[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
6. Nepřejídejte se
Jakmile pocítíte, že už jste sytá, položte si otázku, jestli je opravdu zapotřebí jídlo dojídat. Je lepší schovat si jej na druhý den než spořádat pro nic za nic zbytečné kalorie navíc. Jen si schválně odložte na jeden talíř všechno to, co za den dojíte po dítěti nebo sníte navíc jen proto, aby se to nevyhodilo. Uvidíte, že je toho opravdu velké množství. Časem se naučíte odhadnout menší porce a množství, které budete vařit. 7. Najděte si na jídlo čas
Jedním z nejdůležitějších kritérií pro to, abyste shodila poporodní kila, je čas na jídlo. Stejně tak, jako jej vyhrazujete pro svého prcka, vyhraďte si jej i pro sebe. Televizi nechte vypnutou, nikam nespěchejte, pračka i neumyté nádobí počkají, a každé sousto stejně jako dítě pořádně rozkousejte. Ke svačině si oloupejte pomeranč, oddělte si jednotlivé měsíčky a stejně jako pro dítě každý zbavte blány. Nasajte citrusovou vůni a pomalu si každé sousto vychutnejte. Uvidíte, že nejenže toho nesníte tolik, ale jídlo najednou dostane lepší a chuť. 8. Nespěchejte
Na jídlo si vezměte stejnou lžičku jako vaše dítě. Budete si tak nabírat mnohem menší sousta, nebudete hltat, tak jak jste zvykláv rámci úspory času a jídlo si navíc lépe vychutnáte. Váš parťák u stolu navíc ocení, že jste na stejné vlně a nebude vyžadovat vidličku a nůž jako vy.
9. Zapomeňte na sladkosti
Batole ještě nezná čokoládové sušenky, smetanovou zmrzlinu ani chipsy, místo nich spokojeně mlsá ovoce, sušené plody, cereálie nebo oříšky. A tak byste to měla dělat i vy. Dodá to vašemu tělu mnohem více energie a pozitivních dojmů než pytel bonbonů. 10. Užijte si to
Berte společné jídlo jako zábavu, vařená zelenina při hře snáz zachutná vám i batoleti.
Lucie, (syn Péťa, 3 roky): „Po porodu mi s hubnutím hodně pomohla změna životního stylu. Už jsem nevysedávala v kanceláři, ale běhala za dítětem. Přestala jsem jíst polotovary, jídla z restaurací a všechny možné hlouposti, které jsem do sebe dříve tlačila u počítače, jako by se nic nedělo. Naopak jsem začala jíst stejně jako můj syn. Tedy, spíše jsem po něm začala dojídat zbytky vařené mrkve, brambor a další zeleniny, nekořeněné maso a všechny ty kaše, které jsem mu vařila ke snídani. Zprvu jsem ty ‚blivajzy‘ bez chuti dojídala jen proto, abych to nevyhazovala, ale později jsem je začala cíleně vařit ve větším množství. Díky takovému stravování, stresu a běhání za malým loupežníkem jsem nakonec zhubla nejen těhotenská kila, ale ještě víc. Celých čtyřicet kilo mi odpadlo vlastně bez práce.“