[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Útlocitnějším novopečeným maminkám může odběr krve u novorozence připadat téměř jako týrání neviňátek a není jim při té představě zrovna nejlépe. Lékaři se zpravidla snaží těm vystrašeným vysvětlit, proč je odběr malého množství krve, který absolvuje každý několikadenní novorozenec už v porodnici, tolik důležitý. Výsledek odběru – pár kapek krve z patičky novorozence může totiž ovlivnit celý jeho další život.
Takzvaný novorozenecký screening se u nás provádí povinně celoplošně. „Jeho podstata tkví ve vyhledávání chorob v jejich téměř klinicky němém stadiu a ve včasném zahájení léčby, která výrazně sníží riziko nevratného poškození zdraví dítěte,“ zdůrazňuje neonatoložka MUDr. Milena Dokoupilová, primářka novorozeneckého oddělení Nemocnice Hořovice.
Vyšetřuje se celkem již 18 onemocnění. Na prvním místě stojí vrozeně snížená funkce štítné žlázy – hypotyreóza, dále vrozená nedostatečnost tvorby hormonu nadledvin – kongenitální adrenální hyperplazie (CAH), vrozená porucha hlenu – cystická fibróza.
Další velkou skupinu tvoří metabolická onemocnění, a to dědičné poruchy látkové výměny aminokyselin, dědičné poruchy výměny mastných kyselin (šest typů) a dědičná porucha tvorby vitaminů (deficit biotinidázy).
Odběr se provádí z kapilární krve, spíše je ale mezi maminkami známý jako „odběr z patičky“, a to na připravené screeningové kartičky mezi 48. a 72. hodinou života. V případě nezralých či nemocných dětí, kdy by byl odběr z patičky komplikovaný, se volí odběr ze žíly.
U některých novorozenců je nutné tento screening ještě s odstupem doby opakovat pro riziko falešně negativního výsledku (rescreening). Jedná se především o děti s nízkou porodní hmotností (pod 1500 g), děti, které měly při prvním odběru infuzní terapii nebo jinou danou léčbu, jež spadá do indikační skupiny k rescreeningu (opakovanému vyšetření).
Výsledek je zpravidla uzavřen do čtrnácti dnů, u cystické fibrózy to může trvat až dva měsíce. „Pokud tedy nejsou rodiče do dvou měsíců od provedení odběru informováni, znamená to, že žádná nemoc nebyla u jejich dítěte zachycena. Negativní výsledek novorozeneckého screeningu se totiž rodičům neoznamuje. Pravděpodobnost pozitivního výsledku se udává zhruba 1 : 1200 případů,“ vysvětluje MUDr. Milena Dokoupilová.
Vzhledem k tomu, že přibývá maminek s poruchou funkce štítné žlázy, stále častěji se objevuje tento problém i u miminek. Nedostatečná funkce štítné žlázy by mohla výrazně negativně ovlivnit vývoj a růst dítěte, proto je důležité zachytit poruchu ihned po narození a případně ji začít okamžitě řešit. Pozitivní výsledek screeningu je tehdy, pokud hladina některé z vyšetřovaných látek v suché krevní kapce je zvýšená.
Tato pozitivita je ale pouze podezření na vyšetřované onemocnění. K vyloučení či potvrzení diagnózy jsou nutná další vyšetření, ke kterým jsou rodiče obvykle neprodleně písemně vyzváni.
Pokud se diagnóza potvrdí, novorozence přijme do péče příslušné endokrinologické pracoviště, které doporučí další postup, ať jde o léčbu, či některá jiná opatření podle diagnózy. Současně lékař rodiče seznámí s léčbou a s tím, jaká existují rizika a jak se pravděpodobně bude onemocnění vyvíjet, zda bude nutné upravit režim nebo životní styl.
Vaše děťátko trápí teploty, má dýchací potíže nebo kašel a vy si nevíte rady. Vydáte se proto do ordinace lékaře, který vám sdělí, že bude potřeba miminku odebrat trochu krve na CRP test. Co to tedy vlastně je? CRP (C-reaktivní protein) je odborně řečeno tzv. reaktant akutní fáze.
Ve srozumitelném překladu je jeho využití důležité především ke zjištění, zda je konkrétní nemoc pravděpodobně bakteriálního charakteru a vyžaduje léčbu antibiotiky, nebo zda se jedná spíše o virové onemocnění.
Čím vyšší hodnota vyjde, tím vyšší je pravděpodobnost bakteriálního zánětu. CRP reaguje během minuty, proto je vhodné používat tuto metodu právě v ordinacích dětských lékařů jako jednu z možností tzv. rychlé diagnostiky. Přístroj má lékař v ordinaci a během několika minut má k dispozici výsledek. Stačí k tomu kapka krve, kterou získá píchnutím do prstíčku dítěte.
Právě u kojenců je toto vyšetření velmi důležité, protože příznaky nemocí se v tomto období liší od příznaků u větších dětí, nejsou často příliš typické. „Například zánět ledvin, který není u kojenců neobvyklý, se může projevit pouze horečkou, a pokud se nedaří odebrat moč - což není u kojenců vždy jednoduché - je CRP výborným pomocníkem pro včasné zahájení adekvátní léčby,“ říká praktická lékařka pro děti a dorost MUDr. Alena Šebková.
Kromě CRP testu existují samozřejmě i další parametry, které mohou spolehlivě signalizovat zánět či infekci nebo které jsou potřebné pro stanovení přesné diagnózy. Jejich využití závisí vždy na příznacích onemocnění a vyžadují zpravidla žilní odběr. V kojeneckém věku se nejčastěji odebírá krev právě pro stanovení krevního obrazu a parametry metabolismu železa při podezření na anemii (chudokrevnost).
„Rizikové z tohoto hlediska jsou děti, které byly v porodnici svícené kvůli žloutence, také dvojčata a vícerčata a děti nedonošené. Častěji trpí chudokrevností děti plně kojené, proto první příkrm v kojeneckém věku je masozeleninový. Maminky by ho neměly zbytečně odkládat a měly by poslechnout vždy rady lékaře,“ uvádí MUDr. Alena Šebková.
Mezi další případy, kdy se lékař může rozhodnout odebrat kojenci krev na laboratorní rozbor, patří podezření na určitou vývojovou vadu nebo na křivici způsobenou nedostatkem vitaminu D.
„Bohužel se stále ještě objevují maminky, které odmítají dávat svým dětem preventivně doporučený vitamin D,Vigantol, a pak se v některých případech objeví tento následek. Náběr si může lékař vyžádat i při podezření na svalové onemocnění při příznacích snížení svalového napětí. Častým důvodem náběru krve je i neprospívání dítěte, pomalý růst nebo odlišný psychomotorický vývoj,“ doplňuje MUDr. Alena Šebková.
novorozeneckyscreening.cz
zdravykojenec.cz
spektrumzdravi.cz
porodnice.cz
pediatriepropraxi.cz
Video: První momenty po narození