[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Vždycky jsem si myslela, že kojení je natolik přirozené, že není třeba v tomto smyslu nic moc vymýšlet. Prostě porodím, spustí se laktace a začnu kojit. Toto přesvědčení ale vzalo za své v okamžiku, kdy se mi narodil syn.
Nikdo mě nevaroval, jaké všemožné potíže mohou nastat a že to není tak zcela „automatické.“ Příroda to totiž zařídí jen do určité míry. Když bylo synovi pět týdnů a dennodenně jsme s kojením pod velkým tlakem a za doprovodu obrovské bolesti (psychické i fyzické) bojovali, rozhodla jsem se pořídit odsávačku a začít mateřské mléko odsávat.
Měla jsem na výběr – skončit s kojením a přejít na umělé mléko, nebo zvolit náročnější, ale pro mě v tu chvíli ve všech směrech přijatelnější způsob, a to dopřávat svému miminku nadále mléko mateřské, ovšem z lahvičky. A doteď se domnívám, že jen díky tomu se nám podařilo „vydržet“ na mém mléku až do synových sedmi měsíců. Takže za vynález jménem odsávačka jsem nesmírně vděčná!
Podobnou zkušenost má maminka Daniela. „Všechno bylo špatně, okolností, které situaci komplikovaly, se nastřádalo více, a i přes velkou pomoc dokonce dvou laktačních poradkyň se mi nedařilo „normálně“ kojit," vypráví Daniela.
Kojení se pro ni stalo tou nejtěžší výzvou. Nakonec se s pediatrem shodli, že bude potřeba krmit dceru jiným způsobem než přímo z prsu. "Začala jsem proto mléko odsávat a podávat jí ho z lahvičky se savičkou. Byla jsem z toho v depresi, proč skoro každá máma dokáže jednoduše nakojit své dítě a nám se to nedaří? A to jsem se nedávno dozvěděla, že vědci přišli s tím, že odsáté mateřské mléko může být potenciálně nekvalitní a pro miminko zdaleka ne tak přínosné, jako když ho kojím z prsu. To už mě psychicky naprosto rozložilo!“
Nejnovější studie, publikovaná v magazínu Cell Host&Microbe, skutečně naznačuje, že mateřské mléko, které ženy odstříkaly, obsahuje větší množství potenciálně škodlivých bakterií než mateřské mléko, které kojenci dostávají přímo z prsu.
Jak k takovým závěrům vědci došli? Analyzovali více než 400 vzorků mateřského mléka, a pokud jde o bakteriální složení, všimli si jednoho shodného bodu. Ve všech vzorcích odsátého mléka byly nalezeny vyšší hladiny patogenních bakterií stenotrophomonas a pseudomonadaceae, které mohou způsobovat nejrůznější infekce. „Jde se o dosud jednu z nejrozsáhlejších studií, zabývajících se mikrobiologickým složením mateřského mléka,“ uvádí jeden z autorů. Celou studii si můžete přečíst TADY.
Podstatnou částí lidského imunitního systému jsou střeva a v nich žijící mikroflóra. Děti po narození si ji musí teprve vytvořit. Pokud dítě dostává odstříkané mléko, mohou spolu s ním dostat dávku patogenních, které mohou vznikající mikrobiom oslabit. Neznamená to rozhodně, že okamžitě vážně onemocní, ale že mohou být náchylnější k běžným infekcím.
„Dneska už vím, že jsem pro svou dceru udělala to nejlepší, co jsem mohla. Navzdory všem vědeckým výzkumům! Pokaždé, když mi během zoufalých pokusů o kojení projela bradavkou ta nesnesitelná bolest, jako by do mě někdo bodal obří jehlu a já bojovala s myšlenkou, že teď už je to naposledy a s kojením prostě končím, vždycky jsem nakonec našla sílu a odhodlání pokračovat. Sama sebe považuji za superhrdinku, že jsem nakonec našla schůdný způsob, jak dopřát dceři své mléko, aniž bychom obě trpěly
Jistě, znám výsledky studie, jenže vědce zajímá jen biologie, chemické vzorce a laboratorně měřitelné hodnoty. Naprosto tu ale postrádám lidský faktor, důležitý mateřský prvek. My maminky neodsáváme mateřské mléko, protože je to pro nás bůhvíjak zábavné, nebo proto, že to tak chceme. Nebo by snad bylo lepší všechno vzdát a jednoduše hned sáhnout po krabičce s umělým mlékem? Pro mě to určitě cesta nebyla, zvolila jsem podle svého nejlepšího svědomí,“ je přesvědčena Daniela.
Jak kojenci sají mateřské mléko?