[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Čekáte vytoužené miminko a gynekolog vám na základě krevních testů nebo ultrazvukového vyšetření doporučil, abyste podstoupila odběr plodové vody? Nepropadejte hned panice. Nevěřte všem polopravdám a mýtům, které kolují na internetu, nebo dramatickým historkám, které jste možná slyšela od kamarádek. Když vám totiž gynekolog aminocentézu doporučí, má pro to své závažné důvody. Ptejte se, komunikujte s lékařem, nechte se poučit o průběhu i případných rizicích.
Vždy záleží na rozhodnutí lékaře na základě dostupných výsledků, věku matky nebo přání pacientky. Samotnému rozhodnutí by měla předcházet genetická konzultace u specialisty. Odběr vzorku vody plodové provádíme po 15. týdnu gravidity a nejčastější indikace pro toto invazivní vyšetření jsou čtyři.
V první řadě se jedná o pacientky, které mají výskyt vrozených vývojových vad v rodině. Ať už ve své nebo partnerově linii. V těchto případech cíleně hledáme konkrétní genetickou vadu – například cystickou fibrosu (CF). Druhý případ jsou pacientky, které mají tzv. pozitivní nebo hraniční první screening (kombinovaný test) a odběr vody plodové může toto podezření na vrozenou vývojovou vadu potvrdit nebo vyvrátit. Třetí případ je nejasný ultrazvukový nález, který přímo nezavdává podezření na „čistou“ vrozenou vývojovou vadu, ale může se jednat například o mozaiku. A za čtvrté je to samotné přání matky nebo obou rodičů.
Postup zákroku je následující: Před výkonem proběhne ultrazvukové vyšetření, které operatérovi umožní zkontrolovat vitalitu těhotenství, počet plodů, množství vody plodové a uložení placenty v děloze. Samotný odběr plodové vody se provádí tenkou punkční jehlou buď po místním umrtvení, nebo bez něj. Výkon není bolestivý, probíhá za neustálé kontroly ultrazvukem a trvá několik málo minut. Odebírá se do 20 ml vody.
Pokud jde o spolehlivost výsledků, u známých vrozených vývojových vad je to 100 procent. Jedná se ale pouze o laboratorní výsledek. Zjištění chromosomální vady neznamená vždy jasnou míru postižení dítěte. Míra exprese genů není nikdy předem známá. Nedá se přesně určit, v kolika případech vyjde test negativní, a nakonec se narodí postižený jedinec. Je nespočet vrozených onemocnění, která nedokážeme otestovat. Zdravé dítě je i v 21. století zázrak přírody. Konečné rozhodnutí o ukončení těhotenství při nepříznivých výsledcích je vždy na rodičích.
Nakolik je odběr plodové vody rizikový pro matku a dítě? Jde o invazivní výkon, tj. výkon, který obnáší zásah do plodového vejce, ale v současné době je velmi bezpečný. Rizika ale samozřejmě stále existují. Nejzávažnější a fatální komplikací je ztráta těhotenství. Statisticky se jedná o 1 % případů. Komplikacemi, které mohou ztrátu těhotenství způsobit, jsou především předčasný odtok plodové vody, vaginální krvácení po výkonu či vznik hematomu v místě výkonu, děložní kontrakce, dráždivá děloha a infekční komplikace. Poranění plodu při odběru vody plodové je v rukou zkušeného lékaře prakticky zcela vyloučeno.
Stále se objevují názory, že pro nastávající maminky vyššího věku je toto vyšetření povinné a musí aminocentézu absolvovat. Pravda je ale trochu jiná. Ženám, kterým je více než 35 let, je aminocentéza doporučena, nikoli nařízena. Pokud jsou všechna ostatní (výše popsaná) vyšetření v pořádku, hledal bych osobně jinou alternativu k odběru plodové vody. Doporučil bych zejména odběr krve matky a testování volné fetální DNA. Nejhorší variantou pro maminku je totiž spontánní potrat po odběru plodové vody, který nemůže nikdo zcela vyloučit, a v ruce výsledek s jeho negativním výsledkem.