Maminka.czZdraví

Období kýchání

Počet lidí trpících alergií v České republice stále stoupá – objevuje se u každého čtvrtého člověka. Vrozenou náklonnost k jejímu vzniku má víc než třetina dětí. Jak ji poznáte? Co ji způsobuje? A jak se léčí?
, Časopis Maminka
28. 4. 2010
Období kýchání

Alergie se navíc objevuje mnohem častěji u čím dál mladších dětí. Podle profesora Václava Špičáka a MUDr. Martina Hrubiška, kteří sepsali publikaci Alergie, si onemocnění věk nevybírá. Fakt, že přibývá případů, kdy se projeví v prvních letech života, je velmi vážný.

Někteří novorozenci mohou po prvních krmeních reagovat i na mateřské mléko. Pokud matka konzumuje mléko či mléčné výrobky, obsahuje pak její mléko malé množství bílkovin kravského mléka, které může spustit alergickou reakci. Jsou to však případy vzácné, a proto stále platí, že mateřské mléko je nejlepší výživou.

Vzhledem k tomu, že se blíží jaro, které jako by alergeny probouzelo ze zimního spánku, je vhodné varovat vás, co vše alergické reakce obnášejí a jak moc mohou ublížit, ale zároveň vás ujistit, že s trochou pravidelné péče můžete nebezpečný dopad eliminovat. Takže buďte informovaná a ušetříte trápení nejen sobě, ale i svým potomkům.

Jaké jsou příznaky?

Alergická reakce se může objevit na různých částech těla. Jak říká lékařka MUDr. Helena Kofroňová, alergie se projevuje na kůži, oční spojivce, v dýchacím ústrojí, v zažívacím traktu. Může se projevit také jako angioedém (otok podkožní tkáně), nebo dokonce jako anafylaktický šok (k němu dochází často v reakci na včelí nebo vosí jed). Ten je nejzávažnějším projevem a může skončit až smrtí, pokud se postiženému nedostane včasné lékařské pomoci. A jak se zdravotní problémy projevují?

Například vodnatou rýmou (označovanou jako „tekoucí nos“), kýcháním, slzením – neboli příznaky, kdy si myslíte, že jde o nachlazení nebo virózu. Žaludeční obtíže, průjem, to jsou zase projevy spojované obvykle se zkaženým jídlem nebo střevním zánětem. Zarudlé, svědící a slzící oči připomínají nejčastěji infekční zánět spojivek. Přitom ve všech případech se může jednat právě o alergickou reakci.

Projevit se může také vyrážkami či kopřivkou. Kdy se tedy o alergii (neboli nepřiměřenou reakci imunitního systému) skutečně jedná? Podle zmiňované publikace byste měli navštívit lékaře a zkonzultovat s ním svůj stav vždy, když vám některé vaše obtíže připomínají ty v následujících otázkách:

*Trápí vás někdy kýchání?

* Míváte nevysvětlitelný kašel?

* Máte občas stavy „ztíženého dýchání“?

* Míváte pocit, že ztrácíte čich?

* Teče vám někdy z nosu, i když nemáte pocit nachlazení nebo virózy?

* Míváte „ucpaný nos“, i když se vám zdá, že nejste nachlazeni ani nemáte virózu? * Svědí vás občas v nose, v krku nebo na patře?

* Trpíte opakovaně nachlazením?

* Svědí vás někdy oči nebo máte pocit, že v nich máte písek?

* Slzí vám oči?

* Míváte nevysvětlitelné svědění kůže nebo výsev kopřivkových pupenců?

* Máte někdy oteklé rty nebo jazyk; je to spojeno s bolestmi v nadbřišku?

* Máte někdy stav hvízdavého dýchání či pískání v hrudníku, které si nedovedete vysvětlit?

* Budíte se pro kašel nebo hvízdavé dýchání?

* Trpíte jedním či více z těchto příznaků a domníváte se, že se objevují pravidelně v určitém ročním období nebo za určitých zvláštních podmínek?

Jaké látky ji vyvolávají?

„Mezi nejčastější alergeny patří pyly, plísně, prach, roztoči, zvířata, některé potraviny, léky, hmyzí jed či kosmetika,“ říká doktorka Kofroňová. „Když se příznaky projeví, je nejdůležitější vyvarovat se co nejvíce styku s alergenem, dodržovat zdravou životosprávu (rozhodně nekouřit!) a zavést i režimová opatření. To však nemusí být dostačující, a tak se přistupuje k léčbě medikamenty. Alergie se většinou zcela vyléčit nedá, je ale možné její projevy léčbou minimalizovat.

Může i sama vymizet, například některé typy u malých dětí časem odezní,“ dodává lékařka a vysvětluje: „Alergická reakce se skutečně může objevit už u kojenců, typické jsou projevy na kůži, především atopický ekzém, který se v tomto věku projevuje jako mokvavé ložisko ve kštici, na krku, trupu a na končetinách. Poměrně častým důvodem vzniku těchto projevů, jak již bylo řečeno, je alergie na kravské mléko. Časté jsou rovněž kojenecké potravinové alergie.“

Beata Hamáčková, maminka sedmiletého Jonáše, vzpomíná na první měsíce po porodu: „Když se Jonáš narodil, zdálo se, že je všechno v pořádku. Zhruba po měsíci se mu začala objevovat vyrážka, nejprve na tvářích, postupně i na jiných částech těla. V rodině nikdo na ekzémy netrpěl, nevěděla jsem, co se děje.“ Dětská lékařka doporučila Beatě vynechávat postupně některé alergenní potraviny. „Začali jsme mléčnými výrobky, ale to nezabralo,“ popisuje Beata. „Vyřadila jsem z jídelníčku veškeré tvarohy, jogurty, máslo. Jako další jsme vyzkoušeli ovoce. A to už bylo to pravé, alergickou reakci vyvolávaly u malého pomeranče.

Nejedla jsem je ve velkém množství, ale protože je mám ráda, skoro každý den jsem si nějaký dílek dala. Když jsem je omezila a posléze vynechala úplně, vyrážka se začala ztrácet a postupně zmizela,“ říká maminka. „Jonášovi jsme je pak nedávali do tří let vůbec, pak jsme začali s citrusovými šťávami. Pomeranč jedl poprvé ve školce a osypal se znovu, i když mnohem méně.

Tak jsme na pomeranč pro naši spotřebu zapomněli, nedávno ho ovšem měli ve škole – a nic se nestalo. Zřejmě z toho vyrostl,“ míní Beata Hamáčková.

Proč vzniká?

Největší roli hraje dědičnost. „U alergie se uplatňuje polygenní dědičnost, účastní se více genů,“ vysvětluje doktorka Helena Kofroňová. „Pokud jí trpí otec, riziko onemocnění je až 40 %, u matky alergičky se riziko onemocnění dítěte zvýší až na 50 %. A v případě, že jsou postiženi jakýmkoli typem alergie oba rodiče, pak je nutné u jejich dětí počítat s predispozicí k onemocnění v 70 až 100 %. Ale i zcela zdravým rodičům se může narodit alergické dítě, bývá to kolem 10 % potomků.“ Kromě toho má svůj vliv i životní prostředí a předčasné vystavení alergenům a škodlivým látkám (pasivní kouření, znečištěné ovzduší aj.). Výrazným způsobem se také uplatňuje vliv výživy, zvláště v kojeneckém věku.

Podle některých odborných studií může upravený hypoalergenní jídelníček v období prvních dvanácti měsíců života snížit riziko vzniku alergické reakce po dobu prvních pěti let života o více než 50 %. Kdo se chce zaměřit na hypoalergenní výživu u dětí, může si dnes na trhu vybrat z několika potravinových značek. Prvním produktem, se kterým se váš potomek může setkat, je hypoalergenní mléko. Bývá označené zkratkou HA a oproti jiným kojeneckým mlékům je mírně nahořklé. Děti si ale na tuto chuť rychle zvyknou. Pokud jim tedy chcete takovou výživu dopřát, neváhejte a začněte v co nejranějším věku. Možnost snížení rizika alergie, zvláště pokud patříte do „rizikové“ skupiny, za to určitě stojí.

Strašák senné rýmy Anglicky se tento druh alergie nazývá Hay Fever a je to nemoc, která dnes postihuje o 70 % více lidí než před deseti lety. Je to dáno nejen stále se znečišťujícím životním prostředím, ale i sníženou citlivostí lidského organismu. Ten je namáhán tolik, že si sám neumí vytvořit autoimunitní látky, takže reaguje kýcháním, pálením očí apod. Jak k takovým reakcím dochází?

Pyly, které procházejí nosem, pronikají nosní sliznicí a vyvolávají alergickou reakci. Tu provází uvolňování histaminu, který zapříčiňuje svědění. Nos začne produkovat hustý hlen, jehož úkolem je odplavit nevhodné látky z nosu. Vzhledem k tomu, že dítě nebo dospělý nemůže dýchat, začnou mu slzet oči, kvůli ucpaným dýchacím cestám otéká taktéž slzovod. Smůlou je, že i když dětský organismus zpočátku může mít těžkou reakci pouze na jeden z pylů, postupně se rezistence snižuje, takže období tzv. pylové alergie se prodlužuje a příznaky se zhoršují.

Jak na věc?

Pokud u svého potomka podchytíte včas příznaky nepříjemné jarní choroby, můžete začít bojovat přírodní cestou. Jako první pomoc vám při slabých projevech stačí nosní spreje Vincentka, Nisita nebo spreje obsahující mořskou vodu.

Ty totiž ideálně nosní sliznice zvlhčí a problematické látky odvedou pryč z těla. Pokud by toto nefungovalo, můžete vyzkoušet antihistaminika – pozor, teď už je řeč o přípravcích podávaných pouze s doporučením lékaře, následně kortikoidy – ty se užívají v případě silných záchvatů, které ohrožují život.

Nikdy se nesnažte ordinovat si léky sama. S potomkem včas zajděte na alergologii, tam vám přesně určí, jaká pylová alergie jej ohrožuje, a vy budete vědět, v jakém období se máte vyhnout rozkvetlým loukám či kvetoucím břízám.

Více se dočtete v aktuálním vydání časopisu Maminka.

Témata: Děti, Zdraví, Časopis Maminka, Předškolák, Období, Ztížené dýchání, Hmyzí jed, Žaludeční obtíž, Období prvních, Infekční zánět
Mohlo by vás zajímat
Dětští hrdinové zachránili život kamarádovi nebo pomohli nemocné sestřenici
Jak vypadá Ježíšek? Co odpovědět na dětské otázky?
Z krve, nebo z moči – který těhotenský test je lepší?
Co upéct druhou adventní neděli? Jablečný chlebíček

Registrace

Pojďte s námi diskutovat, posílat otázky do poradny, nabízet a kupovat dětské zboží v bazárku.

Díky jednoduché registraci máte ke všemu okamžitý přístup.

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

 

Předplatné

Aktuální číslo časopisu