[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Říká se, že prevence je důležitější než léčba. A když už je nutná léčba, tak bez nežádoucích účinků. Na tomto principu funguje ájurvéda. Je to v podstatě věda, filozofie, životní styl i medicína v jednom. Michaela Jarolímová vysvětluje: „Ájurvéda je indická medicína, která řeší všechny zdravotní problémy člověka, jako ta naše západní, jen bez skalpelu a chemických léků. Přitom léčba je mnohdy ještě rychlejší a efektivnější. Když jsem vycestovala do její domoviny, na Šrí Lanku, byla to láska na první pohled. Jen těžko se dalo odolat příjemně šokujícímu zjištění, nakolik je geniální.
Vždyť tento 5000 let starý medicínský systém je propracovaný do nejmenších detailů a má ohromnou úspěšnost léčby.“ Jedním z důvodů je i fakt, že ájurvéda se zabývá celým člověkem, hledá příčiny nemocí a nezaměřuje se na potlačování příznaků. Je zcela přirozená a vychází z přírodních biorytmů. Hlavním principem je život v souladu s vlastní konstitucí. Pro její pojmenování se používají původní slova ze sanskrtu – Váta, Pitta a Kapha (tzv. tři dóši).
Michaela Jarolímová objasňuje: „Tridóša neboli tři dóši jsou tři biomechanismy, ze kterých se skládá vše v přírodě, a tedy i člověk. Každý z nás má v sobě zastoupeny všechny tři dóši, jen jejich poměr se liší. Někdo má více Váty, jiný Pitty atd.“ Pokud jsou Váta, Pitta a Kapha v rovnováze přirozeného (vrozeného) stavu, je člověk zdravý a má dostatek energie. Aplikace těchto tří principů nám umožňuje zjistit, jak si sestavit jídelníček na základě své konstituce. K tomu je však nutná diagnostika od odborníka. O co při ní jde?
„Určení typologie probíhá pomocí pulzové diagnostiky, 5000 let staré techniky, kdy se na třech místech ruky měří specifické kvality pulzu. Dál se vizuálně zhodnotí pokožka, vlasy, nehty či jazyk nebo oční bělmo pacienta. Velice důležitou součástí diagnostiky je taky rozhovor, ájurvéda klade velký důraz na pocity a individualitu pacienta,“ odpovídá Michaela Jarolímová.
Většina nemocí je způsobena nesprávnou výživou, a proto je lze léčit opět výživou. Zdraví pak ovlivňuje druh potravin, jejich kombinace, časové období mezi jednotlivými jídly a stravování podle našeho trávení.
Michaela Jarolímová doplňuje: „Podle ájurvédy můžeme až 80 % nemocí ovlivnit skrze stravu, objem porcí a jejich časové rozložení. Například lidé, kteří trpí kožními problémy a zcela jistě jsou (nebo dříve byli) na kortikoidech, u mě v poradně zjistí, že kožní problémy jsou důsledkem znečištěné krve. A ta je zase důsledkem nedokonalého trávení. Takovým lidem tedy poradím správný jídelníček, vynechání svačin, případně vhodné bylinné léky. Potíže s pokožkou pak do pár týdnů zmizí.“
Ájurvédská medicína je unikátní v tom, že rozděluje potraviny na pro někoho vhodné a pro jiné neplnohodnotné, což záleží na konstituci. Západní životní styl zvyšuje zejména Vátu, ale také Pittu a základní konstituce je pak často přehlušena těmito dvěma dóšami. Specifikem ájurvédy je také fakt, že se jí pouze třikrát denně. Co se týče množství jídla, například k snídani by měl člověk sníst porci o velikosti své dlaně. Hlavním jídlem dne je oběd, kdy si můžeme dát klidně několik chodů včetně dezertu. Ovšem poslední jídlo – večeře – by neměla být větší než dvě dlaně (samozřejmě záleží i na typu potravy).
Michaela Jarolímová vypráví své zkušenosti: „Lidi pokaždé fascinují věci, které jsou v rozporu s naší západní medicínou – jako třeba fakt, že by se mělo jíst jen třikrát denně nebo že člověk typu Váta může jíst omáčky, maso a sladkosti, ale dietní, lehká strava mu škodí.
Takových věcí je v ájurvédě poměrně dost, ale většina pacientů to nakonec přijme a je ochotna vyzkoušet něco nového. Ájurvéda má praxi 5000 let, je tedy nejstarším medicínským systémem světa. Lidé se tak na její moudrost mohou spolehnout.“
Cesta k rovnováze a potažmo i ke zdraví spočívá v žití v souladu s přírodou. Podle ájurvédských lékařů má denní režim silnější léčebný účinek a stojí méně námahy než jakákoli medicína. „Je to proto, že každý biomechanismus má v rámci dne i roku svoje konkrétní časové úseky, kdy se projevuje nejsilněji.
V této době obzvláště potřebuje dostat svoje,palivo‘, ze kterého čerpá energii a které umí spálit. A správným palivem nemusí být vždy jen strava, ale také třeba spánek, pohyb nebo vstávání,“ vysvětluje Michaela Jarolímová. Vstávat by se mělo v 6 hodin, snídaně probíhá mezi 7.–8. hodinou, oběd mezi 11.–13. hodinou, kdy je nejsilnější „trávicí oheň“, a večeře se servíruje do 18 hodin. Mezi jednotlivými jídly se dodržuje přestávka nejméně 3–4 hodiny. S jídlem by se nemělo moc pít (pije se pouze voda o pokojové teplotě nebo teplý čaj). Větší množství tekutin méně než 1 hodinu před jídlem nebo po jídle ředí trávicí šťávy a zhoršuje trávicí proces.
A spánek? Ulehnout do postele bychom měli ideálně do 22 hodin. Možná si říkáte, že jíst jen třikrát denně jde proti všem současným trendům ve výživě, kdy se doporučuje stravu rozdělit do 5 malých porcí. Nehrozí proto jojo efekt? „Vyzkoušejte sami a uvidíte. Osobní zkušenost přesvědčí člověka nejlépe. Naše trávení dokáže dokonale pracovat, jen když mu dáme mezi jednotlivými chody přestávku. Pokud tyto chody (v ájurvédě tři) budou pravidelné, rozhodně naše tělo nemůže trpět stresem nebo hladovět, jak nás všude straší. Naopak bude fungovat harmonicky a vrátí se ke své optimální váze, pokud ji už nemáme,“ odpovídá Michaela Jarolímová.
Možná jste přesvědčeni, že ájurvéda se nehodí do našich středoevropských podmínek a už vůbec ne pro těhotné ženy nebo děti. Opak je ale pravdou. „Ájurvédský jídelníček nepředstavuje nějaké exotické potraviny či speciální koření, ale pouze zásady, jak si připravit svoje oblíbené jídlo. Každá kuchyně tedy může být ájurvédská – připravená podle ájurvédských zásad. I ta naše česká. Navíc tento režim je vhodný pro každého bez rozdílu věku, pohlaví či národnosti. Těhotné či nemocné nevyjímaje. Naopak, pro tyto lidi je ájurvédský režim obzvlášť přínosný.
Například u nastávajících nebo čerstvých maminek (nebo žen, které by jí teprve rády byly) může ájurvéda odstranit řadu potíží – neplodnost, nevolnosti, neschopnost miminko donosit, poporodní deprese, sníženou tvorbu mléka, náladovost, nezájem o sex atd.“ A pokud si myslíte, že ájurvéda je plná pravidel, která je nutné dodržovat na 100 %, jinak to nemá cenu, jste na omylu. „Dodržování čehokoli z více než 80 % je nezdravý extremismus a s tím nesouhlasím. Aby člověk neměl pocit, že je omezován nějakým systémem, musí si nechat prostor také pro vlastní zásady, potřeby a výjimky. Koneckonců jsme,jen‘ lidé,“ uzavírá Michaela Jarolímová.
Tři dóši - typologie
Váta– člověk tohoto typu je rychlý, komunikativní, kreativní, ale také náladový a neschopný dokončovat, co načal. Je štíhlý, drobný, se suchou pokožkou, vlasy i nehty a bývá mu často zima. Prototypem Váty je člověk s uměleckými sklony, cestovatel nebo vynálezce. Váta – ovládaná živly vzduch a prostor, je suchá, pohyblivá, studená, lehká, proměnlivá, rychlá Pitta – jedná se o vůdčí osobnost, s racionální myslí a prudší povahou. Snadno se přehřeje, zčervená, spálí od slunce a při nemocech mívá teplotu. Takový člověk je velmi vášnivý a snadno vybuchne. Prototyp Pitty bychom hledali na řídících pozicích, v účetních firmách nebo na různých organizačních postech.
Pitta – ovládaná živly oheň a voda, je ostrá, lehká, tekutá, mírně mastná, kyselá Kapha (vyslovuje se „kafa“) – člověk tohoto typu je „kliďas“. Mírumilovný, tolerantní, milující svůj klid a jistotu. Mívá bledou, vláčnou pokožku, mohutnější postavu a snadno přibírá na váze. Jejich lenivému trávení velmi svědčí pálivé pokrmy. Disponují dlouhodobou pamětí a psychickou i fyzickou odolností, do aktivity se ale musí spíše nutit. Milují vše „staré“, tradiční, s patinou a rádi takové předměty sbírají. Typickým zástupcem Kaphy jsou knihovníci, historici, průvodci, ale také třeba horníci, ošetřovatelky, vrcholoví sportovci a jiní zdatní lidé.
Kapha– ovládaná živly země a voda, je těžká, studená, mastná, měkká, pomalá, stabilní, sladká Obvykle jsme ale kombinací několika dóš a můžeme se tak poznávat ve vícero charakteristikách.