[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Na logopedii chodím s dcerou už rok a půl… a když uvážím, kolik hlásek ještě zbývá k upravení, mám pocit, že máme do jejích zhruba tak osmnácti vystaráno. Ačkoli samozřejmě chápu důležitost a význam logopedické péče, zároveň musím zcela upřímně říci, že každodenní cvičení s dřívkem mezi zuby a do zblbnutí přeříkávaných básniček je aktivita pro duševně otrlé rodiče. A to já nejsem. Navíc si to celé, prosím, zkombinujte s extrémně tvrdohlavým dítětem a vyjde vám z toho jednosměrná jízdenka do Bohnic.
Mezi naše top logopedické příhody patří ta z období, kdy byla naše kmenová logopedka prakticky neustále nemocná a u dcery se tudíž každou schůzku vystřídala jiná kolegyně z logopedické poradny. Některé jí byly sympatičtější a jiné nikoli. A tak jsme se jednou ocitly v ordinaci s logopedkou, kterou Tereza neuznala hodnou ani pohledu, natož slova. Logopedická náhradnice dělala, co mohla, ale moje svéhlavá dcera zarputile zírala na desku stolu a tvářila se, že tady vůbec není. Po půlhodině marného snažení se logopedka zničeně zeptala: „Terezko, cvičíte doma vůbec s maminkou?“ A tehdy ze sebe Tereza vypravila své jediné slovo za celou seanci – zřetelné „Vůbec!“
Ráda bych na tomto místě zdůraznila, že cvičíme denně (i za cenu oběti vlastního duševního zdraví). Ta nehorázná lež, která s takovou grácií a nenuceností vypadla z nevinných dětských úst mě tak rozhodila, že jsem nejdřív příšerně zrudla a pak jsem začala koktat, abych uvedla věci na pravou míru. Od té doby mám v logopedické poradně image matky, která nejenže kašle na domácí procvičování, ale ještě nutí svou dceru, aby lhala a kryla matčinu neschopnost.
Možná už také svádíte logopedický boj se vzdorujícím jazykem vlastního dítěte. Možná se do jeho hlubin teprve hodláte ponořit. V každém případě budete určitě chtít pro své dítě to nejlepší. Víte, jak poznat kvalitního logopeda, co udělat pro to, aby vaše domácí cvičení mělo co nejlepší výsledky a váš potomek se naučil co nejdřív správně mluvit?
V první řadě je důležité uvědomit si, že skutečnost, že vaše dítě trpí vadou řeči, není žádná ostuda, ani nic mimořádného. Podle statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky se v Česku počet pacientů s vadami řeči během deseti let zvýšil o víc než šestadvacet tisíc. Mezi pacienty přitom převažují děti v předškolním věku. Nejčastěji je mezi dětskými vadami řeči zastoupena dyslálie (tedy vadná výslovnost jedné nebo více hlásek), následují vývojové poruchy (například opožděný vývoj řeči).
Neexistuje nejmenší důvod, proč byste se měli bát kontaktovat logopeda, nebo se za vadu svého dítěte dokonce stydět. Navíc čím déle budete návštěvu u logopeda odkládat, tím větší úsilí vás náprava bude pravděpodobně stát. Podle odborníků je ideálním pro první návštěvu logopeda věk kolem čtyřech až pěti let. S každým dalším rokem se chyby ve výslovnosti ještě více fixují a jejich odstranění může být proto složitější.
Navíc je samozřejmě žádoucí, aby se s odstraňováním vad řeči začalo ještě předtím, než dítě začne navštěvovat základní školu. Ačkoli je věk pro první návštěvu logopeda samozřejmě individuální, Asociace klinických logopedů ČR uvádí, že první návštěva logopeda by měla proběhnout tehdy, „pokud jsou rodiče nejistí, zda vývoj řeči probíhá bez poruch. Jednorázové vyšetření stanoví stupeň vývoje řeči a možné trendy v další výchově a může být i jediné, pokud je vše v pořádku.“
Seznali jste, že vaše dítě by logopedickou péči velmi pravděpodobně potřebovalo? Připravte se na to, že je klidně možné, že při shánění a vybírání logopeda budete narážet na nedostatek kapacity odborníků a dlouhé čekací doby. Podle údajů Asociace logopedů ve školství z roku 2016 mají vadu výslovnosti zhruba dvě pětiny předškoláků a ačkoli od roku 2009 počet logopedických ambulancí v ČR neustále roste, spousta z nich hlásí už „stop stav“ a čekací doby se často pohybují v řádu měsíců. Jen tak mimochodem; nejvíc logopedů je v Praze a nejméně v Karlovarském kraji. Jestliže chcete navštěvovat státní logopedickou poradnu, kterou hradí zdravotní pojišťovna, budete potřebovat doporučení od svého pediatra.
Skutečnost, že probojovat se do logopedické ambulance není nic jednoduchého, ale samozřejmě neznamená, že každý logoped je automaticky kvalitní, nebo že bude vašemu dítěti vyhovovat a bude s ním umět pracovat. Základním měřítkem by pro vás mělo být to, jestli logoped dokáže navázat s dítětem kontakt, dokáže odbourat jeho zábrany a „přimět“ ho ke spolupráci.
Stejně tak je ale přirozeně důležité, aby měl logoped při práci s dítětem výsledky. Každé dítě je individualita a stejně tak je individuální i čas potřebný k nápravě chyb výslovnosti u každého rozdílný. Pokud se ale stav dítěte dlouhodobě nelepší a logoped neumí přiznat, že už vám nedokáže pomoci, je načase podívat se po jiném odborníkovi. Ačkoli se samozřejmě každý logoped snaží pomoci, jak nejlépe umí, měl by znát své hranice. V neposlední řadě by měl umět dítě zaujmout. Bezduché a nekonečné opakování stále stejných slov a básniček vaše dítě jen znechutí a otráví.
Logoped by měl provést diagnózu, ukázat vám cvičení, která povedou k nápravě vady, ale hlavní díl práce spočívá v domácím cvičení. Jestliže na tom bude vaše dítě podobně jako většina ostatních, nejprve ho budou logopedická cvičení bavit, protože se bude jednat o něco nového. Ale nejpozději po několika měsících se prvek novosti vytratí a pravidelné každodenní cvičení už bude vyžadovat mnohem větší motivaci.
V první řadě se obrňte trpělivostí. Podle statistik se jen v naprostém minimu případů podaří vadu výslovnosti odstranit v čase kratším než půl roku. Vzhledem k tomu, že do logopedické ordinace budete s dítětem docházet jednou za několik týdnů, základem nápravy je každodenní domácí cvičení. Přitom je však důležitější pravidelnost a každodennost než délka cvičení. Ta by neměla přesáhnout patnáct minut, protože poté je pro děti už těžké udržet koncentraci a provádět cvičení stejně důkladně a pečlivě jako na začátku.
Ideální, podle odborníků, je, pokud se vám podaří stanovit v rámci dne stálý čas, kdy se cvičení věnujete. Dítě si zařadí cvičení do rámce celého dne, ví, kdy ho má očekávat a omezíte tak „smlouvání“. Můžete si nastavit i minutovník, který dítěti pomůže zorientovat se v tom, kolik času ještě zbývá do konce cvičení. Důležitý je ale i váš přístup, protože pokud budete prezentovat logopedické cvičení jako otravnou aktivitu, děti váš postoj rychle a velmi rády přijmou. Pro zvýšení vlastní motivace je pak skvělým tipem nahrát si řeč vašeho dítěte na počátku terapie a posléze pořizovat s odstupem několika měsíců další nahrávky. Tak nejlépe uslyšíte pokrok, kterého jste společně dosáhli a budete motivovaní k další práci.
Článek vyšel v časopisu Maminka. Aktuální číslo si můžete koupit, nebo předplatné s dárkem objednat na www.ikiosek.cz/maminka