[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
„V poslední době rodiče častěji vyhledávají radu ohledně školní zralosti svého dítěte a častěji také žádají pro své potomky odklad školní docházky. V minulosti byl přitom trend zcela opačný, rodiče se mnohdy bránili odkladu, i když byl oprávněný, neboť řádný nástup do základní školy potvrzoval, lidově řečeno, normalitu jejich dítěte,“ uvádí Galina Jarolímková, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4.
V poslední době ale převládá trend dávat odklad i dětem, které ho nepotřebují. „Ze zkušeností z klinické praxe a z pohledu do zahraničí vyplývá, že se u nás institut odkladu školní docházky nadužívá, což neprospívá ani dětem, ani vzdělávacímu systému. Jedná se o výsostně český fenomén, který v západním světě nemá obdobu. Aktuálně se celková odkladovost pohybuje kolem 23 procent dětí s meziročním nárůstem jedno až dvě procenta. Tak velké číslo představuje mnoho rizik a nejistot, které jsou spjaty se zdravým a přirozeným vývojem dětí,“ vysvětluje klinický psycholog a psychoterapeut PhDr. Petr Nilius.
„Odklad se častěji řeší u chlapců. Týkat by se měl kolem pěti procent dětí, u zbylých 18 procent je zbytečný. Zbytečnými odklady jsou nejvíce ohroženy děti ze sociálně slabšího prostředí, které v důsledku nižší stimulace plně nerozvinuly svůj potenciál. Potom jsou to děti z přespříliš ochranářského rodinného prostředí, ve kterém rodiče věří, že dávají dítěti prodloužené dětství, jedná se ale spíš o danajský dar,“ říká Petr Nilius.
Odklad školní docházky zvažuje stále víc rodičů. „Syn by měl příští rok nastoupit do první třídy, je ale narozen na konci července, proto odklad zvažujeme. Myslím, že první rok školy patří k těm nejdůležitějším a nechceme nic zbytečně uspěchat,“ uvádí maminka předškoláka Antonína.
Do pedagogicko-psychologické poradny by měli zajít rodiče určitě tehdy, když dětský lékař (či jiný odborný lékař) napíše doporučení k odkladu školní docházky. Dále pokud to doporučí učitelka mateřské školy nebo učitelka základní školy při zápisu do první třídy. Samozřejmě i v případě, když se názory neshodují nebo když rodiče mají určité pochybnosti.
"Rozhodně nejsem zastánce plošných odkladů školní zralosti jenom vzhledem k věku dítěte. Právě proto je důležité dítě nechat v poradně vyšetřit a získat tak i přehled a srovnání, jak pracuje ve srovnání se svými vrstevníky. Leckdy může být dítě narozené v letních měsících daleko zralejší než dítě narozené dříve,“ uvádí PhDr. Galina Jarolímková.
Co se týče nástupu dítěte do školy, je plně v kompetenci zákonných zástupců, jak s doporučením odborníků nakonec naloží. Posudek není striktní příkaz, jde o odborné doporučení. Za své dítě je vždy plně zodpovědný jeho zákonný zástupce, tedy rodiče.
Rodiče, kteří se rozhodují, zda poslat dítě do první třídy, nebo ne, mají čas do konce dubna. Zdaleka ne všechny děti, respektive jejich zákonní zástupci, ale s žádostí o odklad školní docházky uspějí. Pro odklad školní docházky je potřeba doporučení ze strany poradenského zařízení (pedagogicko-psychologická poradna) a rovněž doporučení pediatra, odborného lékaře nebo klinického dětského psychologa. Vždy by ale mělo být odložení nástupu školní docházky až posledním řešením.
Odklad školní docházky by neměl být chápán pouze jako formální administrativní krok k odložení školních povinností, ale především jako čas pro kompenzaci potíží a nedostatků a stimulaci dítěte. V současné době je odklad školní docházky chápán také jako prevence specifických poruch učení.
"Jedná se o variantu pomoci, kdy dítě jeví známky nezralosti nebo je školsky nepřipravené, což by způsobilo, že by nebylo schopno zvládnout nároky, které na něj klade povinná školní docházka a negativně by to ovlivnilo i jeho úspěšnost ve škole. Ovšem nelze jen pasivně čekat a mylně se domnívat, že roční odložení školní docházky vše samo vyřeší. Aby byl odklad účinný, je nutné vytvořit ideální podmínky pro další rozvoj dítěte: Systematicky s ním pracovat, především v problematických oblastech, které byly příčinou odložení povinné školní docházky, vytvářet vhodné podmínky pro rozvoj osobnosti a vzdělávání, spolupracovat s mateřskou školou, případně ostatními odborníky (psycholog, logoped),“ zdůrazňuje PhDr. Galina Jarolímková.
Existuje řada pomůcek, které mohou předškolákům usnadnit blížící se nástup do školních lavic. K nim patří i Neurorehabilitační kufřík. „Za pomoci promyšlených a cílených interaktivních her, které vycházejí z neuropsychologické logiky, jsme schopni napomoci rozvoji rozumových schopností takřka všech složek paměti, pozornosti a jejich vlastností – zacílení, přepínání mezi podněty, udržení pozornosti na jeden úkol, vytrvalost a rychlost zpracování a vizuálních a prostorových vjemů, a napomoci rozvoji celkového efektivního fungování řídících funkcí, které jsou pro školáky potřeba. Je tedy ideálním vybavením například do přípravných tříd či pedagogických poraden,“ přibližuje Petr Nilius.
S kufříkem ale nemusejí pracovat jen psychologové či pedagogové, zvládnou to i rodiče. Jedná se tedy zcela jistě o cennou pomůcku pro rozvoj dítěte v domácím prostředí. Vhodný je i jako pomůcka pro prvňáčky, kteří mají problém se zvládáním výuky. Prostřednictvím kufříku lze rozvíjet slovní zásobu, slovotvorbu, základní čtenářské a matematické dovednosti.