[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Protože po použití oxytocinu bude porod mnohem bolestivější. Protože to stejně určitě skončí císařským řezem. Protože to znemožní přirozený příchod miminka na svět. Tohle všechno a další strašáci se vznášejí nad něčím, čím nám ve správné chvíli a správné dávce lékaři dokážou pomoct k vytoužené a očekávané chvíli. Pojďme oxytocinu a porodníkům trochu napravit reputaci.
Kdyby v roce 1953 objevitel umělého oxytocinu, americký biochemik Vincent du Vigneaud, tušil, co se kvůli němu občas strhne v 21. století, nestačil by se divit. Sám za tento objev totiž dostal Nobelovu cenu.
„Špatné světlo na podávání oxytocinu vrhají třeba některé oblíbené televizní dokumenty o porodech,“ vysvětluje gynekolog Dušan Kolařík. „V nich maminky spokojeně rodí doma v bazénku a porodnice je tu vyobrazena jako nepřátelské anonymní prostředí, kde se na ženy křičí. Přes obrazovku pak běží titulek, jaké má oxytocin možné nežádoucí účinky.“ Zvyšuje se tak počet žen, které z něj mají strach. A mají pocit, že selžou, když si nechají od lékařů pomoct třeba právě oxytocinem.
Přitom obavy mohly být podle lékaře oprávněné třeba před dvaceti lety. Tehdy se ještě k vyvolávání porodu nepoužívaly dnes dostupné prostaglandiny. Když bylo třeba porod vyvolat, „píchla se voda“ nebo se podal právě oxytocin. Byly to jediné možnosti, které mohly pomoct k vaginálnímu porodu, a nebyly vždy úspěšné. Ale to už je desítky let zpátky. „Až dnes používané prostaglandiny totiž dokážou otevřít děložní hrdlo. Oxytocin jen vyvolá kontrakce,“ vysvětluje Dušan Kolařík. „Jeho samotné podávání dříve tedy nemuselo být účinné na uzavřené děložní hrdlo.“
K hrůze z chemie a jakéhokoli narušení přirozených procesů uvádí Dušan Kolařík, že tělo ženy je během celého porodu schopné vyprodukovat například dvě mezinárodní jednotky oxytocinu. Syntetický oxytocin je z hlediska účinnosti to samé. A i když se ho podá třeba sto jednotek, nic zásadního nežádoucího se neděje. „A tolik oxytocinu se nepodá nikdy,“ ujišťuje Dušan Kolařík. „Během své více než dvacetileté praxe jsem sám podal maximum čtrnáct jednotek, když děloha vůbec nekontrahovala, aby porod v klidu probíhal dál. Ve valné většině případů stačí jediná jednotka, aby se průběh porodu zefektivnil.“
Důvodem k podání oxytocinu je slabá děložní činnost. Není to tedy žádný „urychlovač“, kterým by si porodníci chtěli krátit dobu pobývání na sále. Vaše děloha může vykazovat primární nebo sekundární hypoaktivitu, což v praxi jednoduše znamená, že se sice stahuje, ale neefektivně. A hrdlo děložní se neotvírá. To může nastat od počátku porodu nebo kdykoli v jeho průběhu. „Děloha má své vnitřní mechanismy,“ objasňuje Dušan Kolařík. „Reaguje na svůj vnitřní oxytocin. Když se tento děj přeruší, může se třeba sám za pár hodin znovu obnovit a žena může rodit dál.“ To může a nemusí nastat. A i když budete připravena vyčkávat, jsou tady pořád nějaká „ale“.
A ta nastávají poměrně často – pokud vás napadne něco o tom, že trpělivost růže přináší a vaše tělo ví, co a jak má dělat, určitě na tom něco je a lékaři potvrdí, že se můžete po pár hodinách znovu rozrodit jako o závod. Co ta „ale“? „Častou potíží je, že zbytek oxytocinu dále proudí z podvěsku mozkového a dále vyvolává děložní činnost,“ říká Dušan Kolařík. „Porod ale nepostupuje, i když kontrakce ženu pořád stejně bolí. Pak je třeba pět hodin na stejném nálezu, ale úplně vyčerpaná.“ A odtud bývá krůček k větě: „Já už nemůžu, udělejte něco.“ A také třeba k císařskému řezu...
Citlivé posouzení situace a všech faktorů včetně toho, co ještě vydržíte, je pak na zkušenosti personálu. Obvykle se ale hodinu nebo dvě čeká a vše se s vámi probere. „Vysvětlíme mamince, že se dlouho nic nepohnulo a že můžeme kontrakce podpořit. Pokud nechce, dá se čekat dále. Ale přes slabé kontrakce se nedojde k cíli,“ upozorňuje Dušan Kolařík. „Z tohoto pohledu je podle mě racionálnější podat správnou dávku oxytocinu, s níž můžeme ženě pomoct dovést porod ke zdárnému konci.“
A co námitka, že oxytocin vše urychlí moc? Normální průběh porodu u prvorodičky znamená většinou otvírání jednoho centimetru za hodinu. A přesně takto ideální dávka oxytocinu může fungovat. „Monitorujeme srdeční činnost plodu a kontrakce,“ vysvětluje Dušan Kolařík. „Rychlost podávání se podle potřeby může urychlit či zpomalit. Tento malý zásah do průběhu porodu je podle mě nicotný ve srovnání s tím, že se žena může hodiny trápit a třeba skončit na císařském řezu.“
Lékaři s vámi diskutují o všech možnostech a vy byste se neměla ostýchat se na cokoli ptát. Odmítnout oxytocin je vaše právo – v určité chvíli ale po vás personál bude vyžadovat podpis, že jste lék odmítla. Některé ženy popisují porod s podáním oxytocinu jako mnohem bolestivější, což může vyvolávat strach. Vyšší bolestivost připouští i Dušan Kolařík. Argumentem k jejímu zvládnutí jsou efektivní kontrakce, které znamenají, že se cílová rovinka blíží. A na pomoc můžete vzít například epidural nebo jiné možnosti úlevy od bolesti, kterými současné porodnictví v hojné míře disponuje.
Může se stát, že vám lékař něco zatají? Bez vědomí ženy se u porodu nemá dít žádný zákrok ani medikace. Nejen oxytocin, ale i disrupce vaku blan („píchnutí vody“) je dalším tématem diskusí mnoha maminek nebo těhotných.