Nikol Moravcová: Učila jsem manžela v karanténě tančit, on mě učil na klavír

Když jsme přesně před rokem fotili Nikol v pražské botanické zahradě, tenkrát ještě s těhotenským bříškem, ani ve snu nás nenapadlo, jak moc bude za pouhý rok svět kolem nás jiný. U Nikol se naštěstí nic moc nezměnilo. Stále krásná, akční a věčně rozesmátá. A její malá Violetka už je devět měsíců na světě!

Všichni, nebo alespoň ti zodpovědnější, přesunuli své životy na pár týdnů domů, do karantény. Máš nějaké své tipy, jak se nezbláznit a jak si to snad i trošku, v rámci možností, užít?

Kromě klasického cvičení, vaření receptů z trvanlivých surovin nebo očisty šatníku jsem se rozhodla svého manžela naučit tančit a on mě na oplátku hrát na klavír. Sebevzdělávání. Udělat to, co jsem vždycky chtěla a jednou bych třeba litovala, že jsem to aspoň nezkusila. Také jsem začala vést svoje vlastní on-line školení „Jak uspět na Instagramu“ a zatím se všechna vyprodala, tak určitě v květnu vyhlásím další termíny a budu se třeba těšit na jednu z vás.

To je výzva! Pověz, jak jste trávili s Violetkou takový běžný den v karanténě?

Kromě procházek se to vlastně moc neliší. Pokud bych počítala ten den už od půlnoci, tak kojením každé dvě až tři hodiny. Kolem deváté většinou tatínek dělá snídani. Pak si hrajeme a já u toho cvičím jógu. Po obědě Via usíná. To mám čas vyřídit zprávy a e-maily. Večer si pak s manželem čteme knížky, hrajeme na klavír a zpíváme si, abychom si zkrátili ten čas před koupáním. Pak dáme kašičku a při kojení většinou opět kolem deváté jde Via spát a my si s Karolem (manžel Nikol, pozn. red.) pustíme seriál nebo film. A od půlnoci zase nanovo…

Jaké filmy nebo seriály bys za sebe doporučila?

Když jsem byla těhotná, tak jsme si pořídili domů plátno a po večerech koukali na seriály. Ta tradice nám zůstala doteď, takže můžu doporučit The Morning Show, nový seriál na Apple TV plus s Jennifer Aniston, která je v tom úplně skvělá. Také se nám líbil seriál See, který je z budoucnosti o tom, že lidská rasa přestala vidět, docela k zamyšlení. A chystáme se teď na KIDDING s Jimem Carreym na HBO GO. Je to prej o bývalé ikoně dětské televizní zábavy, tak jsem zvědavá. S Karolem se snažíme dodržovat psychohygienu i hlídat si čas na sebe navzájem, a tak nám jednou za čas mamka pohlídá, a když zrovna není karanténa, vyrazíme třeba na premiéru filmu nebo nějakou společenskou akci. Užíváme si to najednou úplně jinak.

V uplynulých týdnech schovali Češi své obličeje do roušek. Na naše focení ji pro tebe a Violetku ušil sám fotograf. Jak ty sama jejich nošení vnímáš?

Bude to znít možná bláznivě, ale měla jsem ji na sobě během focení do Maminky vlastně vůbec poprvé. Nepočítám tedy festival Burning Man v Nevadě, kde se nosí respirátory kvůli písečným bouřím. Já roušku totiž prvních čtrnáct dní od „korontény“ nepotřebovala. Objednávali jsme si jídlo domů a máme terasu, takže malou uspávám tam. Abych ale nebyla tak alibistická, zlomila jsem si prsty na noze, takže jsem stejně nemohla nikam chodit. Proto mě potěšilo, že mi šéfredaktorka Alice přinesla na focení ručně ušitou roušku. Nejenže je přesně podle mého boho stylu, ale je i ze super materiálu, a tak i Violčina premiéra proběhla bez většího protestování.

Když jsme spolu mluvily naposledy, byla Violetka ještě v bříšku. Jak moc se ti za ten rok proměnil život?

Asi svojí odpovědí překvapím, ale zase tolik ne. Vážně. Ona to příroda tak pěkně zařídila, že nás to těhotenství postupně připravuje. Dokonce jsem byla varovaná okolím, že to bude horší, takže jsem teď mile překvapená, ale samozřejmě můžu za pár měsíců, možná i let, mluvit jinak. (smích) Máme teď zoubkové období, tak v noci nespíme. A přesto bych za nic neměnila. Vlastně je teď můj život o dost zábavnější. Role matky mě ze všech mých životních rolí baví zatím nejvíc.

Máš víceméně hezké vzpomínky i na porod a šestinedělí?

Tím, že jsem musela podstoupit plánovanou sekci, u které byl i můj manžel, to bylo takové, řekla bych, až filmové. Všechno proběhlo rychle a bezbolestně. O to bolestnější jsem pak ale měla šestinedělí. Bylo to na přelomu července a srpna a jen si pamatuju, že jsem neustále „větrala“. (smích) Hodně mi pomáhala moje maminka a manžel. Ta transformace v maminku přicházela jakoby ve vlnách. Občas se na sebe dívám s malou do zrcadla a to mateřství si sama sobě připomínám. Vlastně nevím, jestli mi to někdy pořádně dojde.

A jak jste společně s Violetkou zvládaly kojení?

No to bylo něco! Třeba před tímhle mě nikdo nevaroval. Prvních pár týdnů jsem prožívala strašnou bolest a díky Instagramu, kde jsem se s tím svěřila, jsem zjistila, že nejsem zdaleka jediná. To mi možná taky trochu pomohlo nevzdat to a teď jsem s odstupem času neskutečně vděčná, že mám to štěstí a můžu stále malou kojit. Pomohly mi tenkrát náplasti, krémy a zmíněné „větrání“, které ocenil zejména manžel. (smích)

A umíš si představit mít teď další dítě?

No jasný. Určitě bychom rádi tak do tří, čtyř let další přírůstek. Bude mi letos třiatřicet, takže musíme v tomhle trochu plánovat. Teď navíc bude asi pořádná vlna „koroniálů”, se kterou se doufám sklouznou i moje kamarádky, takže je možný, že i dřív, kdoví. (smích)

Děti, internet a etika… Tohle je téma, kterým se ve své profesi hodně zabýváš. Na co je podle tebe důležité dát si v této souvislosti největší pozor?

Velké téma. Musíme si uvědomit, že dítě je člověk, který sice má lidská práva omezená věkem a za jeho rozhodnutí je zodpovědný rodič, ale bohužel někteří rodiče vidí v malém bezbranném človíčkovi nástroj na vydělávání peněz. Některé matky vyfotí dítě vedle produktů, protože vědí, že to bude mít větší dosah, než by se s tím produktem vyfotily samy. A to je špatný. Pokud se ale třeba dítě vyfotí při nějaké běžné aktivitě, která není za účelem zisku, tak v tom nevidím problém. Je potřeba v tomhle používat zdravý rozum a nezneužívat děti k reklamě.

Přemýšlela jsi někdy nad tím, jestli Violku vůbec ukázat na sociálních sítích?

Ani minutu. Podobně jako se mí rodiče nebo můj manžel stali přirozenou součástí mého veřejného života, tak i naše dcera přišla do rozjetého vlaku. Na svých workshopech učím, že na sociálních sítích je nejdůležitější autenticita, a ta by se nějakým umělým zakrýváním nebo tajením vytratila. Lidi mě sledují právě proto, že na svém profilu ukazuji své soukromí, svůj každodenní život a do toho Violka neodmyslitelně patří.

Rozhovor byl redakčně zkrácen. Celý najdete v květnovém čísle Maminky, které je stále v prodeji. Objednat si ho můžete i na ikiosek.cz/maminka. Ve čtvrtek 21. května vychází Maminka nová.