[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Ještě před třiceti lety vás v pětadvaceti zaškatulkovali jako „starou matku“. Dnes byste v porodnici byla s velkou pravděpodobností ve stejném věku mezi nejmladšími maminkami. Propastný rozdíl, nemyslíte? S antikoncepcí rozhodně přišla možnost si rodičovství lépe naplánovat, ubylo „překvápek“ v podobě nechtěných těhotenství. Do toho možnosti studia, kariéra, cestování, práce v zahraničí… Důvodů, které soupeří se zakládáním rodiny, je zkrátka hodně.
Většině žen se do třicítky ozvou biologické hodiny, některé se ovšem ani po ní stále necítí na to být matkami. Některým ženám bijí na poplach, ale chybí vhodný partner, který by s nimi touhu sdílel. Důvodů může být mnoho. Jak potvrzuje gynekoložka MUDr. Martina Zachová, z lékařského hlediska je ideální věk prvorodičky kolem 25. roku: „V tomto věku bývá stabilní menstruační cyklus, tělo i mysl jsou většinou připravené. Je to také kompromis, co se týče sociálního zázemí. Ne každá z nás má ale tento luxus k dispozici,“ říká lékařka.
Výhod má mladší maminka z pohledu lékaře opravdu mnoho. Z fyzického hlediska se může většinou chlubit dobrou kondicí a ještě se u ní neprojevují v takové míře určitá chronická onemocnění, jako jsou vysoký tlak nebo třeba cukrovka, z čehož vyplývají i možná menší rizika v těhotenství i při porodu. Fyzicky i psychicky pak většinou lépe zvládají i samotné porody. „Mívají také dostatečné množství kvalitních vajíček a obecně často otěhotní snadněji než starší ženy. A pokud ne, mají dost času na alternativní postupy a hledání důvodů, proč to nejde,“ doplňuje lékařka. Ani to ale podle jejích slov samozřejmě není pravidlo.
Vzpomínám si z dětství na spolužačku, která se vyloženě styděla ukazovat se někde se svým tátou, protože si všichni mysleli, že je to její dědeček. Nechtěla, aby ji vyzvedával v družině, maximálně směl nenápadně čekat za nejbližším rohem, protože „to prý bylo strašně trapný…“. I tohle je totiž častá motivace matek – mladší věk berou jako příslib kamarádského vztahu se svým potomkem. „A mladší babičky pak mají dost energie pro vnoučata,“ doplňuje lékařka.
Zajímavé je, že podobné tendence potvrdil i výzkum, který prováděl tým Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v roce 2015, v němž zjišťoval, jak vnímají věk svých rodičů děti a mladí lidé od 11 do 25 let. Studie (natur. cuni.cz) přitom dospěla k závěru, že děti mají tendenci své rodiče omlazovat.
Dotázaní by si přáli v průměru o dva roky mladší rodiče, než ve skutečnosti mají. Preferovali by taky menší věkový rozdíl mezi matkou a otcem, v průměru 2,5 roku. Z celkového počtu respondentů by si 89 % přálo mít matku mladší 30 let v době jejich narození a 94 % otce mladšího 35 let. A co bylo tedy důvodem uvedení nižšího věku rodičů při narození dítěte? Nejvíce uváděným důvodem byla obava o jejich předčasnou ztrátu, dále názor, zda by větší věkový rozdíl mezi rodiči a dětmi nemohl způsobit problémy ve vzájemném porozumění. V případě otce byla také častým důvodem starost, aby byl schopný s dětmi provozovat sportovní aktivity. Významný podíl dotázaných vyjádřil také názor, že jako děti starších rodičů nebudou moci dopřát svým dětem styk s prarodiči. Článek poukázal z jiného úhlu na problém „ideálního“ věku při narození dítěte, tedy z pohledu těch, kterých se zatím nikdo moc neptal – a to dětí.
V dnešní době jsme si přivykli na to, vše si do puntíku plánovat, jenže v otázce rodičovství to ne vždycky jde tak snadno. Je proto při zakládání rodiny fajn počítat s určitým „manipulačním časoprostorem“.
Ať už máte ale životní priority nastavené jakkoli, je to jen vaše věc. Takže případné nevyžádané rady o tom, že byste měla dělat to či ono, zkuste prostě pustit druhým uchem ven.
Pozorujete nějakou změnu v trendu pozdního mateřství? Prodlužuje se věk žen při prvním otěhotnění, nebo se ženy naopak v současnosti častěji uchylují k tomu, mateřství neodkládat?
Co se týče trendu, kdy ženy „těhotní“, myslím, že je to hodně dané lokalitou i třeba tím, jak žena dlouho studuje, případně jaké má zaměstnání a zázemí u partnera a rodiny. V Praze a velkých městech je věk prvorodiček vyšší než na menších městech. Spíš než nižší věk prvorodiček jsem ze svého pohledu zaznamenala trend více než jednoho dítěte, a to i u starších matek. Ale to je jen můj osobní názor.
Doporučujete ženám těhotenství neodkládat?
Sama jsem měla dítě později, než je doporučováno, proto nikoho do ničeho netlačím, protože neznám pozadí, proč dítě ještě pacientka nechce. Čistě medicínsky je samozřejmě těhotenství kolem 20. až 25. roku výhoda. Odkládání, ať už z jakéhokoli důvodu, s sebou nese vyšší rizika neplodnosti, zdravotních komplikací, rizika trisomií a jiných vrozených vývojových vad u plodu, vyšší riziko potratu, komplikací při i po porodu. Příroda nastavila ženy na těhotenství dřív než trendy dnešní doby, ale to neznamená, že je to dogma, a vzhledem k tomu, že o sebe mnoho žen pečuje a jejich tělo je v dobré kondici, tak i ve vyšším věku nemusí mít nutně potíže. Je to citlivé téma a společnost tomu také příliš nepomáhá – když máte dítě brzo, jste divná nebo kazíte život sobě, když ho máte pozdě, jste divná a kazíte život dítěti a ohrožujete ten svůj… Každá jsme zkrátka za své těhotenství zodpovědná sama.