[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Na začátku tohoto smutného příběhu stál muž, čerstvý otec, kterého nedlouho po narození syna jeho manželka a matka zmiňovaného dítěte požádala, aby se vystěhoval ze společné domácnosti.
Zpočátku celou věc příliš nechápal, ale poměrně brzy jí přišel na kloub. O měsíc později totiž zjistil, že jeho žena už více než dva roky udržuje stálý poměr s jiným mužem. Na základě tohoto objevu začal pochybovat, zda je skutečným otcem svého potomka.
Tyto úvahy ho vedly k rozhodnutí nechat si udělat testy DNA a ty jeho domněnku skutečně potvrdily. Jelikož ale uplynula zákonná šestiměsíční lhůta pro podání návrhu na popření otcovství, obrátil se na nejvyššího státního zástupce, ten však jeho žádost zamítl.
Muž se ale nevzdal a pokračoval ve svém boji dál až k Ústavnímu soudu. Zde konečně uspěl a napomohl tak ke změně už delší čas kritizovaného zákona. Není to ale spíše Pyrrhovo vítězství, co myslíte?
Podle dosud platné právní úpravy má muž, který pochybuje o svém biologickém otcovství, právo do šesti měsíců ode dne, kdy se dozví, že se jeho manželce narodilo dítě, popřít u soudu, že je jeho otcem, přičemž za otce potomka narozeného v manželství nebo do uplynutí třístého dne po jeho zániku se považuje manžel matky. Co se tedy pro nás vlastně mění?
„Záměrem rozhodnutí Ústavního soudu je posílení práv tzv. matrikových otců, tedy mužů, kteří jsou v rodném listě dítěte uvedeni jako otcové, ač jimi nejsou z biologického hlediska. V současnosti může takový muž podat návrh na popření otcovství do šesti měsíců od chvíle, kdy se dozví o narození dítěte.
Po uplynutí této lhůty pak může podat návrh na popření otcovství nejvyšší státní zástupce, avšak pouze je-li to v zájmu dítěte. Výklad tohoto pojmu je přitom v praxi obtížný a nebývá vždy jednoznačný. Žaloba nejvyššího státního zástupce, na jejíž podání není právní nárok, není podle závěru Ústavního soudu dostatečným prostředkem ochrany základního práva matrikového otce.
Zrušením předmětného ustanovení zákona o rodině je hájeno základní lidské právo otce na ochranu rodinného a soukromého života. Nález Ústavního soudu rovněž znamená postup v souladu se směrem, jakým se ubírá rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, neboť s ohledem na její vývoj byla současná právní úprava neudržitelná,“ říká pražský advokát JUDr. Ondřej Kochman.
Že se vás tyto problémy netýkají? Vaší rodiny možná ne, ale vězte, s podobnými potížemi se dnes potýká mnoho lidí, jak dokládají slova osmadvacetileté Dany z Karlových Varů: „Bratránek platí jako mourovatý na dítě, které není jeho, a přitom ví, kdo je skutečný otec. Jenže promeškal tu půlroční lhůtu. Teď ho jeho ex pravidelně honí k soudu pokaždé, když chce zvýšit alimenty.
A bratr je zase v opačné situaci. Má miminko s paní, která byla relativně čerstvě rozvedená, takže podle ochranné lhůty je za otce považován její exmanžel. Přestože šli všichni tři společně na matriku, kde bývalý manžel prohlásil, že otcem není, bratr naopak potvrdil, že je dítě jeho a matka miminka učinila prohlášení, že souhlasí s výpověďmi obou mužů. A stejně to musí k soudu. Já to tedy nechápu, obzvlášť když je tu chlap, co se k otcovství hlásí, a tudíž není žena ponechána svému osudu…“
Podle rozhodnutí Ústavního soudu je tedy dosavadní šestiměsíční doba pro podání návrhu na popření otcovství nepřiměřeně krátká. Na Slovensku byla nahrazena lhůtou tříletou a v Německu bylo časové omezení zrušeno docela. Zatím se můžeme jenom dohadovat, jak se bude situace vyvíjet u nás. JUDr. Kochman k tomu říká: „ustanovení § 57 odst. 1 zákona o rodině bylo zrušeno s účinností až dnem 31. 12. 2011.
K otázce nové zákonné koncepce návrhu na popření otcovství a délky popěrné lhůty bude nyní probíhat odborná diskuse. Ústavní soud ve svém nálezu uvedl názor, že matrikový otec by měl mít možnost po určitou dobu podat návrh na popření otcovství bez ohledu na další okolnosti, jako je tomu nyní.
Lhůtu šesti měsíců však Ústavní soud označil za nepřiměřeně krátkou, stejně jako určení počátku jejího běhu ke dni, kdy se manžel o narození dítěte dozvěděl.“ Právě v délce popěrné lhůty je zakopán pes. Ne vždy je totiž možné podat návrh na popření otcovství v určitém předepsaném časovém limitu. JUDr. Kochman k tomu říká, že významný právní zájem může vzniknout až s časovým odstupem, někdy i značným. Při konstrukci nové koncepce návrhu na popření otcovství bude proto třeba přihlížet zejména k tomu, zda se matrikový otec mohl dozvědět o skutečnostech, které by jeho rodičovství zpochybňovaly.
Nelze totiž předpokládat, že muži budou přezkoumávat, zda neexistují důkazy zpochybňující jejich biologický vztah k dítěti čistě preventivně právě proto, aby nepromeškali zákonem danou lhůtu.
Jedním z důvodů, pro které byl tento sporný paragraf zrušen (kromě práva na ochranu rodinného a soukromého života a práva na spravedlivý proces), je rovněž ohrožení majetkových práv muže tím, že by musel několik desítek let živit nevlastní dítě. Ano, pro takového „otce“ představuje diskutovaný nález Ústavního soudu skutečně nadějné vyhlídky. Situace však vyznívá i ve prospěch těch nejmenších.
Rovněž oni mají totiž neoddiskutovatelné právo znát svého biologického rodiče, ať už z morálních nebo čistě zdravotních (možná genetická zátěž, dědičná onemocnění, choroby a podobně) důvodů. V tento moment tedy nezbývá nic jiného než vám popřát, abyste se vy ani nikdo z vašich blízkých neocitli v takovéto komplikované a nepříjemné situaci. V opačném případě hodně trpělivosti a pevné nervy.
Další zajímavé články najdete v aktuálním vydání časopisu Maminka.