednotlivými regiony, typy škol atd. a kromě možnosti vyhodnocovat efektivitu realizovaných preventivních a podpůrných programů, by nám také umožnil pružně reagovat na výjimečné situace typu pandemie covid-19,” uzavírá doktor Winkler. 

Teď, na konci školního roku, tedy nám – rodičům nezbývá nic jiného, než reagovat zdravým rozumem a rodičovským instinktem. A v případě, že budeme  mít pocit, že to naše dítě – a my s ním – nezvládáme, nebát se vyhledat odbornou pomoc.

Děti odhazují roušky ve školách: Psaly kvůli nim tresty, dostávaly poznámky
Fotit pavouka, modelovat krychle, sázet bylinky: Co všechno nás naučila škola on-line?
Témata: Školák, K tabuli půjde české školství, Rodiče, Školy, Základní škola, Psychika, Student, Střední škola, Back to school, pandemie, Potíž, Rutina, Chodba, Covid, Zakladatel, Děti, Digi, Česká republika
Mohlo by vás zajímat
RECEPT: Domácí játrová paštika. Famózní výsledek za 10 minut práce
Formánková Simona
Recepty