[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Rodiče se často domnívají, že jde jen o dvě různá pojmenování jednoho jediného problému - že dítě má extrémně zlé sny. To je ale omyl. V obou případech se sice jedná o poruchy spánku, zvané parasomnie, ale jejich původ i projevy jsou docela odlišné.
Přicházejí zpravidla v druhé polovině noci v takzvané REM fázi spánku. Tyto stavy jsou vždy spojeny s prožitkem nepříjemného snu. Dítěti se často zdá, že ho někdo honí, chce jej zabít, ztratilo se rodičům, případně může ve snu zažívat i posměch spolužáků. Sen se stupňuje a dítě se probouzí vyděšené, s křikem nebo pláčem. Je však při vědomí, pamatuje si, o čem se mu zdálo, a postupně se vám podaří ho uklidnit. Občas se pak ale děti bojí zůstat samy v pokojíčku, mají obavy z dalšího usnutí a z toho, aby se zlý sen nevrátil.
Doporučujeme zůstat u dítěte, dokud se zcela neuklidní a neusne, případně ho vezměte s sebou do své postele. V takových chvílích vás totiž opravdu potřebuje mít nablízku. Noční můry se u dětí nejčastěji vyskytují mezi třetím a šestým rokem, obvykle vymizí v období puberty. Mohou se ale vyskytnout i u dospělých. Děti, které tyto nepříjemné sny zažívají, mívají zpravidla citlivější nervovou soustavu, mohou být ustrašené, případně disponují velmi bujnou fantazií i představivostí a o věcech hodně přemýšlejí.
U malých dětí zhruba do věku šesti let jsou noční můry obvykle vyrovnáním se s něčím, co je pro ně neznámé, jedná se vlastně o zpracování nových zkušeností a dojmů. V případě těch starších někdy zlé sny přicházejí po stresovém období - po stěhování, rozvodu rodičů, úmrtí někoho blízkého nebo při neshodách doma či ve škole. Mohou být ale také ukazatelem vážných problémů, jako je šikana nebo pocity méněcennosti. Tady je třeba být coby rodič ve střehu.
RADA PRO RODIČE: Pokud se vaše dítě vzbudí z noční můry a chce o svém snu mluvit, vyslechněte ho. Další možností je vrátit se ke snu ve dne, kdy věci zdaleka nevypadají tak strašidelně. Menšímu dítěti dejte možnost svůj děsivý sen nakreslit. Nejdůležitější je ve chvíli, kdy je dítě vyděšené, být u něj, hladit ho, držet za ruku. Tady totiž plyšák tátu nebo mámu nenahradí.
Klára (40): „Občas se nocí rozlehne takový křik, že se sama vyděsím, doslova pak vyletím z postele a běžím k synovi do pokojíčku. Jonášovi je šest let a zlé sny u něho začaly okolo třetího roku. Nejčastěji se mu prý zdá, že ho chce někdo zabít, o blescích z bouřky, nebo o elektřině, která ho hodně zajímá. Po probuzení pak za chvíli zase usne, většinou si ho ale bereme k sobě do ložnice. Situaci jsme probírali s dětskou lékařkou a shodli jsme se na tom, že syn je hodně hloubavý, stále řeší, co by se stalo kdyby, a klade nám spousty otázek. Zajímají ho nebezpečné věci a tyto myšlenky si pak logicky přenáší do snů. Mívá období, kdy děsivé sny přicházejí třeba i několikrát za týden, jindy je zase delší čas klid. S psychologem zatím situaci řešit neplánujeme a věříme, že tyto nepříjemné stavy s věkem přejdou.“
Přihlaste sea zdarma dočtětetento článek
V pokračování článku také najdete
Tipy na klidný spánek
Jaký je názor odborníka na zlé sny u dětí?
Kdy vyhledat odbornou pomoc?
Jaká je nejúčinnější "léčba?"