Maminka.czFejeton Marie Doležalové

Obula jsem podpatky a vyrazila si. Mé staré já stále existuje, jásá Marie Doležalová

22.  1.  2020
Nechala jsem Markovi doma Alfí a vyrazila jsem na besedu festivalu Slamák. V improvizovaném stanu už čekali diváci u stolků a křesel vytvořených z balíků slámy, popíjeli kafíčko a já si začala povídat s moderátorkou Frekvence 1. Asi po sto letech jsem na sobě měla podpatky, vzala jsem si také šaty a završila to červeným francouzským baretem.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Hovor s moderátorkou perfektně plynul a já jsem byla vtipná, házela jsem do placu historky jako kdysi, byla jsem ve svém živlu, lidé se spontánně ptali a celé mě to hodilo do jakési podzimní euforie. Ta euforie měla název „Nic se naštěstí nezměnilo“. Víte, moje zjištění toho dne bylo nejbanálnější na světě, ale když jsem se jím těšila, napadlo mě, že bych se vám s ním měla svěřit. Pouze vám, nikdo jiný to neocení.

100 mimořádných fotek z porodu! Úžasný rodinný zážitek hodně zblízka

Možná stejně jako já máte pocit, že vaše staré já už se nikdy nemá šanci vrátit. Víte, které myslím. To, které se hodinu v koupelně česalo, nosilo krajkové spodní prádlo (a vypadalo v něm hezky, a ne směšně), to, které se zakecalo tři hodiny s kámoškou a smálo se společným vtipům tak, že málem spadlo pod stůl, načež si neplánovaně objednalo flašku vína. (Ano, právě proto je moje dnešní úvaha jenom pro maminky. Také vám všechno výše vyjmenované připadá jako výjevy z předminulého života?)

Marie Doležalová: Porodit je jak přeplavat rozbouřené jezero

Myjeme nádobí, utíráme loužičky, pereme fleky z bodíček, rukama od bramborové kaše si dáváme vlasy za ucho, v teplákách se v sedm večer ploužíme bytem po dni, který trval asi tak dvaasedmdesát hodin, a při tom všem v nás skomírá ta jiskra, kterou jsme měly naposled asi tak v ten den, kdy jsme počaly. (Protože těhotenství je nádherná věc jenom zvenčí. Je to blbé přiznávat, ale ve skutečnosti se žádná žena necítí víc sexy a ženou jen proto, že přibrala, bývá jí špatně, chodí brzy spát, chce se jí pořád brečet a zpomalí se jí mozek.)

Dřív, než jsem se stala maminkou, měla jsem tak nějak ostřejší hrany, byla jsem pohotová, ironická a spontánní. Být maminkou Alfrédky mě zcela neomylně vede k měkkosti, rutině, mírnosti a teplu domova. A stojím si za tím a vím, že to je to nejvíc, co má dcera teď potřebuje. Tohle jsou roky, které jí chci věnovat. Musím k tomu každý den sbírat odvahu, ale rozhodla jsem se, že teď tady budu pro ni, a ne pro zbytek světa, který doráží za dveřmi našeho bytu a pořád dokola opakuje, že bych měla být sexy, cool a co nejdřív nezávislá. Jsem prostě maminka, pro zlé jazyky mamina, a to lidi uvádí do rozpaků. Být mamina je ohraný a trapný.

Marie Doležalová: Jsem prostě jen matka! Je to málo? Zřejmě ano!

Ta skvělá zpráva je, že nic z toho, co ve mně už bylo, jsem neztratila, takže vy taky ne! Jenom jsem to uložila do sklepa, jelikož je teď jiný období. Ale bude to tam na mě čekat, v krabici, kde jsou flitrový šaty a kožená bunda, a až se rozhodnu si to obléknout, pořád mi to bude a pořád to budu já.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Nejnovějším lednovým číslem spouští časopis maminka projekt “Chci si rodit po svém”, který vyzývá ženy, aby se navzájem respektovaly ve způsobu, jakým chtějí rodit. Stačí se podívat do jakékoli náhodné diskuse a ty tábory jsou často prostě nesmiřitelné. Časopis maminka by chtěl celý rok tohle téma podporovat, přenášet různé pohledy a pomáhat maminkám, aby si našli právě ten svůj vlastní způsob, který je pro ně přirozený. Porod je tak osobní a intimní věc, ať už toužíme rodit doma, v porodním domě, bez zásahů, bez jakékoliv přípravy, v nemocnici, obklopené spolehlivými doktory, nebo plánovaným císařským řezem, vždycky to děláme proto, že jsme přesvědčené, že je to tak pro nás nejlepší. Myslím, že podtitul tohoto projektu by mohl znít “Pojďme si do toho nekecat.” Protože ono, bez legrace, každá žena uvnitř ví, kde a jak chce porodit, ví to moc dobře, jenomže vystrašit ji je strašně jednoduché. Pojďme tedy klidně sdílet naše příběhy, co pro nás bylo při porodu důležité a proč, co bychom už nechtěly a co do budoucna chtěly, ale mluvme vždy jen o sobě a o své zkušenosti. Je totiž strašně jednoduché si myslet, že já to mám jediná správně a všechny ostatní, co jsou na druhém břehu, to mají chudinky špatně, ono se zdá, že mě to posílí, ale tenhle postoj nás nakonec všechny hromadně jako ženy oslabuje. Pojďme se poslouchat, a hlavně, pojďme se prostě samy a zodpovědně informovat. Zjišťovat, ptát se, googlit. Plánovaný císař může vypadat jednodušeji, ale žena přijde o spoustu přirozených pochodů, které porod spouští. Epidurál je zase věc, bez které by spousta maminek jistě ani neporodila a v některých případech opravdu může být tím, co nakonec pomůže miminku na svět, na druhou stranu znáte všechna rizika? Víte, jak působí na organismus nenarozeného dítěte a jako vůbec ovlivní celý porod zásah chemické látky, která nahrazuje přirozené hormony? A nejožehavější téma, domácí porody - Pokud o něm uvažujete, víte opravdu, jak špatně pro něj nastavený momentálně náš systém a jaké komplikace mohou nastat, které z nich jsou opravdu neřešitelné, případně smrtelné? Ale jak může být na druhu stranu krásný? Pojďme si povídat bez vzájemných útoků!❤️ @casopismaminka

Příspěvek sdílený Marie Doležalová (@dolezalova.marie),

Největší odvaha je žít láskou. A také nepředstírat, když se vám narodí miminko, že jste stále ta nezávislá dvacítka, že máte sice děcko, ale pořád jste ta víla, co oblouzní dvacet mužů jedním pohybem a dokáže propařit noc až do rána. Odvaha je přiznat si, že jí nejste. Že život se změnil. Odvaha je vyvíjet se a měnit. Odvaha je totiž doopravdy růst, a ne chtít, aby všechno bylo stejný jako včera. Stát se maminkou vyžaduje tu největší porci odvahy, jakou jste kdy potřebovala. Odvahu přijmout do svého života nového človíčka a přestat být pro sebe tou nejdůležitější osobou na světě.

Marie Doležalová: Celé léto jsem tajila, že znovu čekáme zázrak
Témata: Mateřství, Slavné maminky, Mateřská, Fejeton Marie Doležalové, Marie Doležalová, Máří, Moderátorka, Slamák, Kafíčko, Podpatek, Sklep, Dvacítka, Mári, Maminka, Hazel, Vila, Star, Šaty, Odvaha, Beu, Úvaha