[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Osteoporóza neboli řídnutí kostí je nebezpečná nemoc, charakteristická úbytkem kostní hmoty, která se u postižených projevuje zlomeninami. Je to záludná choroba v tom, že nemá prakticky žádné příznaky. Při onemocnění osteoporózou kosti ztrácejí svoji pevnost a křehnou a jejím prvním projevem může být až zlomenina. V Česku touto nemocí trpí téměř tři čtvrtě milionu lidí. Z toho je více než 500 000 žen a 200 000 mužů, další asi jeden milion lidí může být postižen osteopenií, což je prořídnutí kostí, které se liší od osteoporózy menším množstvím celkového úbytku kostní tkáně. Vývoj ukazuje, že v civilizovaných zemích postihne osteoporóza dříve nebo později 7 až 8 procent obyvatelstva. Důkladná prevence je nezbytná.
Příčinou vzniku osteoporózy je už nezdravý životní styl dětí.
Její nárůst je také způsoben prodlužující se průměrnou délkou života. Laik by si myslel, že kost je tvrdá, neživá hmota, ale opak je pravdou. Kost je živá tkáň, ve které během života dochází k neustálé obměně kostní hmoty. V momentě, kdy se množství kostní hmoty sníží pod normální hranici, nazývá se tento stav osteoporózou.
Nikdo nemládne a k ubývání kostní hmoty a k narušení struktury kostí dochází v průběhu stárnutí u každého člověka, ale některé vlivy můžeme zmírnit či oddálit. Je pravidlem, že v pozdějším věku začíná kostní hmoty ubývat, ale pokud je proces odbourávání příliš rychlý, kosti zeslábnou a může vzniknout osteoporóza.
Příčin osteoporózy je mnoho, ale tou hlavní a nejčastější bývá hormonální změna v období menopauzy v důsledku snížení tvorby estrogenu. Mikroskopický obraz osteoporotické, „prořídlé“ kosti se dá připodobnit k jeskynnímu systému s rozsáhlejšími dutinami a méně stabilními vnitřními opěrnými strukturami, které si můžete představit jako krápníky. Se slábnoucími „krápníky“ a zvětšujícími se dutinami se zvyšuje riziko vzniku zlomenin.
Přitom s osteoporózou lze účinně bojovat, ještě než se projeví – důležité je žít zdravě, volný čas trávit aktivně a mít dostatečný přísun vápníku a vitaminu D. Rozvoj osteoporózy urychluje nedostatečný přísun vápníku před menopauzou, nízké hladiny vitaminu D, které napomáhají vstřebávání vápníku, snížení hladiny vápníku podporuje kouření cigaret, vyšší dávky alkoholu, masa a soli. Vliv na vznik osteoporózy má také nedostatek pohybu a některé léky.
Co tedy ovlivnit lze? Při vzniku osteoporózy hrají důležitou roli věk, úbytek ženských hormonů a dědičné vlivy, ale i nedostatek pohybu a sedavý způsob života – ten je v našich rukách, stejně jako špatná skladba stravy nebo pořizování nekvalitních potravin. Toto všechno mohou být vážné faktory zvyšující ztrátu vápníku nebo jeho kvalitního využití v těle. Vystrčit nos ven a nastavit jej sluníčku může také většina z nás. Dostatek slunečního světla, lépe řečeno UV záření, pomáhá totiž vytvářet vitamin D, který je potřebný pro metabolismus vápníku. Začátek roku může napomoci k předsevzetí, že se zbavíte zlozvyku, jakým je kouření, které má negativní vliv snad na všechny pochody v našem těle, a tedy podporuje i rozvoj osteoporózy. Kouření může totiž vést k poruše krevního zásobení, a tím i ke zhoršení osteoporózy. Také některé léky mohou při dlouhodobém podávání způsobit úbytek kostní hmoty. „Osteoporóza představuje jak závažný zdravotní problém, zejména v důsledku osteoporotických fraktur a jejich invalidizujících komplikací, tak problém socioekonomický,“ zdůrazňuje tajemník Českého národního fóra proti osteoporóze MUDr. Jaroslav Jeníček, CSc. Dlouhodobé pobyty v nemocnici, léčba zlomenin, namáhavé a zdlouhavé rehabilitace nejsou nepříjemné jen pro pacienta a jeho okolí, ale jsou také poměrně ekonomicky nákladné. Někteří z pacientů na komplikace mohou i zemřít.
Pokud vaše babička trpěla na zlomeniny různého druhu, „hlídejte“ stav kostí svých, případně i své matky, protože starší generace bere často zlomeniny ve stáří jako nutné zlo a daň věku. Zlomeninu související s osteoporózou utrpí ve svém životě až polovina žen a až třetina mužů a u žen nad 45 let zapříčiňuje vyšší počet dní strávených v nemocnici než mnoho jiných chorob včetně cukrovky, infarktu myokardu a rakoviny prsu.
„V praxi se osteoporóza u dospělých diagnostikuje změřením denzity kostního minerálu, tzv. bone mineral density, v oblasti krčku stehenní kosti a v bederní páteři o více než 2,5 procenta směrodatné odchylky pod průměr zjištěný u mladých dospělých osob stejného pohlaví. Takovýto pokles znamená zvýšené riziko zlomenin a je ještě znásobeno u nemocných, kteří již osteoporotickou zlomeninu prodělali,“ vysvětluje Jaroslav Jeníček. Obecně se doporučuje stanovovat klinickou diagnózu osteoporózy na základě komplexního vyšetření – tedy celkové anamnézy, denzitometrického a laboratorního vyšetření a zvážit všechny prokázané rizikové faktory zlomenin.
Pokud byste chtěli vědět, zda vám hrozí riziko osteoporózy, obraťte se na svého praktického lékaře nebo na svého gynekologa, který posoudí, zda je ve vašem případě nutné nějaké vyšetření, a pokud ano, tak jaké. A nenechte se odbýt.
Osteoporóza se projevuje zejména u lidí starších padesáti let a v této věkové skupině se vyskytuje téměř u třetiny žen, u populace nad sedmdesát let jí pak trpí už téměř polovina žen.
Léčeno je však pouze deset až patnáct procent postižených.
„Stav diagnostiky a včasné léčby osteoporózy v Česku stále není ideální. V přístrojovém vybavení celotělovými denzitometry zaostáváme za průměrem EU. Zavedení poradenství pro veřejnost i pro zdravotníky by mělo vést k optimalizaci příjmu vápníku a vitaminu D, a tím i k prevenci rozvoje osteoporózy.
Osoby s indikací k osteodenzitometrickému vyšetření by měly mít toto vyšetření dostupné,“ zdůrazňuje gynekolog Jeníček. Pokud byste chtěli vyšetření bez indikace, měli byste mít možnost si vyšetření zaplatit. Podle něj je mnohdy těžké přesvědčit lékaře, že je nutné osteoporózu léčit dříve, než dojde k patologické fraktuře. Ročně prodělá osteoporotickou zlomeninu krčku stehenní kosti 14 tisíc žen a 7 tisíc mužů. Dá se říct, že přibližně každých třicet minut utrpí jeden Čech osteoporotickou frakturu. Dvacet procent z těchto lidí do jednoho roku umírá vinou zdravotních následků úrazu, dalších padesát procent z přeživších zůstává do konce života nějakým způsobem postiženo. „Laici často tvrdí, že osteoporóza vlastně vůbec nevadí, že je zlomenina nemůže postihnout.
Setkáváme se i s případy, kdy po osteoporotické zlomenině nebo po potvrzení diagnózy nebyla nasazena léčba. Dalším vžitým mýtem je, že při osteoporóze bolí kosti – bolí však až následky zlomenin,“ říká lékař Jeníček.
Pevné kosti se utvářejí už v dětství a příjem vápníku ve věku do 25 let je pro jejich pozdější stav rozhodující, ale i ve středním a pokročilejším věku musí být konzumace vápníku stabilní. Proto je důležitá dostatečná konzumace zejména mléka a mléčných výrobků. Z něj se vápník do organismu vstřebává nejlépe.
„Prevence osteoporózy začíná již v dětství. K zabezpečení maximální hustoty kostí je důležitý přísun vápníku ve vhodné podobě již před pubertou. Kost je tvořena sítí kolagenních vláken a v nich uloženými solemi vápníku. Ztrátou těchto dvou složek dochází k řídnutí kosti,“ říká gynekolog.
Vápník je základní složkou lidské kostry a jeho doporučená denní dávka je jeden a půl gramu. Nejlépe se přijímá potravou rozdělenou do malých dávek v průběhu celého dne. Například v těhotenství jsou při nedostatku vápníku potřebného na tvorbu kostry plodu využívány minerály vyplavované z kostí matky. Proto v těhotenství a také během kojení jezte hodně mléčných výrobků, a to hlavně sýry, které jsou nejbohatším zdrojem vápníku.
Maximum kostní hmoty bývá ve věku mezi 23. –30. rokem života, potom se její množství v důsledku nerovnováhy mezi tvorbou a odbouráváním snižuje. Jak velký bude úbytek kostní hmoty, závisí na celkovém stavu kostní hmoty vytvořené přibližně do pětadvacátého roku našeho života.
Proto bychom už od dětství měli především pít mléko a v dostatečném množství konzumovat mléčné výrobky.
Využitelnost vápníku z mléka a mléčných výrobků (tedy z živočišných zdrojů) se pohybuje kolem třiceti procent, zatímco z rostlinných zdrojů je to pouze pět až deset procent.
Moderátorka Marie Tomsová nenechává prevenci náhodě: „Myslím, že osteoporóza je strašákem každé ženy. Já se jí snažím bránit tak, že piji mléko a jím mléčné výrobky. Mám je naštěstí ráda – především sýry, zakysané výrobky a bílé jogurty, do kterých si přidávám vlákninu. Navíc dost sportuji, což jistě také k prevenci osteoporózy přispívá. Myslím, že ženy díky zdravému životnímu stylu získají dobrý pocit samy ze sebe a budou se cítit v mnohem větší pohodě. Neměly by se snažit jen kvůli hrozící nemoci, ale prostě proto, aby se cítily lépe.“ Vápník obsažený v mléce se velmi dobře vstřebává do lidského těla, protože se v něm vyskytuje v rozpustné formě. Výzkumy také ukázaly, že povrch mikrobiálních mléčných kultur na sebe váže cholesterol a tyto buňky se pak z těla vyloučí. Proto se nemusíte bát, že vám mléko bude zvyšovat hladiny cholesterolu v krvi.
Naopak často dochází k jejich snižování, a to při konzumaci mléka polotučného a příliš tučného.
Maminčin odborník MUDr. Jaroslav Jeníček, CSc. gynekolog, pracuje v Lékařském domě v Praze 7
Zdravé kosti už od dětství „Riziko vzniku osteoporózy lze nejvíce ovlivnit už v dětství a mládí. Z hlediska optimálního vytvoření „kostního základu“ by zejména strava dětí měla obsahovat přiměřené množství vhodných zdrojů vápníku a dalších látek, které jsou důležité pro ukládání vápníku do kostní hmoty. Měly by mít také dostatek rozmanitého pohybu na čerstvém vzduchu, který by úměrně zatěžoval pohybový aparát a také zvýšil zásobení jejich organismu vitaminem D. Je dokázáno, že děti, věnující se denně čtyřicet minut intenzivněji fyzickým aktivitám, mají pevnější kosti než jejich méně aktivní vrstevníci – u chlapců bylo prokázáno o devět procent více kostní hmoty a o dvanáct procent pevnější kosti. U dívek pak o sedm procent více kostní hmoty a o devět procent pevnější kosti“ .