Očkovací kalendář přehledně pohledem odborníka: Povinná a nepovinná očkování a co po nich čekat

Odpůrci očkování mají své pravdy a jen těžko jim je odborníci vymluví. Tvrdit ovšem, že nemá smysl očkovat, protože nemoci, proti kterým se u nás očkuje, už se na našem území dávno nevyskytují, je krátkozraké. Pokud by se šmahem přestalo očkovat, i tyhle „zapomenuté“ nemoci by se zase objevily a bylo by zle.

„Jestli je něco pro děti skutečně nebezpečné, pak jsou to závažné bakteriální infekce, které se absolutně neptají, jestli je, nebo není dítě v kondici, jestli bylo zdravé nebo má dobrou imunitu. Závažné reakce po očkování jsou méně pravděpodobné než možnost, že dítě onemocní. Pro mě jako pediatra a rodiče v jedné osobě je to celkem jednoduchá matematika,“ říká dětská lékařka Jaroslava Chlapková. Kdy a proti čemu očkovat, napoví takzvaný očkovací kalendář. V kterém týdnu, měsíci či roce vyrazit s dítětem na jaké očkování? A která jsou ze zákona povinná?

POVINNÁ OČKOVÁNÍ

Co se očkuje?

• Hexavakcína se aplikuje v 9 týdnech věku miminka, druhá dávka za 2 měsíce po aplikaci první dávky. Posilující (booster) dávka se dává za 6 měsíců od druhé dávky. „Do jednoho roku věku je tedy dokončena kompletní ochrana proti tetanu, záškrtu, černému kašli, invazivnímu hemofilu skupiny B, což je původce zánětu hrtanové příklopky, hepatitidě B a dětské obrně,“ vyjmenovává dětská lékařka Jaroslava Chlapková. 
• Živá oslabená vakcína MMR vakcína, která chrání děti před vysoce nakažlivými spalničkami, příušnicemi a zarděnkami, se aplikuje do 12. měsíce věku. Druhá, posilující dávka se podává v 5 letech. „V téže době se aplikuje vakcína Boostrix nebo Adacel, které jsou dávkou připomínající či posilující v ochraně proti záškrtu, černému kašli a tetanu,“ doplňuje očkovací harmonogram dětská lékařka. Tím je celé schéma povinné vakcinace dokončené. „Suma sumárum se jedná o sedm aplikací. Což znamená, že jsme doslova na historickém aplikačním minimu díky tomu, že byly vyvinuty kombinované očkovací látky, které umožňují rychlou ochranu proti více nemocem najednou a zároveň šetří počet stresorů pro dětskou psychiku,“ dodává MUDr. Chlapková.

Kdy nelze očkovat?

Někdy se může stát, že na očkování nemůžete s dítětem dorazit. Třeba proto, že dítě onemocnělo a jeho zdravotní stav vylučuje podání očkovací látky. Nic se neděje, očkování se provede později a svět se nezboří. Pokud však rodiče odkládají povinnou vakcinaci, protože se bojí nejrůznějších následků, dětská lékařka Jaroslava Chlapková je uklidňuje:

„Absolutní kontraindikace první aplikace vakcín neexistuje. Alergie na vaječný bílek není kontraindikace. Ani jiné alergie nejsou kontraindikací. Pouze alergická reakce prokazatelně v souvislosti s podáním dané vakcíny by byla důvodem k nepodání další dávky nebo podání odložené dávky pod hospitalizačním dohledem.“ Stejně tak není kontraindikací neurologické postižení, pokud je diagnóza stanovená a stav nemoci je ustálený.

„Například epileptický pacient, pokud je dva roky bez záchvatů, může být očkován ve vakcinačním centru pod lékařským dohledem. A je výhodné takové dítě očkovat, protože vleklé infekce s horečnatým průběhem jsou doslova provokující faktor pro další epizáchvaty a přispívají k celkovému zhoršení základního neurologického onemocnění,“ dodává lékařka.

S tím se kontrolovaná případná jednodenní teplota po očkování z hlediska rizik nedá vůbec srovnávat. Dítě se samozřejmě neočkuje, pokud má horečku nebo mělo horečku v posledních dnech před očkováním. „Potenciálně bezteplotní či jinak bezpříznaková inkubační doba však taky není kontraindikací,“ dodává Jaroslava Chlapková. 

Kde očkování probíhá?

V ordinaci dětského lékaře, který zná vás i vaše dítě, takže budete v pohodě a bezpečí. Pravidelná (povinná) očkování včetně přeočkování nemusíte platit ze své kapsy, jsou plně hrazena pojišťovnou. Platí to ale pouze pro očkování stanovenou vakcínou. 
Pokud byste chtěli nějakou jinou, pojišťovna hradí jen cenu aplikace, nikoli vakcínu. 

Dají se vakcíny kombinovat?

Všechny neživé vakcíny lze kombinovat a současně podávat v téže době souběžně. I živé vakcíny lze podávat souběžně s jinými živými vakcínami – například MMR lze aplikovat ve stejný den s Varilrixem (proti planým neštovicím).

Co očekávat po očkování?

Postvakcinační očekávatelné reakce, považované za běžnou a přirozenou reakci organismu na podání vakcíny: teplota, únava, bolesti kloubů, nechutenství, mrzutost, zhoršení spánku, plačtivost, lehká vyrážka.

Jak s nežádoucími účinky?

Reakce po očkování závažnějšího či sporného charakteru by měl bezodkladně vidět praktický lékař pro děti a dorost, vyšetřit je a zhodnotit a následně hlásit na SÚKL. „Rodičovské dojmy bez zhodnocení pediatrem, které bývají často v souvislosti s vakcinací podsouvány ostatním, nelze brát vážně, pokud nebyly korektně osobně konzultovány a písemně potvrzeny praktikem,“ říká MUDr. Jaroslava Chlapková. 

NEPOVINNÁ OČKOVÁNÍ

Jsou dobrovolná (nadstandardní), a záleží tedy na vás, zda těmito vakcínami necháte své dítě očkovat. Některé z nich jsou hrazené pojišťovnou (nebo na ně alespoň částečně přispívá), nebo je pojišťovny nehradí, a pokud dítě nepatří do rizikové skupiny, platí je rodiče. Kterou z nich zvolit? 

Nepovinné hrazené očkování

• Patří sem vakcíny proti pneumokokovým infekcím (Prevenar 13, Synflorix). Děti mají nárok na úhradu nepovinného očkování proti pneumokokům vakcínou Prevenar 13, pokud jim jsou všechny dávky vakcíny aplikovány do 7. měsíce věku. Hrazené je i přeočkování provedené do 15. měsíce věku, případně později, pokud se přeočkování odložilo z důvodu zdravotního stavu dítěte. Očkování vakcínou Synflorix je hrazené. V případě očkování jinou vakcínou musí rodič uhradit přímo lékaři rozdíl v ceně vakcín. Očkování proti nebezpečným pneumokokovým infekcím doporučuje dětská lékařka Jaroslava Chlapková již v kojeneckém věku. 
• Hrazené je pak očkování proti lidským papilomavirům, ale jen pokud se provede mezi 13. a 14. rokem života. 
• Další vhodné očkování, které dětská lékařka Jaroslava Chlapková doporučuje již v kojeneckém věku, je očkování proti meningokokům. Toto očkování je hrazeno, pokud se uskuteční jednou dávkou v druhém roce života – platí jen pro vakcínu Nimenrix nebo Menquadfi. Bexsero, respektive Trumenba jsou hrazeny jen tehdy, pokud se očkování zahájí do 1. roku věku a skládá se ze tří dávek. Doporučuje se očkovat už v 9. týdnu.

Nepovinné očkování nehrazené

• Mezi nehrazené vakcíny patří vakcína proti planým neštovicím Varilrix, což je živá vakcína a lze ji aplikovat po 12. měsíci života. 
• Další vakcínou je očkování proti rotavirům (živá oslabená vakcína, Rotarix nebo Rotateq), které se doporučuje již od 6. týdně věku. Rotavirové infekce patří mezi nejčastější příčinu akutních průjmových onemocnění v dětském věku. Tyto infekce lze sice dobře zvládnout v domácím prostředí, ale některé děti musejí být pro opakované zvracení a průjmy hospitalizované. Máme s tím osobní zkušenost – nejstarší syn touto infekcí onemocněl v jedenácti měsících, a bohužel jsme skončili v nemocnici na infuzích. Byla to šílená zkušenost, takže u dalších dvou synů jsem se ani na okamžik nerozmýšlela a nechala je co nejdřív naočkovat. 
• Nehrazené nepovinné očkování je dále možné proti klíšťové encefalitidě (doporučuje se už od 3 let, ale lze i dříve).
• S nástupem do školky zvažte očkování proti hepatitidě A (Havrix).