Okořeňte si život překvapením! Budete spokojenější

Anastazie Harris 29. 7. 2015

Nejspokojenější jsme, když jsou věci jisté, ale nejintenzivněji žijeme, když jisté nejsou.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Seznam kapitol

2. Kdy překvapení funguje? A kdy ne?

Nejzajímavější je, když postava vybočí z očekávaného chování

Měl to být nezapomenutelný večer. Koupila jsem nesmírně drahé lístky do Shakespearova Globe v Londýně, zařídila jsem hlídání a překvapila manžela, že se po práci sejdeme na představení, při jehož hodnocení se i nejpřísnější britská kritika shodla na tom, že je fenomenální. Nepřeháněla. Nejenže herci hráli jak bozi, atmosféra divadla byla magická a o přestávce byl na dvoře zapadajícím sluncem zbarvený pohled na línou Temži, bublinky šampaňského – a mně bylo do breku. Byla jsem sama. Po šestnáctihodinových šichtách nad nekonečnými zprávami z nově okupovaného Iráku manžel neměl na kulturu ani sílu, ani pomyšlení. Ve snaze o „totální“ překvapení jsem to totálně nezvládla, moje empatie vůči vyčerpanému jedinci byla nulová.

Opakovaně jsem četla dopis a přitom propadala čím dál větší panice. Psala mi manželka mého milence. Úplně mě zaskočila. Do té doby byla víceméně anonymní ženou, o které jsem chtěla vědět co nejméně. Nepsala „nic víc“, než že měla potřebu udělat nějaký konkrétní krok, zhmatatelnit spojení se ženou, která jí rozvrací domácnost. Byla slušná, prostá a přímá, a možná právě proto mě její dopis úplně zaskočil, rozhodil a nakonec jsem přistoupila na její požadavek navštívit ji u nich doma. Pak se to vyvíjelo jako ve špatném románu. Ona mě identifikovala jako fatální Laru v Pasternakově románu a rozhodla se „mi ustoupit“. Já jsem naopak zjistila, že není tak docela pravda, co mi její manžel říkal, a rozhodla jsem se vycouvat. Výsledkem toho se rozpadly oba vztahy. Když chystáte nezvyklé překvapení, vyplatí se myslet na to, že můžete zaskočit nejenom protivníka, ale i sama sebe.

Navrhla jsem dceři, která se před maturitou přestala učit, ať školu na rok nebo ještě déle zalomí. Nejsem dobrá herečka a nemohla jsem jí to nabídnout do chvíle, než jsem to myslela zcela vážně. Byla překvapená nejenom samotnou nabídkou, ale i tím, že jsem to jenom ze sebe zbrkle (nebo vztekle) nevyhrkla, viděla, že jsem její případné přerušení školy promyslela do podrobností a že jsem ochotná kvůli tomu podstoupit řadu zásadních změn. Nevědomky jsem ji tak přiměla, aby uvažovala rozumně a zvážila své možnosti, jako by byla dospělá. Vlastně jsem tím nejvíc překvapila sama sebe a obě jsme přešly na konstruktivnější způsob komunikace.

Když sledujete kvalitní televizní drama, nejzajímavější momenty se odehrávají ve chvíli, kdy postava vybočí z předpokládaného chování. Většinou je to krizový okamžik, který k této změně hrdinku či hrdinu přinutí. Pokud promyšleně začnete mechanicky se odvíjející dny a vztahy prošpikovávat vlastními momenty překvapení, budete na nejlepší cestě vyvarovat se řady banálních krizí.

{{values.title}}