[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Nosní mandle (správně hltanová mandle) je tkáň v nosohltanu, která se zvětšuje ve věku tří až šesti let. Zachytává viry a bakterie, a tím se podílí na obranyschopnosti dítěte. Při opakovaném boji s infekcemi se ale může zvětšit trvale a omezit průchodnost nosu. Nosní mandle přestává plnit svoji imunitní funkci a naopak se sama stává infekčním ložiskem.
Dítě se tak dostává do začarovaného kruhu opakovaných onemocnění. Zbytnělá nosní mandle s sebou nese i další komplikace. Potíže s nosní mandlí trápí tedy téměř výhradně jen malé děti. U těch školou povinných se její velikost postupně zmenšuje, až v podstatě zanikne, jen výjimečně přetrvává do dospělosti.
Mezi nejčastější problémy patří ztížené dýchání nosem. Sliznice je náchylnější na záněty a dítě bývá opakovaně nemocné. Typickým znakem dětí se zvětšenou nosní mandlí je huhňavá řeč či nedoslýchavost. Zpozornět by rodiče měli v případě, že dítě chrápe, špatně spí nebo je mrzuté a apatické. Zbytnělá nosní mandle totiž může způsobit apnoické pauzy – krátké zástavy dechu během spánku.
Dlouhodobé potíže s dechem se mohou odrazit i ve vzhledu obličeje, vzniká tzv. facies adenoidea – dítě má neustále pootevřené rty a ochablé obličejové svalstvo. Objevují se také deformace hrudníku a kulatá záda jako důsledek mělkého dýchání.
Jestliže dítě trpí na uvedené obtíže, měli by ho rodiče vzít na ORL, kde specialista provede komplexní vyšetření. Lékař zkontroluje nos, ústa, nosohltan a uši. Pokud nosní mandle způsobuje závažné zdravotní problémy, je jediným řešením chirurgický zákrok – takzvaná adenotomie. MUDr. Daniel Groh, Ph.D., ORL specialista z kliniky FortMedica, uvádí tři základní indikace operace nosních mandlí:
„Indikaci k operaci volí otorinolaryngolog podle závažnosti a frekvence obtíží, když selhává konzervativní léčba či postupy. Například neplatí závislost pouze na velikosti nosních mandlí. I malá nosní mandle může způsobovat obtíže,“ upřesňuje MUDr. Groh.
Obvykle se provádí odstranění nosní mandle nejdříve u dětí starších dvou let. Záleží ale na celkovém zdravotním stavu dítěte a případných kontraindikacích.
Zatímco dříve se nosní mandle odstraňovala seškrábnutím bez umrtvení nebo jen v lokální anestezii, dnes se zákrok dělá výhradně v narkóze. „Operace se provádějí vždy vleže, v celkové anestezii, se zajištěním dýchacích cest, převážně pod kontrolou zrakem optikou,“ popisuje MUDr. Groh. To umožňuje odstranění celé nosní mandle najednou, což znamená méně rizik během i po operaci. Navíc se minimalizuje pravděpodobnost opětovného dorůstání nosní mandle.
Zákroku předchází předoperační vyšetření. Ta si nemocnice většinou vyžádá od dětského lékaře, důležité je zejména vyšetření srážlivosti krve. K zákroku se nastupuje den před operací nebo až ráno v den zákroku.
Operace trvá 30 až 45 minut a provádí se v celkové anestezii, proto musí být dítě několik hodin předem nalačno. Pro zmírnění stresu se podává sirup, který dítě omámí. Teprve poté je malý pacient převezen na operační sál, kde se uvede do celkové narkózy. Všeobecně snášejí děti operaci nosní mandle velmi dobře. Nemívají bolesti nebo k jejich utlumení stačí jen malá dávka analgetik při probouzení z narkózy. Začít pít a jíst kašovitou stravu může dítě dvě hodiny po zákroku.
Délka hospitalizace při odstranění nosních mandlí závisí na dané nemocnici, ale zpravidla trvá pouze jeden den. Pokud probíhá zákrok v ranních hodinách a dítě je bez obtíží, odchází domů ještě ten samý den večer nebo následující den ráno.
V poslední době roste popularita jednodenní chirurgie pro provádění adenotomie. Dítě přichází k výkonu až v den operace ráno a několik hodin po zákroku může odejít domů. Znamená to pro něj méně stresu, protože nemusí zůstávat v nemocnici přes noc. A přístup na oddělení jednodenní chirurgie si pochvalují i rodiče – obvykle jim umožní být s dítětem až do poslední chvíle před zákrokem a poté ihned po návratu ze sálu.
V současné době se využívají dvě techniky pro odstranění nosní mandle – záleží na rodičích, pro jakou se rozhodnou. Nejběžnější metodou je odstranění nosní mandle kyretou při optické kontrole endoskopem, což zajistí lepší přehlednost v místě operace. Některé nemocnice využívají kombinaci kyrety s dočištěním laserem nebo shaverem.
Nejmodernější a nejšetrnější metodou odstranění nosní mandle je plazmová koblace. Nosní mandle se odstraňuje speciální sondou. Nepoužívá se žádný ostrý nástroj, a proto se zcela eliminuje riziko krvácení. Také hojení při využití plazmy bývá rychlejší a méně bolestivé. Nicméně tento zákrok se řadí mezi nadstandardní výkony, operace vyjde na 8 až 10 tisíc korun. Některé pojišťovny na plazmovou koblaci alespoň přispívají v rámci svých programů.
Po odstranění nosní mandle musí dítě týden až čtrnáct dní po operaci dodržovat klidový režim. Je velmi důležité dbát pokynů lékařů nejen kvůli urychlení hojení, ale také kvůli předcházení pooperačnímu krvácení. Dítě by mělo jíst pouze měkkou, nedráždivou stravu, jídlo ani nápoje by neměly být horké. Není vhodné dítě koupat nebo sprchovat v příliš teplé vodě, lékaři nedoporučují ani pobyt na slunci a naprosto vyloučené jsou sportovní aktivity a větší fyzická námaha.
Po dohodě s lékařem se do nosu aplikují nosní kapky, mořská voda nebo Vincentka pro usnadnění dýchání. Pokud nemá dítě obtíže, provádí se kontrola týden po operaci přímo v nemocnici či v ordinaci ORL lékaře.
I když patří adenotomie mezi nejčastěji prováděné chirurgické zákroky, nedá se říct, že se jedná o banální operaci. Provádí se v celkové narkóze, což s sebou vždy nese rizika. Vážnější komplikace se ovšem vyskytují velmi vzácně, v jednotkách na desítky tisíc operací.
Po zákroku se u dítěte mnohdy dostaví nevolnost a zvracení, ale to má souvislost s celkovou narkózou, nikoliv se samotným zákrokem. Vyskytují se také obtíže s polykáním, horečka, bolesti krku a uší. Bolest ramen a šíje může být způsobena záklonem hlavy při operaci.
V podstatě jedinou vážnější komplikací při odstranění nosních mandlí je krvácení. To může nastat nejen bezprostředně po výkonu, ale až 14 dní poté. Z toho důvodu je nutné důsledně dodržovat klidový režim. Lehké krvácení se obvykle upraví samo, při větším krvácení se dítě znovu uvede do narkózy a lékař musí ránu zrevidovat.
Při komplikacích se musí rodiče dostavit ihned na kontrolu na ORL, výraznější krvácení vyžaduje zásah rychlé záchranné služby a okamžité převezení do nemocnice. Lékaři ovšem uklidňují, že obavy rodičů bývají zbytečně vysoké. Ke krvácení dochází minimálně, a když už nastane, většinou se jedná pouze o mírně krvavý hlen při smrkání. Pokud se chtějí rodiče riziku krvácení zcela vyhnout, mohou si zvolit metodu plazmové koblace. Tu zmiňuje i MUDr. Groh z kliniky FortMedica: „V dnešní době existují i moderní a bezpečné techniky jako například plazmová koblace. Zároveň je nutno zdůraznit, že veřejně známá a medializovaná nešťastná událost v Pardubicích se stala jako následek operačního výkonu na krčních, a ne nosních mandlích.“
Ani nejmodernější lékařské postupy nedokáží stoprocentně zajistit, že nosní mandle znovu nenaroste a nebude nutná další operace. Stejně tak odstranění nosní mandle není zárukou, že se dítě vymaní z častých infekcí, protože někdy bývá vysoká nemocnost způsobena více faktory. Jednoznačným přínosem je adenotomie v případech, kdy nosní mandle brání správnému dýchání nebo způsobuje spánkový apnoický syndrom.