Maminka.czDistanční výuka

Otevřete školy! Děti trpí depresemi a bojují o čas, volají rodiče. Politiky to nezajímá

Veronika Zenklová 22.  3.  2021
Děti by se do škol měly vrátit v druhé polovině dubna. Takový je dosavadní verdikt jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví, na který rodiče i děti několik týdnů čekali. Jenže nejistota trvá dál! Nedojte opět k prodloužení nouzového stavu? Dostanou se konečně do škol i ty děti, které jsou už několikátý měsíc doma? A dají se následky sociální izolace přežít bez újmy na psychice školáků?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Více než 12 tisíc lidí dosud podepsalo petici, která vládu vyzvala, ať okamžitě začne řešit znovuotevření škol. Shodují se na tom, že drastický vládní krok v podobě dlouhodobého uzavření škol s sebou ponese zničující následky. České děti jsou totiž doma nejdéle z celé Evropy. Středoškoláci už ve škole nebyli déle než rok a následky nikdo neřeší. „Slýchám příběhy, že si děti podřezávají žíly kvůli psychickým problémům, které jim nejistota kolem školy působí, a nikoho to nezajímá,“ uvedla spoluautorka petice, Věra Komárová. 

Iniciativa Vraťme děti do škol a zemi do normálu! vznikla koncem října loňského roku, kdy vláda prodloužila první nouzový stav. K neziskové organizaci, která se dlouhodobě, a bohužel zatím neúspěšně, snaží vést dialog s politiky, se připojila celá řada lékařů, umělců, vědců, právníků, ředitelů škol, učitelů, ekonomů a desítky lidí z dalších profesí, kterým není lhostejné, co se v Česku děje.

„Průběžně píšeme dopisy ministrům, poslancům, snažíme se zjišťovat relevantní údaje, ale nikdo s námi nekomunikuje. Fakt, že rodiče ani děti nejsou zapojováni do diskuze, je frustrující,“ popisuje situaci Věra Komárová, spoluzakladatelka a iniciátorka projektu.

„Je to absolutní bezmoc. Nouzový stav se jen prodlužuje a my netušíme, kdy se která škola otevře. Mám kolem sebe opravdu šílené příběhy rodičů, kteří mi vypráví, jak jejich děti trpí depresemi nebo ztrátou chuti do života,“ pokračuje.

Školy, kam se chystal Babiš a nedojel: Samotestování je pro děti hračka, říkají ředitelé

Nesmíme obětovat děti!

V podobném duchu vyznívá také hlavní myšlenka stejnojmenné iniciativy Nesmíme obětovat děti. „Uvědomujeme si vážnost rizik epidemie Covidu-19 a s nimi přetíženého zdravotnictví, zároveň jsme ale přesvědčeni, že školství se dostalo na okraj zájmu politiků,“ uvedla jedna ze zakladatelek, Mariana Čapková. Smyslem petice podle ní není donutit politiky okamžitě školy otevřít, ale začít neudržitelnou situaci dětí a mladých lidí konečně řešit. 

Podle slov lékařky Sabiny Frenzové, která se po deseti letech přestěhovala z Německa do Česka právě kvůli pandemii koronaviru, aby byla blíž své rodině, je situace v Česku neudržitelná a pro děti destruující.

„Je pravda, že v Německu nebyla čísla nikdy tak alarmující jako u nás, ale jejich systém funguje velice dobře. Například školy byly tím posledním, co se uzavřelo,“ vysvětluje.

To, že se dopady uzavřených škol netýkají jen mezer ve vzdělání, ale negativně se podepisují také na duševním zdraví školáků, potvrzují i dětští psychologové. „Může jít zejména o děti ohrožené domácím násilím, děti z extrémně chudých rodin nebo ty, které již před pandemií trpěly psychickými poruchami,“ vysvětluje psycholožka Ivana Blašková. A nemusí jít samozřejmě jen o tuto skupinu. Své o tom ví totiž většina rodin školáků. Hodiny denně před obrazovkami počítačů si začínají vybírat svou daň už teď v podobě špatného spánku dětí, neschopnosti udržet pozornost, větší podrážděnosti, výkyvů nálad. Děti jsou přetížené a s nimi i logicky rodiče.

Klepněte pro větší obrázek

Škola jako záchranná síť

Také Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání sepsala apel, jehož prostřednictvím se obrátila na vládu. Žádá v něm, aby přijala výjimky z krizových opatření pro děti, které školu potřebují jako základní stavební pilíř svého života. Spolupodíleli se na něm organizace Člověk v tísni, Centrum Locika, jež se zabývá domácím násilím, nebo spolek Nevypusť duši podporující psychické zdraví teenagerů. Chtějí, aby vláda ve spolupráci s Ministerstvem školství umožnila bezpečnou prezenční docházku nejvíce ohrožených dětí do škol, případně jim zajistila potřebnou individuální podporu ve škole nebo v domácím prostředí.

„Nemusíme chodit až do sociálně slabých rodin nebo rodin, kde nějakou roli hraje domácí násilí. Dospívající, kteří potřebují svojí sociálně vztažnou skupinu, začali žít zcela úplně v kulisách virtuální reality a na lince důvěry jejich negativní pocity rezonují stále hlasitěji,“ říká Ivana Blašková.

Na menší děti má podle ní velký vliv dlouhodobý stres, kterému jsou vystaveni rodiče. „Malé děti jsou takové houby, které všechno nasávají i zcela podprahově. Takže pokud je doma dlouhodobý stres, dítě je mu přímo vystaveno a může se u něj následně projevit třeba plačtivostí, neurotismem, ale i sníženou imunitou, autoimunitním onemocněním nebo třeba psychickými problémy,“ vysvětluje odbornice a dodává:

„Škola není jen učení, ale je to především způsob, jak se pohybovat v reálním životě a ve společnosti. Věřím, že čím dříve tyto instituce otevřou, tím dříve zafungují sebeozdravné mechanismy a děti naskočí zpátky do života,“ uzavírá Blašková. 

Mluvte s námi!

Největší problém spatřuje Věra Komárová z iniciativy Vraťme děti do škol a zemi do normálu! v tom, že v Česku nefunguje přirozený dialog mezi politiky a veřejností. „Kdyby s námi někdo alespoň trochu komunikoval a vysvětloval, proč která situace nastává, bylo by to alespoň trochu pochopitelné. Jenže arogance těch, kteří o nás rozhodují, je opravdu nezměrná,“ doplňuje.

Klepněte pro větší obrázek

Podle posledních výroků vlády by se děti do škol měly vrátit ve druhé polovině dubna. Přesné datum prý upřesní po Velikonocích. Podmínkou je však jejich pravidelné testování. Na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví to uvedl ministr zdravotnictví Jan Blatný. Konkrétní termín možného návratu do škol však říct nechtěl.

Do škol by se podle Ministerstva školství měli po jejich znovuotevření vrátit jako první nejmenší žáci a praktická výuka středoškoláků či vysokoškoláků. Návrat žáků devátých tříd podle ministerstva nyní přestává být prioritní. „Základem bude povinné testování jedenkrát týdně s výjimkou plně očkovaných učitelů a učitelů 90 dnů po prodělaném symptomatickém onemocnění Covid-19,“ doplnila mluvčí Ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.  

Jak je to v zahraničí?

Německo pokračuje v postupném uvolňování protikoronavirových opatření a v Anglii se po více než dvou měsících vrací děti do škol. Finsko naopak zpřísňuje a starší žáci přejdou na distanční výuku. Pro mladší žáky zůstanou ale školy i nadále otevřené. Ve Francii zůstaly školy a školky otevřené i v době nejtvrdšího lockdownu. Platí zde po celou dobu přísná hygienická opatření. Už od prvňáčků musí mít všichni během celého dne masky, platí dodržování metrových rozestupů, pravidelné větrání a mytí rukou a o přestávkách se nemohou setkávat děti z různých tříd. 

Speciál o koronaviru

Koronavirus se objevil poprvé na začátku prosince 2019 v  čínském městě  Wu-chan. Onemocnění, které tento koronavirus způsobuje, dostalo označení COVID-19.  Koronaviry vyvolávají nemoci od běžného nachlazení po syndrom akutního těžkého onemocnění dýchacích cest. Onemocnění se přenáší vzduchem  kapénkovou infekcí a nejčastěji zasahuje sliznice horních a dolních dýchacích cest a spojivky. Inkubační doba je 7 - 14 dní. Mezi příznaky koronaviru patří zvýšená teplota, dušnost, kašel, únava a bolesti svalů.

Uzavření škol|Nárok na ošetřovné|Testování na koronavirus|Léčba koronaviru|Rouška bez šití
 
Témata: Koronavirus, Rodina, Školák, Psychika, Školství, Dospívání, Rodiče, Deprese, Back to school, Student, izolace, Teenager, Distanční výuka, karanténa, Nevypusť duši, Zakladatel, Evropa, Škola, Zdravotnictví, Věra K, Středoškoláci, Uvolňování, Děti, Vláda, Anglie