[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
„Dcera vyrůstala v chumlu kluků. Obě mé sestry mají totiž syny; starší sestra má čtyřletá dvojčata, mladší má lumpíky hned tři! Bylo docela zajímavé pozorovat, jak mezi kluky dcera zapadla a jak se přizpůsobila klučičím hrám i šťouchancům. Avšak holčičku v sobě stejně nezapřela! V kočárku, který si přála k Vánocům, vozila vedle panenek a plyšáků i autíčka a různé roboty, vyparáděná do princeznovských šatů si s bratranci klidně hrála na policisty i zloděje. Máme z té doby řadu vtipných fotek a videí. Na jednom z nich se kluci přetahují o Sofiin kočárek a panenku – zkrátka doma nic takového neměli, a tak pro ně byly podobné hračky velmi atraktivní. Nejstarší synovec se pak do jedné Sofinčiny panenky doslova zamiloval a přál si stejnou i k narozeninám. Naštěstí z toho nikdo nedělal vědu a Jiřík panenku opravdu dostal. Dodnes vzpomínáme na jeho nadšení a sestra má onu panenku stále schovanou, prý mu ji vyfešákuje na auto, až se bude ženit…“ vzpomíná paní Lenka, maminka nyní již čtrnáctileté slečny Sofie. A jaké mohou být další důvody, proč někteří malí kluci touží po panenkách?
4 důvody, proč se někdy panenky dožaduje syn
Asi nejčastějším důvodem bývá to, že malý rošťák viděl panenku u nějaké holčičky. Pozoroval ji při hře, viděl, jak holčičku hra baví, jak si hru užívá, a zatoužil si také hrát podobným způsobem.
Dalším důvodem může být narození sourozence, kdy starší bráška naprosto přirozeně touží napodobovat maminku v péči o miminko. K této hře se pochopitelně hodí i plyšáci, které mají doma jak holčičky, tak i kluci – ale panenka je zkrátka panenka!
Někdy bývá touha po panence vedena touhou po společníkovi ke hrám nebo dokonce po sourozenci. V mnoha případech jde o jedináčka či dítě, které z nějakého důvodu vyrůstá mezi dospělými bez vrstevníků a kamarádů.
Vlastní panenky se může dožadovat i kluk, který vyrůstá v početné holčičí komunitě (má jen sestry a sestřenice, všichni kamarádi jsou holčičky apod.). Takový chlapec jednoduše chce svou vlastní hračku–panenku, stejně jako ji mají ostatní holčičky.
Balet není jen pro holky, vzkazuje jedenáctiletý tanečník
Jak to vidí psycholog?
Bohužel i v současnosti se najdou rodiče, které hru s panenkou a podobnými hračkami svému synovi nedopřejí nebo přímo zakážou, protože si myslí, že by to mohlo nějak ublížit jeho budoucí mužnosti či mužství. Psycholožka a terapeutka Anne Bacus k takové situaci podotýká: „… pokud byste mu zakazovali holčičí hry, mohlo by to pro něj být přímo škodlivé. Vzniká totiž nebezpečí, že dítěti zafixujete myšlenku, že jeho mužství není samozřejmá věc, kterou získá spontánně, ale že může být zpochybňováno činnostmi, kterým se věnuje. Nehledejte problém tam, kde je pouze legitimní přání dítěte.“