[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Muzeum perníku a pohádek, Ráby pod Kunětickou horou
Kde je Kunětická hora? Přece u Pardubic! Proto nepřekvapí, že je tady Muzeum perníku. A kde jinde by mělo být než v perníkové chaloupce... Je to sice původně lovecký zámeček, ale pro nás perníková chaloupka. Po vstupu si nejprve poslechnete pohádku O perníkové chaloupce, pak si prohlédnete výstavku perníku nejen z Pardubic a nakonec navštívíte strašidelný pohádkový les, kde si každý návštěvník na vlastní kůži může vyzkoušet, jaké to bylo, když Jeníček s Mařenkou putovali k chaloupce z perníku. Při prohlídce si přijdou na své všechny vaše smysly: zrak - při pohledu na krásné perníčky, sluch - při pohádce, hmat -sáhnete si na formičku, vyřezanou do dřeva, čich - přivoníte si k medovému perníku a chuť - protože si domů odnesete lákavý medový perníček. Perníková chaloupka v sobě skrývá i třináctou komnatu (klenotnici) z dob Lovčího zámečku (1882) barona Richarda von Drasche, majitele nedalekého hradu Kunětická hora. Malá místnost s klenutým stropem a skrytým vchodem vzadu za vnitřním schodištěm byla ve velmi špatném stavu; mnoho let do ní nevkročila lidská noha. Po její obnově je nyní přes okenní skla a mříže zpřístupněna veřejnosti. K vidění jsou tady královské korunovační klenoty, zlatá jablka, kniha, perly a obřadní předměty neznámého původu a nejasného stáří. Takže i táta s mámou si přijdou na své.
Muzeum strašidel, Plzeň
Bububu! Kdo by se nechtěl bát jen tak jako a ne doopravdy? A tak hurá do Muzea strašidel! Najdete ho v samém centru města Plzně, na náměstí Republiky. Je ve sklepení dnes již zbořeného domu, který už od 16. století býval domem hostinským; dnes na jeho základech stojí hotel Central. Dům, jako celá Plzeň, je protkán pověstmi, pohádkami, tajemnými bytostmi a strašidly. S úsměvem a nadsázkou nahlédnete do světa pohádek a kouzel zapomenutých časů staré Plzně a okolí. Bájný kníže Radouš, vodníci, čarodějnice, saracénský čert, ohnivý pes, draci a jiná havěť nestoudná patří neodmyslitelně ke kraji pod Radyní. Také se zde pořádají divadelní vystoupení nebo různé strašidelné akce - a dokonce si může táta s mámou objednat narozeninovou oslavu pro svého potomka právě tady, brrrrr, ve strašidelných kobkách a podzemních prostorách plných pavučin... Nezdráhejte se a zkuste se všichni krásně bát!
Do Jičína za Rumcajsem, Jičín
V září se vydejte do Jičína! Tehdy se zde koná oblíbený festival Jičín - město pohádek. Pokud ale nemáte rádi hromadné akce, klidně se vypravte do Jičína s dětmi v jiný čas a nebudete litovat. V letní sezoně - takže až do konce září - je otevřena v ulici Pod Koštofránkem Rumcajsova ševcovna, jejíž prohlídku byste určitě neměli dětem odepřít. Rumcajs, po Baťovi druhý nejslavnější český švec, tady šil boty, než byl nucen svoje živobytí opustit a stát se loupežníkem. Pokud patříte mezi aktivnější rodinky, vydejte se vlakem do Mladějova, odkud vede do Jičína Rumcajsova stezka. Je dlouhá patnáct kilometrů a zavede vás na spoustu báječných míst; do Lovče, ke skalnímu hrádku Pařez, kolem Prachovských skal, na vyhlídku Přivýšina, zříceninu Brada, Kbelnici s hospodou U Rumcajse, kolem rybníka Kníže až do Jičína. Během cesty děti plní úkoly a za správné odpovědi získají v informačním centru na náměstí v Jičíně pamětní list. Pokud máte ještě malé caparty, pak zkuste jenom tříkilometrový Cipískův okruh, který začíná na rozcestí v zatáčce za Prachovem.
Medvědi z večerníčku, Beroun
„Vojta, Kuba s Matějem, usnem, než se nadějem,“ zpívá se ve znělce populárních večerníčků, které zná snad každé malé dítě. Na večerníček si můžete zavzpomínat a pak se rozjet do Berouna, který je kousek od Prahy, kde medvědi Vojta, Kuba a Matěj žijí. A jsou to doopravdy oni, i když už „trochu“ povyrostli. Speciálně upravené medvědárium, domeček s výběhem, je v přírodním lesoparku v areálu Městské hory. Je tam pro medvídky vybudovaný obrovský výběh, pelechy i přípravna jídla. Střecha je uzpůsobena jako vyhlídková terasa, odkud můžete sledovat dění v celém areálu, v bazénu, na prolézačkách či pyramidě, kde si medvědí „dorostenci“ hrají na divočinu. Hned vedle medvědince je hezky upravené dětské hřiště s prolézačkami, houpačkami a napodobeninou lodi. Děti zde najdou určitě mnoho zábavy a potěšení a rodičům se tady bude líbit taky. Ve městě je spousta restaurací i pizzerií se prostornými zahrádkami, kde se dá najíst i s dětským kočárkem.
Rozhledny v Čechách
Možná netušíte, že v našich krajích jsou desítky rozhleden! Takže vyjmenovat je není možné... ale můžete zkusit je postupně objevovat. Jsou kamenné, železné, dřevěné, betonové, cihlové, ale rozhlednou může být i vysílač, památník nebo skokanský můstek. Petřínská rozhledna v Praze je notoricky známá, ale když už se do Prahy vydáte, pak byste mohli objevit i jiné - třeba Cibulku v Košířích. Vypadá zvláštně, skoro jako tajemná zřícenina... Je vysoká pouze třináct metrů, ale na kamennou věž se dostanete po romantickém schodišti, vinoucím se po vnější straně zdi. To se určitě bude dětem líbit! Další romantickou rozhlednou je například Kohout u Benešova nad Ploučnicí. A nezapomeňte ani na novodobé rozhledny, jako je třeba rozhledna Mackova hora u Uherského Brodu, která byla postavena koncem roku 2000 a otevřena na počátku nového tisíciletí. Nebo rozhledna Horní les u Víru je tu teprve od roku 2002 a je celá ze železa.
Miniuni, Ostrava
Pokud nemáte šanci objet světové historické i současné stavby v reálu, pak se na ně můžete zajet podívat do Ostravy, v jejímž centru je postavené městečko Miniuni - a staveb je tady dokonce čtyřiatřicet! Dominuje mu dvanáct metrů vysoká pařížská Eiffelova věž, ale během jednoho dne můžete projít téměř celou Evropu. Zavítáte k londýnskému Big Benu, k jedné z největších pamětihodností Berlína Braniborské bráně, pražské Staroměstské radnici, k šikmé věži v Pise či holandským větrným mlýnům. Pak si můžete prohlédnout kopie sedmi divů světa, jak si je dnešní lidé představují, protože kromě pyramid už neexistují. Modely jsou postaveny v měřítku 1:25. V městečku jsou i jezírka, největším z nich proplouvá model lodě se jménem Stefan Bathory. Celý areál křižují železniční tratě se zahradními vláčky v měřítku 1:22,5 a mininástupiště Ostrava-střed. Pro nejmenší jsou v areálu připravena indiánská hřiště. Pravidelně tady také pořádají speciální výstavy a zábavné akce pro děti.
Calverova farma, Habartice
Toužíte po romantice a chcete se se svými dětmi vrátit do klukovských let? Není nic jednoduššího, než si přání splnit. Romantické dvou- či vícedenní cestování na koních překrásnou pošumavskou přírodou nabízí například atraktivní stezka začínající na okraji Šumavy na Klatovsku a vedoucí téměř až k hranicím Národního parku Šumava. Koně i s průvodcem si můžete pronajmout ve výchozí stanici v Habarticích, které leží nedaleko Klatov, a to přímo v Calverově farmě. Majiteli farmy, který má přezdívku podle padoucha Calvery z filmu Sedm statečných, tak učarovalo Mexiko, že nabízí několik mimořádných zážitků; na vlastní kůži můžete vyzkoušet, jaké je to svézt se v originálním mexickém sedle a přitom popíjet třeba tequilu... Ale to se týká jenom dospělých, děti se mohou mezitím učit jezdit na koni v místní školičce.
Moravský kras, Blansko
V září je ideální počasí na to podívat se pod zem. V Čechách a na Moravě je spousta jeskyní, ale nejznámější a nejrozsáhlejší je rozhodně Moravský kras. Patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Představte si, že na celém území je objeveno už víc než 1100 jeskyní, veřejnosti jsou ale přístupné jen čtyři... Punkevní jeskyně, jejíž prohlídka je spojena s plavbou na lodičce po podzemní říčce Punkvě a s prohlídkou dna propasti Macocha, Kateřinská jeskyně, která je známá unikátními hůlkovými stalagmity, jeskyně Balcarka s bohatou a barevnou krápníkovou výzdobou a Sloupskošošůvské jeskyně, tvořené mohutnými chodbami a podzemními propastmi. Pozoruhodné jsou také typické krasové kaňony Pustý a Suchý žleb, propadání Bílé vody a Amatérská jeskyně, která je ale veřejnosti nepřístupná. Neopakovatelný zážitek pak přináší pohled do hlubin propasti Macocha z Horního nebo Dolního můstku. Dominantou střední části Moravského krasu je Rudické propadání, kde pod zem mizí vody Jedovnického potoka a zpět na zemský povrch vyvěrají až po dvanáctikilometrové pouti tajuplným podzemím u Býčí skály v Josefově. Kdo nebyl „na Macoše“, měl by se tam co nejdříve vydat!