[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Co bylo ještě nedávno výsadou alternativě smýšlejících, je dnes standard. V nákupním centru sedí maminka nad talířem s jídlem a miminko jí spí na břiše v šátku. Tlačíme prázdné kočárky před sebou a dítě se spokojeně rozhlíží z naší hrudi. Výjimkou není ani nošení dvouletých či starších, kterým se prostě nechce jít pěšky a maminky se pod jejich tíhou už prohýbají. Zastánci nošení dávají palec nahoru. Ale co na to všechno říkají fyzioterapeuti?
Ti jednoznačně radí: Nosit ano, ale zdravě a s mírou. „Pro miminko je zpočátku nošení přínosem. Když je dobře uvázané ve správné poloze, z nošení jen těží,“ říká úvodem fyzioterapeutka Renata Větrovská a vyzdvihuje i zmiňovaný kontakt s rodičem. Platí ale jednoduchá nepřímá úměra: Čím starší dítě, tím méně jej noste. „Dítě potřebuje přirozený vývoj,“ říká Renata Větrovská. „Volnost, aby nabíralo svaly, mohlo se začít přetáčet a dále rozvíjet. K tomu celodenní uvázání v šátku nepomůže.“
Základem jsou dvě věci: Dítě by v nosítku či šátku mělo být napevno na vašem těle, první měsíce navíc s jištěním hlavičky. A jeho nožky by měly být v tzv. abdukčním postavení. „Takzvané klubíčkovité postavení je správná poloha,“ popisuje Renata Větrovská. „Je to podobné jako ve vajíčku, miminko má zakulacenou páteř, nožičky od sebe a je čelem k mamince. Největší chybou jsou tak nosítka, kde děti visí nožičkami dolů. To vzniká příliš velký tlak na velké klouby, tato nosítka si také vysloužila název visítka. Špatně je také jakákoli poloha, aby vidělo kolem sebe,“ upozorňuje odbornice. To se totiž možná líbí dítěti, nikoli však jeho křehkému tělu, které se první rok života dramaticky vyvíjí.
„Přikláním se k šátku, rodič jej ale musí umět dobře uvázat,“ říká Renata Větrovská. Důležité je ono ALE. Nejčastější chybou je podle odbornice příliš volné uvázání. Jednoduše se bojíme, že miminku ublížíme, když trochu přitáhneme, ale je to přesně naopak. Naučit se vázat je proto základ. „Jednou z možností je navštívit kurz vázání šátku, vyplatí se i nabrat informace třeba u šátkující kamarádky, která nás všechno naučí a předvede nám to,“ radí Renata Větrovská nenechat nic náhodě.
Nosítka jsou krásná, různobarevná a manipulace s nimi je jednoduchá. Navíc se jich už spousta chlubí přízviskem „ergonomická“ – ale i tak zkoumejte třeba ve facebookových skupinkách, zda tomu tak opravdu je. „Nevýhodou nosítek je, že se jako šátek nedokážou přesně přizpůsobit tělu maminky. I když mají nastavitelné popruhy, každý máme jiné tělo,“ říká Renata Větrovská. „Pokud v nich ale dítě nenosíme celý den, určitě je to vhodná varianta.“ S nosítkem dejte pozor na správné nastavení podle velikosti dítěte, dle fyzioterapeutky se zde totiž často chybuje. A ergonomičnost tak může vzít rychle zasvé.
Jak začít s nošením dětí v šátku?
V nošení zohledněte také sebe – být k smrti unavená z osmikilového miminka, které ze sebe nesundáte, protože kočárek dnes není trendy? Spokojení musíte být oba. „Vím, že propagátoři nošení argumentují tím, že maminka během nošení postupně posiluje, co je třeba,“ říká Renata Větrovská. „Z pohledu fyzioterapie to ale tak není. Po porodu jsou oslabené pánevní dno i další vnitřní svaly, vše je zapotřebí naposilovat – ale jinak než stálým nošením.“ Zamyslete se proto nejen nad blahem dítěte, ale i svou kondicí. Váha miminka je pro tělo velká zátěž, třeba po císařském řezu se o nošení rozhodujte ještě pečlivěji. Šátek může být jen varianta pro „horké“ chvilky velké nespokojenosti.