[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
S protichůdnými názory na noční kojení se v souvislosti s kazivostí chrupu setkala nejedna maminka většího kojence či batolete, kterému rostou první zoubky. Takřka učebnicovým příkladem jsou zkušenosti paní Romany, která se se svým 16 měsíčním synkem vydala kvůli zkaženému zoubku k zubaři. Zatímco u pediatra dostávala vždy pochvalu za vytrvalost v kojení, u zubaře ji čekala „ledová sprcha“. Kojit tak velké dítě prý rozhodně není potřeba: „To nevíte, maminko, jak je mateřské mléko sladké!?“.
Největším Romaniným hříchem je však kojení během noci, synka nekojí často, obvykle 1 – 2 krát za noc. Malý saje ani ne 5 minut a hned zase spí. V noci mu samozřejmě mimo mléka a občas čisté vody nic pít nedává, jídelníček má zdravý, žádnou sladkost typu čokoláda, bonbóny ještě v pusince neměl. Lékař však trvá na svém, může za to kojení! „Pokud nechcete syna poškozovat, přestaňte kojit alespoň v noci, když už si myslíte, že to dumlání přes den potřebuje.“, řekl zubní lékař na závěr.
Mateřské mléko je opravdu sladké, avšak zdeformovaným chutím dospělého přijde spíše jemně nasládlé. Zatímco kravské mléko obsahuje okolo 4 g laktózy (mléčného cukru) na 100 ml, lidské mléko je takřka dvakrát sladší. Jenže v mateřském mléku není jen laktóza, ale také celá řada dalších látek, kromě jiného i takových, které zpomalují růst patogenních bakterií ovlivňujících tvorbu zubního kazu.
Navíc tyto bakterie nejsou schopné laktózu zužitkovat tak dobře, jako je tomu například u sacharózy (běžný řepný či třtinový cukr). Z tohoto pohledu je tedy role laktózy obsažené v mateřském mléku, coby hlavního viníka kazivosti zubů, s velkou pravděpodobností poněkud přeceňovaná. Vždyť i evolucí řízená příroda by byla v takovém případě sama proti sobě!
Jak tomu už v odborných kruzích bývá, existují dokonce i protichůdné studie. Některé rizika nočního kojení naprosto vyvracejí, jiné naznačují, že i ono má svůj podíl. S takto rozporuplnými informačními zdroji vám tedy rozumný dentista pravděpodobně doporučí, noční kojení po objevení prvního zoubku raději postupně omezovat. Navíc vám jistě zdůrazní důležitost správného stravování a optimálního pitného režimu – metlou zubů není v první řadě vaše mléko, ale celodenní ucucávání sladkých šťáviček a limonád, samozřejmě také cumlání bonbónů a lízátek, které má dítko v pusince dlouhé minuty.
V souvislosti se sladkostmi není až tak důležité množství, jako délka kontaktu a také jeho četnost! Kupodivu však zoubkům nesvědčí ani dlouhodobé žužlání pečiva (obsah sacharidů). My dospělí bychom se v těchto souvislostech měli vyvarovat jakéhokoliv olizování dětských lžiček a dudlíků, neboť tak můžeme do dětské pusinky přenést baktérie, které zvyšují riziko výskytu zubního kazu.
Velkou roli samozřejmě hraje i ústní hygiena, užívané léky (především antibiotika) a dědičnost. Trochu opomíjená je i tzv. xerostomie (suchost úst), kdy děťátko, především během spánku, dýchá výhradně ústy (nachlazení, problémy s nosní mandlí apod.). Tehdy dochází k přesušování ústní sliznice a nedostatečné tvorbě slin, což negativně ovlivňuje složení mikroflóry v ústech.
A tak se zdá, že maminky kojící během noci své „zubaté upírky“ nemusejí při dodržování několika zásad propadat panice, pokud tedy nekojí své dítko 10x za noc a dítko nemá ke kazivosti již nakročeno.