Maminka.czOčkování

Očkování má vedlejší účinky, ale následky nemoci jsou horší, říká lékařka

Gabriela Kolinová 14.  5.  2019
Rodiče se bojí hlavně vedlejších účinků očkování, říká praktická lékařka pro děti a dorost Alena Šebková. V ordinaci podle svých slov nemá mnoho těch, kteří natvrdo odmítají očkování. "Větší procento mám těch, kteří se ho snaží oddálit!" Proč tomu tak je?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Nedůvěra v očkování společně se systémem dobrovolného očkování vedla k nižší proočkovanosti proti některým dětským nemocem. Kvůli nepovinné vakcinaci například v Rakousku klesla proočkovanost dětí proti spalničkám pod úroveň některých velmi chudých rozvojových zemí. A na poplach bije i Světová zdravotnická organizace (WHO), která odmítání očkování označila jako jednu z deseti vážných hrozeb světového zdraví.

Dvouměsíční dítě dostalo černý kašel od neočkované sestry. Matku to zaskočilo

Nežádoucí účinky jsou zanedbatelné 

"Rodiče se bojí hlavně nežádoucích účinků. A také toho, že je to dítě maličké a že je toho na něj příliš," říká praktická lékařka pro děti a dorost a předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková.

"Samozřejmě, že nezastírám, že očkování může mít vedlejší účinky, ale na základě své dlouholeté zkušenosti mohu s čistým svědomím říct, že riziko té infekce a možného následku je mnohonásobně vyšší než riziko i závažného nežádoucího účinku," vysvětluje Šebková. "Tím nejčastějším nežádoucím účinkem je teplota, což není žádné drama," dodává. 

Po očkování se můžou kromě teploty objevit i nevolnost, ospalost či lokální reakce, jako jsou otok nebo zarudnutí v místě očkování. Tyto případné vedlejší účinky jsou však přirozeným projevem aktivity organismu.

PORADNA: Je vhodné nechat batole očkovat proti klíšťové encefalitidě?

Minimální zátěž imunitního systému

A obava z očkování malých miminek? Ta je podle Šebkové i podle její kolegyně Zuzany Vančíkové z Kliniky dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice úplně zbytečná. "Novorozenci jsou právě tou nejrizikovější skupinou, takže tam je potřeba opravdu začít s očkováním co nejdřív," vysvětluje Vančíková. 

Očkování představuje u kojenců opravdu jen minimální zátěž pro jejich imunitní systém. V současnosti je dětem prostřednictvím vakcíny aplikováno jen několik desítek antigenů. Pro porovnání, v druhé polovině minulého století bylo ve vakcínách obsaženo až několik tisíc antigenů. A že vakcíny obsahují hliník? Jeho množství v jedné očkovací dávce je zanedbatelné (necelý 1 mg v jedné dávce) a není škodlivé. Například sušená mléka obsahují až čtyřicetkrát více hliníku. A je obsažen dokonce i v mateřském mléce. 

Součástí práce lékařů je tedy i vysvětlování. "O očkování mluvím vždycky s rodiči při novorozenecké návštěvě, když přijímám dítě do péče. A v rámci celé té konverzace informuji kompletně o vakcinaci," říká. Naštěstí nemá v ordinaci mnoho odmítačů, i když se s nimi také setkala. 

Dětská lékařka odpovídá: Je opravdu nutné očkování proti pneumokokům?

Pneumokoky mírně na vzestupu!

Kromě takzvaně povinného doporučuje lékařka rodičům i očkování dobrovolné, zejména to proti pneumokokům. Nemoci, které způsobuje kulovitá bakterie Streptococcus pneumoniae, jsou totiž mírně na vzestupu, což potvrdila i doktorka Jana Kozáková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro streptokokové nákazy. Mezi ty nejzávažnější infekce patří těžký zápal plic, otrava krve, zánět mozkových blan či akutní zánět středního ucha. 

Většina rodičů se k této vakcíně staví pozitivně. "Nemůžu říct, že bych měla stoprocentní proočkovanost, ale minimálně osmdesátiprocentní mám určitě," říká Šebková.  "Děti jsou od loňského roku navíc očkovány podle schématu 2+1, což znamená, že první dávka vakcíny se aplikuje od 9. týdne věku dítěte. Druhá dávka se aplikuje dva měsíce po 1. dávce, třetí dávka ve věku 11–15 měsíců,“ vysvětluje.

Nákaza pneumokokem: Hrozí záněty průdušek, zápal plic i meningitida

A pokud chtějí rodiče dávku rozložit, tedy očkovat zvlášť hexavakcínu a zvlášť pneumokoky? "Já s tím nemám problém. V době, kdy jsme očkovali podle schématu 3+1, jsme to nabízeli dohromady, protože jinak by museli rodiče chodit každých čtrnáct dní. Teď, když máme očkování ve schématu 2+1, tak mě nic nenutí, abych to očkovala najednou, naopak, když to rozložíme, tak se tam můžeme ještě vsunout s meningokokem. Řekla bych, že ten očkovací kalendář je teď dobře uzpůsobený," doplňuje Šebková. 

Očkování školáků či dospělých? 

Očkování proti pneumokokům doporučuje lékařka do pěti let věku, tam je riziko nákazy nejvyšší. Rodiče může motivovat, že je částečně hrazené ze zdravotního pojištění. Ale jen pod podmínkou aplikace všech dávek očkovací látky do 7. měsíce věku dítěte a přeočkování do 15 měsíců věku dítěte. 

A má smysl dodatečně očkovat dítě školního věku, které proti pneumokokům očkované nebylo, nebo dokonce sebe? "Rozhodně tím chybu neuděláte. Navíc vás to nebude tolik stát, protože už bude potřebovat jen jednu dávku," říká Šebková, podle níž je vždy nutné zvážit rizikové faktory: "Očkování bych dále zvažovala, pokud bude chtít dítě dělat medicínu, stejně tak pokud bude chtít jet do zahraničí," dodává. "Já se přiznám, že proti pneumokokům očkovaná nejsem, ale budu, protože spadám do rizikové kategorie. Tudíž se naočkovat nechám," uzavírá. 

Témata: Děti a nemoci, Rodiče, Nemoci, Nemoc, Očkování, Klinika dětského, WHO, Ospalost, Účinky, Pneumokok, Antigen, Vedlejší účinek, Nemo, Ospalo, Rakousko, Zuzana Vančíková, Konverzace, Vakcína, Dávka vakcín, Nedůvěra, Lékařka, Náš, Přeočkování, Otrava krve, ÓČKO