[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Doktorovo doporučení bylo jasné: interrupce. Těhotenství v takto pokročilém věku a ještě dvojčetné - riskantnější kombinaci si snad ani nelze představit. Jenže Monika s Františkem se navzdory všem děsivým prognózám rozhodli těhotenství neukončit. O sedm měsíců později Monika porodila zdravá dvojčata Amálku a Jáchyma.
Můžeme polemizovat a správnosti jejich rozhodnutí. O tom, jak moc jsou skoro padesátiletí rodiče schopní výchovy malého dítěte či dokonce dvou a zda na to vůbec stačí fyzicky. Každá máma, která měla první dítě po dvacítce a druhé třeba za deset let, potvrdí, jak velký je to rozdíl. Jak s každým rokem člověku síly ubývají a jak například takové noční vstávání dá člověku zabrat jinak ve dvaceti a jinak ve třiceti.
ČTĚTE TAKÉ: Vyrýsujte problémové partie - speciální cviky podle fitness trenéra
Další věcí je mnohem větší riziko chromozomálních vad plodu (například Downova syndromu), které prudce narůstá právě s věkem matky. Ale i když všechny testy nakonec dopadnou dobře a dítě se narodí zdravé, nebude mu vadit (třeba až půjde do školy), že jeho máma je o dobrých 10 let starší než mámy ostatních dětí? A až přijde do puberty, nebude se stydět za své šedesátileté "staříky" před důchodem?
Racionálních důvodů proti pokračování těhotenství existuje spousty a každý, kdo se ocitne v podobné situaci, by je rozhodně měl vzít v potaz, aby věděl, do čeho případně jde. Jenže 'racio' neboli rozum hraje při rozhodování takových věcí roli pouze vedlejší a velmi často je to srdce, které zvítězí.
Rozumím Monice. Osobně bych jednala stejně, i když například po včerejší probdělé noci s horečnatým synem s ucpaným nosem jsem si musela dát k snídani dvě extra silná kafe, abych se vůbec probudila. Tento článek jsem měla odevzdat včera večer, ale místo usednutí k počítači po uložení dětí následoval maratón: odsávačka, teploměr, nurofen, odsávačka, chování, tišení, mokrá plena, odsávačka…
Rozhodnutí je samozřejmě osobní věc, ale v každém případě je zásadní.