[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Nejrůznější typy obilných kaší tvořily spolu s luštěninami, bramborami a voňavým domácím chlebem základ zimního jídelníčku našich předků. Hlavní zdroj vitamínů pak představovalo kysané zelí a dobře skladovatelná kořenová zelenina. Naši předci žili (ono to ani jinak nešlo) v souladu s přírodou, což se samozřejmě odráželo i v jejich stravě.
Moderní stravovací návyky jsou jiné, všeho máme relativní dostatek (jen ta kvalita mnohdy pokulhává) a takřka veškeré suroviny jsou dostupné po celý rok. Lidský organismus zvyklý žít po staletí v souladu s ročními obdobími pak občas zažívá šok; co je pro nás k snídani dobré v horkých letních dnech – kupříkladu jogurt (obvykle z lednice), exotické ovoce (často také z lednice) a nějaké cereálie – nemusí nám jít k duhu v zimě.
Ostatně si toho všímá i staletími prověřená tradiční čínská medicína, ve které je stravě dle ročních období věnována velká pozornost. Podzimní strava by dle čínské medicíny měla obsahovat hojnost vařených obilnin – především jáhly a pohanku, dobře nám udělají také luštěniny.
Ze zeleniny nám půjdou k duhu dýně, kedlubny, ředkev, kapusta a zelí. Dospělí by si měli dopřávat hojnost cibule a česneku. Naopak s citrusovými plody se doporučuje spíše šetřit (ochlazují a zahleňují) a podobně je na tom i mléko.
Děti, ale i někteří dospělí dávají při snídani přednost sladkému, v takovém případě může být pro podzimní sychravé dny obilná kaše skvělou volbou. V obilné kaši jsou zastoupeny jak pomalejší sacharidy (celozrnné obiloviny), tak bílkoviny (mléko).
Vitamíny lze přidat ve formě nastrouhaného sezónního ovoce (jablíčka, hrušky), kvalitní tuky mohou u větších dětí skvěle doplnit strouhané ořechy. Pro větší děti není vůbec potřeba kupovat drahé ochucené speciální kaše, klidně lze použít kvalitní (jemně mleté) instantní kaše z prodejen zdravé výživy.
Na trhu jsou kaše pohankové, ovesné, jáhlové, špaldové, samozřejmě i rýžové, vícezrnné a mnohé další. Vybrat lze směsi přirozeně bezlepkové (např. jáhlové), či třeba s vyšším obsahem bílkovin (např. ovesné).
Pak již záleží na vás, v jakém mléce kaši připravíte. Nabízí se kojenecké pokračovací mléko, kravské mléko, třeba i v BIO kvalitě či obyčejné. Chutné je i „mléko“ ovesné, rýžové, mandlové, kukuřičné apod. Kaši lze zdravěji osladit javorovým nebo obilným sirupem, jablečným koncentrátem, medem či třtinovým cukrem.
Pokud máte chutě opravdu jemné, nezkažené, dosladíme klidně jen sladkým strouhaným jablíčkem, ovocnou přesnídávkou nebo třeba domácí zavařeninou. Chce-li maminka zhubnout, může místo mléka použít sušenou syrovátku, která je nízkotučná, avšak bohatá na bílkoviny. Kaši můžeme dochutit i lžičkou pravého kakaa, špetkou skořice (prohřívá) či vanilkou.
Vzhledem k vyššímu obsahu vlákniny je uvolňování sacharidů do krve pozvolné a po konzumaci obilné kaše nemívají děti za hodinu znova hlad. Tedy v případě, že nešlo o přeslazenou kaši z pšeničné krupice nebo bílé rýže (obilniny zbavené veškeré vlákniny i minerálních látek a vitamínů).
V takovém případě vysoký obsah jednoduchých cukrů a vysoký glykemický index rozkolísají hladinu cukru v krvi tak, že „vylétne“ do závratné výše a stejně rychle jak vylétla, tak také klesne. Chvíli se tedy cítíte jako v nebi, zaplaveni sladkou energií, po chvíli však přijde pád a máte zase hlad i chuť na něco sladkého.
Tělo totiž dobře ví, po čem se bude zase cítit jako v nebi. A zde je začátek „glykemického kolotoče“, stále zobeme něco sladkého, glykemická křivka lítá rychle nahoru a dolů, slinivka pracuje na 200 %. Proto raději dopřejte tělu oddych; kvalitní a zdravěji oslazenou obilnou kaši s přiměřeným obsahem vlákniny (čím je dítko mladší, tím menší množství vlákniny volíme). Taková snídaně zasytí, je zdravá a nevezme tělu energii na ohřívání studené potravy.