Maminka.czZdraví

Oběti kultu čistoty

Neustálý boj se špínou se pro mnohé z nás stal novým náboženstvím. Mytí a očistě všeho kolem sebe věnujeme obrovské množství času a lidi, kteří se nepřevlékají dvakrát denně, málem považujeme za špindíry. Kde má ale posedlost absolutní čistotou hranice?
, Časopis Moje psychologie
22. 2. 2010
Oběti kultu čistoty

Pro generaci našich prababiček bylo naprosto normální, když se jednou týdně „vykoupaly“ ve starých odřených neckách, do kterých si předtím nanosily vodu ohřátou na kamnech, a jinak každodenní hygienu odbývaly u lavoru či umyvadla. Přitom se dá předpokládat, že byly stejně čistotné a zdravé, jako jsme my dnes. Čím to je, že sprchování minimálně jednou denně se stává nepsanou normou? Zájem o tělesnou čistotu a hygienu domácnosti sílil a zase oslaboval v průběhu věků. Zatímco Egypťané trávili dlouhé hodiny v lázních, v osvícenské Evropě se aristokracie veřejným lázním zdaleka vyhýbala z obavy před nákazou morem a raději přebíjela pach svých špinavých těl nejrůznějšími těžkými parfémy. Dvacáté století ale přineslo úplně nová pravidla a posedlost čistotou vládne světovým trhům. Podle týdeníku Economist se jen za mýdlo ve světě ročně utratí 24 miliard dolarů. Dalších 106 miliard za přípravky na praní prádla, mytí nádobí či úklid koupelen a toalet.

Boj na život a na smrt

Dnešní zvýšený zájem o hygienu má kořeny už v 19. století. Díky vědeckým objevům a osvětě na poli medicíny se podařilo lépe chránit populaci v západních zemích před infekčními nemocemi. I dnes se o totéž snaží humanitární organizace v odlehlých částech světa mezi obyvateli s nízkou životní úrovní. Podle OSN totiž každý rok ve světě umírá tři a půl milionu dětí na nemoci spojené s nízkou hygienou. I v tomto případě ale platí, že nic se nemá přehánět. Zejména v západních zemích je slovo „špína“ až démonizováno. Lidé jsou mnohokrát denně médii bombardováni reklamami na různé čisticí a dezinfekční prostředky. Zápas s bakteriemi jako by představoval důležitou součást každodenního boje o přežití. Všechno se musí blýskat a svítit čistotou - nádobí, podlahy, vany, toalety…

A miliony bakterií zemřou. Přitom snaha vytvořit si naprosto sterilní prostředí není jednoduchá - objevují se další a další místa plná zákeřné nákazy. Napadlo vás například důkladně dezinfikovat svou klávesnici? Prý je na ní sedmdesátkrát víc bakterií než na sedátku toalety. To abyste raději na nic nesahali, nebo si koupili dezinfekční sprej na ruce - už je běžně k dostání v lékárnách. Je opravdu nutné věnovat hygieně tolik času a sprchovat se či koupat několikrát denně? Lékařka a psycholožka Erika Matějková z poradenského centra Psychoterapie.net říká: „Je rozumné dodržovat běžnou denní hygienu, ráno si vyčistit zuby, před jídlem, po návratu domů a po návštěvě toalety si umýt ruce. Každodenní koupání a sprchování nutné není, naopak to narušuje zdravý lipidový film na pokožce těla, která se tak stává více propustná pro bakterie a chemické látky.“

Proč je špína dobrá

Moje známá Alena (37) si během své práce zdravotní sestry natolik přivykla zápachu dezinfekce, že ji důsledně používá i doma. Bez ní by jí úklid nepřipadal jako dostatečný. U ní doma je tak čisto, že byste tam bez nadsázky mohli jíst z podlahy. Není to známka toho, že jsme v boji se špínou zašli už příliš daleko? A je to vůbec zdravé? Podle některých imunologů nemají děti, které vyrůstají v hyperčistém prostředí, dostatečně vyvinutý imunitní systém. Výzkumy totiž ukazují, že děti vyrůstající na venkově, v běžném styku s domácími zvířaty, mají menší problémy s různými alergiemi.

Snahu vytvořit dítěti hygienicky naprosto čisté prostředí mají podle americké lékařky Mary Ruebush především rodiče, kteří mají první dítě. Tato lékařka, která je autorkou knihy Proč je špína dobrá, upozorňuje na fakt, že když dítě nemá kontakt s běžnými bakteriemi, má to negativní vliv na budování jeho imunity. Podle Mary Ruebush mikroorganismy, jako bakterie, viry a parazité, které se do dětského těla dostávají se „špínou“, podporují, urychlují a směrují vývoj správně fungujícího imunitního systému. Organismus, který se od dětství setkával v přiměřeném množství s různými nečistotami, je podle lékařky schopen se mnohem účinněji vyrovnávat s infekcemi a nereagovat přemrštěně alergiemi, astmatem a různými autoimunitními onemocněními. Tento názor podporuje fakt, že poruchy imunity trápí především obyvatele civilizovanějších oblastí planety, zatímco jinde se téměř nevyskytují.

Léčivé bakterie

A špína může mít i další pozitivní účinek na naše tělo. Britští vědci z univerzity v Bristolu prováděli pokusy na laboratorních myších a zjistili, že existuje bakterie žijící v zemi, která stimuluje neurony v mozku, a ty pak produkují více serotoninu. Jak je známo, tato látka ovlivňuje naše emoce a přispívá k celkovému pocitu pohody. Tím by se dalo s trochou nadsázky vysvětlit, proč jsou děti rýpající se v zemi tak šťastné. Pravda není ani to, že když budete svůj obličej udržovat ve sterilní čistotě, zbavíte se problematické pleti. Vědci z University of California v San Diegu totiž zjistili, že bakterie na povrchu kůže hrají velice důležitou roli při potlačování přehnaných reakcí imunitního systému, které se projevují vyrážkami nebo i tím, že se každá drobná ranka zanítí. Mezi mikroorganismy na povrchu kůže se totiž vyskytují i některé druhy stafylokoků, které při výskytu pod kůží způsobují záněty, ale když jsou tyto bakterie na povrchu kůže, zánětlivé reakce naopak tlumí. Stafylokoky žijící na povrchu kůže totiž vylučují takzvanou kyselinu LTA, která potlačuje přílišnou zánětlivost.

Ovládání chaosu

Britská antropoložka Mary Douglas se ve své knize Čistota a nebezpečí zabývá kategorií „nečistého“ a vysvětluje, proč se otázka čistoty objevuje ve všech hlavních náboženstvích. Podle Mary Douglas máme kromě zdravotních i další důvody vyhýbat se špíně - v symbolické rovině totiž ohrožuje nečistota řád věcí, jejich odvěký smysl a význam. Dodržovat čistotu je tak způsobem, jak udržet na uzdě chaos. Navíc vám úklid a čištění domácnosti může pomoct lépe zvládat některé jiné problémy. Například jste-li frustrováni z toho, že vám umírá blízký člověk, a nemůžete mu nijak pomoct, vyvolá ve vás fakt, že jste právě pečlivě vydrhli podlahu nebo vyčistili sporák, aspoň pocit, že jste dosáhli malého úspěchu v tom velkém a nezvladatelném světě. Všechno má ale samozřejmě své hranice - jestliže se bojíte se jen tak dotýkat věcí, protože jsou špinavé, nosíte raději stále rukavice, mytím rukou strávíte hodiny a sprchujete se desetkrát denně, pak se v každém případě poraďte s odborníkem.

Více se dozvíte v aktuálním čísle časopisu Moje psychologie

Přidat příspěvek
Komentáře k článku
Mohlo by vás zajímat
Máte tolik cuket, že nevíte, co s nimi? Zkuste naše cuketové a lilkové recepty
Naučte se s dětmi veselé říkanky pro první den ve školce. Tyto je budou bavit!
Lucie Křížková: V dětech jsem se našla, chtěla bych třetí
Dnes vychází nejbarevnější Maminka letošního roku. S Monikou Absolonovou na titulce!

Registrace

Pojďte s námi diskutovat, posílat otázky do poradny, nabízet a kupovat dětské zboží v bazárku.

Díky jednoduché registraci máte ke všemu okamžitý přístup.

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

 

Předplatné

Aktuální číslo časopisu