[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Já a můj manžel jsme se nejdříve začali zajímat o takzvané bosé běhání. Stejně jako mnoho dalších lidí, kteří rádi běhají, jsme před pár lety propadli kouzlu knihy Born to run (Zrozeni k běhu). Jejím poselstvím je prostá myšlenka, že lidské tělo je evolučně stvořeno k běhu naboso, nikoli v supermoderních celoodpružených botách, ve kterých chodidlo naprosto ztrácí jakýkoli cit.
Abych byla přesná, bosé běhání neznamená běhat zcela bez bot, i když i to je samozřejmě možné. Míní se jím zkrátka používat boty, které nebrání chodidlu v jeho přirozené funkci. Tedy boty bez všech moderních vychytávek, jako je odpružení, tlumicí vložky, nejrůznější výstelky a přídatné vložky pro nohy se supinací či pronací.
Podle bosonožců jsou funkční boty takové, které v podstatě slouží jen jako ochranný obal pro chodidlo, aby se neporanilo – přece jen naše kůže hýčkaná odmala v botách je měkká a ublíží jí i maličký trn.
Jinak však tyto boty jsou jen jakousi slupkou, druhou kůží, a nebrání chodidlu v jeho přirozeném pohybu, při němž se do akce zapojí svaly, klouby a úpony nejen chodidla samotného, ale i celých nohou a v souvislosti s tím i středu těla.
Zatímco autor knihy Born to run popisoval indiánské běžce, kterým jako běžecké „boty“ stačil kus pneumatiky vyříznutý podle tvaru nohy připevněný provázky, na českém trhu se záhy objevily první „bosé“ boty neboli barefoots. Zpočátku Češi nakupovali s nadšením hlavně takzvané pětiprsty, tedy boty připomínající cosi jako zpevněné ponožky, s každým prstem odděleným. Postupně se k nim přidaly i klasické barefooty, které vypadají jako normální obuv, ale jejich podrážka je opravdu extrémně tenká, zatímco bota samotná poměrně volná a široká, aby se v ní chodidlo mohlo zcela přirozeně pohybovat.
A protože ne každý člověk běhá, ale chůzi provozujeme všichni a říká se, že co Čech, to turista, začaly se postupně bosé boty šířit nejen mezi běžci, ale mezi všemi příznivci zdravého životního stylu. A od chůze v bosobotách je už jen krůček k úplné chůzi naboso. Na tom, že tento způsob pohybu je našim nohám, potažmo celému tělu opravdu prospěšný, se shodují fyzioterapeuti, podiatři i třeba běžečtí trenéři.
Musí se provozovat správně, podle určitých pravidel. Pokud si myslíte, že stačí kdekoli zout boty a vyrazit, zadržte, tak to opravdu nefunguje. Zatímco podle vyznavačů bosé chůze nejsou člověku přirozené boty (koneckonců první obul člověk někdy před 10 tisíci lety), není na druhou stranu bosé lidské noze přirozený povrch, po kterém se pohybuje. Tedy takový, s nímž se setkáváme většinu času: asfalt, beton, štěrk, doma pak třeba plovoucí podlaha.
Naši předci, kteří chodili bosí, se pohybovali v úplně jiném terénu. V savanách, stepích, v lesích, na loukách, v mokřadech… Jejich chodidla se přizpůsobila nejrůznějším nástrahám, takže kůže byla tvrdá skoro jako kámen, ale s tvrdým povrchem se nesetkávala. Pokud dnes vyrazíte naboso třeba po cyklostezce, svým nohám vůbec neprospějete, naopak jim ublížíte.
Pokud má být bosá chůze užitečná, vyrazte do lesa, na louku či na písek. Chůze po měkkém mechu, jehličí, trávě nebo mořské pláži udělá nohám opravdu dobře.
Jak už bylo zmíněno, zapojíte všechny klouby, svaly a úpony, které při chůzi v botách zahálejí, promasírujete reflexní plochy na chodidlech, posílíte zkrácené svaly na lýtkách, pomůžete snížit riziko vzniku takzvané ploché nohy i křečových žil. Nerovný terén – nevyhýbejte se ani kamenitému povrhu, kořenům či zvlněnému profilu – navíc přes chodidla stimuluje centrální nervovou soustavu a odstraňuje zažité pohybové stereotypy vedoucí k vadnému držení těla. Možná budete sami překvapeni, jak je chůze naboso jiná, přirozená.
Běhání v barefootech tento způsob zcela změní, najednou začnete zcela přirozeně používat došlap přes přední část nohy a zapojovat prsty, které v klasických botách zahálejí. Pro tělo je to zpočátku šok. Odborníci radí běhat prvních několik týdnů v bosých botách zhruba čtvrtinu vzdálenosti, jakou jste dosud zdolávali. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že je to opravdu dobrá rada. Pokud to nevydržíte, protože máte pocit, že se vám běží skvěle a téměř létáte, počkejte do druhého dne. Lýtka vás budou bolet tak, že budete mít co dělat, abyste ušli pár metrů.
Jestliže jste si bosou chůzi oblíbili, ale dostanete se k ní možná leda v létě na chalupě, stimulujte svá chodidla i jinak. Dopřejte jim každý večer masáž, stačí palci prokroužit plosky i nárty a vsunout prsty rukou mezi prsty nohou. Cvičte s chodidly, kružte kotníky, stahujte a propínejte prsty, zkuste pohnout třeba jen palcem nebo malíčkem.
Zkoušejte prsty zvednout nějaký drobný předmět z podlahy, třeba propisku nebo hrací kostku, pokuste se tužkou nakreslit na papír nějaký tvar. Při pravidelném cvičení se chodidlům bude vracet cit, který v botách ztrácejí, a vy to určitě poznáte třeba v podobě lepšího držení těla nebo toho, že se konečně zbavíte vleklé bolesti zad.
Dost možná si nyní kladete otázku, jak je to s bosou chůzí u dětí. Zde se názory trochu rozcházejí a je hlavně na rodičích, k čemu se nakonec přikloní. Velká část ortopedů totiž stále zastává názor, že dětské chodidlo potřebuje pevnou oporu, kterou mu dodá jedině kvalitní vyztužená bota, klidně i s ortopedickou stélkou. Tvrdí, že se už u tříletých dětí setkávají s takzvanou plochou nohou.
Naopak fyzioterapeuti a zastánci chůze naboso oponují, že pevná bota je to nejhorší, co můžeme dětské noze udělat. Klasické dětské botičky totiž často kopírují tvar bot pro dospělé, přestože dospělé chodidlo má úplně jiný tvar. Právě z toho pak podle nich vznikají vady jako plochá noha, vbočené palce, kladívkové prsty nebo zkrácené šlachy.
Dalším problémem je, že dětské botičky jsou často drahé, takže řada rodičů kupuje levné a nekvalitní (vždyť z toho za měsíc vyrostou!) obutí, navíc příliš velké, aby dítěti déle vydrželo, a nakonec ho nutí chodit v botách, které už jsou mu malé. A malé batole obvykle nedokáže sdělit, že je mu obuv nepohodlná.
Dětská noha se podle bosonožců nejlépe vyvíjí, když je svobodná, nesešněrovaná pevnou botou.
Pokud máte možnost, nechte dítě chodit co nejvíc bosé – samozřejmě po vhodném povrchu. Tím není, jak už bylo psáno výše, asfalt, beton, nebo doma plovoucí podlaha. Ale jinak dopřejte dětským nožičkám volnost, nechte je, ať si samy hledají stabilitu, posilují se tak, jak je právě potřeba.
Bosé boty se vyrábí i pro děti, dokonce i pro ty nejmenší (například bosonozka.cz). V dobrých obchodem vám rádi pomohou s výběrem nejvhodnějších bot pro vaše dítě. I zde platí, že správná velikost je to hlavní, nevyplatí se šetřit a kalkulovat, pak by nákup bosých bot postrádal smysl.