[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Je to jedna z prvních věcí, které gynekolog zjišťuje. Sotva potvrdí vaše těhotenství, nechá vám v rámci úplně prvního těhotenského vyšetření (do 6. tt) odebrat krev a kromě tradičního krevního obrazu potřebuje stanovit také krevní skupinu i váš Rh faktor.
Zatímco krevní skupiny se dělí na A, B, AB, 0 (a ještě jejich podskupiny), u Rh faktoru se používá označení plus a minus.
Podívejte se na video, jak se proměňuje ženské tělo během těhotenství
Můžete mít tedy například AB negativní nebo AB pozitivní a podobně. S velkou pravděpodobností budete mít Rh plus, protože pozitivní faktor má drtivá většina světové populace.
Uvádí se, že u nás v Čechách je to okolo 90 % lidí. Nicméně výjimky existují. A záleží na tom, jak se „potkají“. Pokud jste oba s partnerem Rh plus, nic se neděje. Stejně tak, máte-li oba vzácnější Rh minus. Potíž nastává ale tehdy, když vy jste Rh minus, partner Rh plus.
Pak je totiž otázkou, jaký faktor zdědilo vaše očekávané dítě. A je-li po partnerovi také Rh plus, je na světě problém, který může v krajním a nehlídaném případě vést až k fatálním následkům pro vysněné miminko. Proč?
Úplně zjednodušeně řečeno, pro tělo matky s faktorem Rh minus je plod s kladným Rh faktorem něco jako vetřelec, proti němuž může za určitých okolností začít bojovat a vytvářet protilátky (s různou mírou účinnosti).
Protože se informace Rh faktoru nachází pouze v červených krvinkách, tzv. erytrocytech, pak se v těch nejhorších případech červené krvinky matky pokoušejí rozkládat červené krvinky dítěte.
Následně se může u miminka objevit chudokrevnost, po porodu extrémně silná žloutenka, poškození vnitřních orgánů. Popsané byly i případy poškození mozku, dokonce může být ve vzácných případech následkem i smrt.
Jakkoli je to racionálně jen velmi těžko pochopitelné, matčino tělo se snaží plodu zbavit. Na druhou stranu je třeba důrazně říct, že se to děje jen za přesně vymezených podmínek (viz dále) a že to tak bývalo hlavně kdysi, protože dnes si s touto situací umí porodnictví poměrně snadno poradit.
Jaké podmínky to jsou? Aby došlo k jakékoli z výše popsaných reakcí, musí se jednoduše matčina krev setkat (či chcete-li smísit) s krví miminka. A to se při fyziologicky probíhajícím těhotenství jen tak nestane, protože matčina krev a krev dítěte proudí odděleně.
A když, tak v malém množství, což pak iniciuje poměrně malou reakci a tvorbu protilátek. I proto je první gravidita Rh negativní matky s Rh pozitivním dítětem vlastně bezpečná.
Rizika narůstají až při dalších těhotenstvích, protože je pravděpodobné, že při porodu prvního dítěte už ke smísení dojde (pokud se například vlivem nějakého porodního poranění setká mámina Rh minus s miminkovskou Rh plus) a pak v těle matky zůstávají takzvané antigeny, ony protilátky, které by při dalším těhotenství „zaútočily“ na červené krvinky druhého očekávaného dítěte s Rh plus.
Proto se Rh negativní matce podává nejčastěji do 72 hodin po porodu speciální injekce plná takzvaných anti-D protilátek neboli lidského imunoglobulinu anti-Rh0. Ten v krevním oběhu vlastně „uklidí“, tedy v podstatě odstraní všechny případné krevní buňky novorozence, a všechno je zase v pořádku.
Díky této injekci je relativně bezpečné pak i druhé těhotenství – i v případě, že se opět Rh negativní žena stane matkou dalšího Rh pozitivního potomka.
Bez zajímavosti přitom není, že se anti-D protilátky aplikují také při potratu, interrupci nebo zamlklém těhotenství, kde bohužel může nastat stejná situace (pokud by při potratu došlo ke smísení Rh negativní krve matky s Rh pozitivní krví dítěte, bylo by při dalším pokusu o otěhotnění miminko v nebezpečí, které jsme popsali výše).
Těhotenství i porody mají nicméně většinou normální, poklidný průběh. Gynekologové vás v tomto případě trochu víc hlídají. Doporučí vám o jeden, dva odběry krve během gravidity více, to aby stále kontrolovali potenciální hladinu protilátek ve vaší krvi.
Ve 28. týdnu se přistupuje k preventivní injekci imunoglobulinu. Ten dostanou během těhotenství také maminky, jež podstoupily amniocentézu neboli odběr plodové vody nebo u nichž se objevilo například vaginální krvácení.
Po porodu pak roste pravděpodobnost, že si vás na novorozeneckém oddělení nechají déle kvůli již zmíněné žloutence, jež se u miminka může vyskytnout v intenzivnějším podání. Hrozí zvláště u druhého nebo třetího dítěte s Rh plus faktorem.
Protože i přes podání imunoglobulinu se malé množství protilátek v krvi matky po předchozím porodu vyskytovat může a zmíněná žloutenka je jedním z následků jejich působení.
„Přesně tak to bylo i v mém případě. Když jsem byla těhotná poprvé, dostala jsem po porodu hned injekci s imunoglobulinem a dcera měla vyšší hladinu bilirubinu v krvi, takže jsme se v porodnici o tři dny zdržely.
Druhé těhotenství z neznámých příčin zamlklo, i po něm nicméně následovala zmíněná injekce, abych neohrozila své další miminko. Když jsem pak čekala Matýska, znovu mě pravidelně sledovali, častěji mi brali krev, po porodu přišla známá injekce a u Matýska žloutenka.
I po jeho narození jsem si nechala dát injekci s imunoglobulinem. Co kdybychom se doma chtěli ještě rozrůstat?“ vypráví na závěr svůj příběh dvojnásobná maminka Zuzka a všem těhotným s Rh negativním faktorem a Rh pozitivním miminkem vzkazuje, ať se nebojí, že všechno určitě dobře dopadne!
Ptáte se, co by se stalo, kdyby Rh faktory nikdo nepodchytil a na svět by se dostalo miminko, jehož červené krvinky by byly poškozené?
Stát se to může, přece jen ne všechny mámy chodí na všechny preventivní prohlídky a je otázkou, kolik z nich zná svůj i partnerův Rh faktor. Výjimečně se může situace zkomplikovat i tehdy, když v minulosti Rh negativní matka dostala Rh pozitivní krevní transfuzi a neví o tom.
Jediným řešením je tak jako tak okamžitá transfuze u miminka, výměna krve za zdravou, nepoškozenou a bez nebezpečných protilátek. A pak už nezbývá než doufat, že poškození napáchaná protilátkami nebudou příliš zásadní.
Pro Rh negativní jedince je dokonce méně bezpečné například také cestování do Afriky nebo Asie. Na černém kontinentu je totiž jen necelé jedno procento populace s Rh negativním faktorem a například ve východní Asii necelá desetina procenta.
Což kromě jiného znamená, že kdyby se stalo cokoli Rh negativnímu turistovi, budou mít lékaři velký problém sehnat mu v tamních končinách novou krev.