Pavlína Jágrová exkluzivně: První trimestr byl peklo, zachránil mě přítel. Teď už si těhotenství konečně užívám!

Před Vánoci jste na Instagramu odtajnila, že čekáte miminko. Bylo početí plánované?

Ano, miminko bylo plánované, respektive moc jsme ho chtěli už delší dobu, ale přesný čas se u otěhotnění naplánovat nedá. 

 Jak reagovali vaši nejbližší?

Celá moje rodina věděla, že po dítěti toužím, takže byli samozřejmě moc rádi. O těhotenství se pak dozvěděli po prvním těhotenském testu, celé to se mnou prožívají a moc se těší.

VIDEO: Velká radost v rodině Jardy Jágra

Nemůžu se nezeptat na strýčka Jardu. Jaká byla jeho reakce?

On byl také u toho, když jsem to oznamovala celé mojí rodině, a všichni byli nadšení. Rovnou jsem mu řekla, že jestli to bude kluk, byla bych ráda, kdyby šel za kmotra. Chtěla bych svého syna určitě nechat pokřtít, já jsem pokřtěná také a stejně tak celá rodina, takže je to taková tradice.

Hlásí se k případnému hlídání synovce?

To jsme spolu ještě neřešili, ale vzhledem k tomu, jak hezky se staral o mě jako o malou, tak bych se mu nebála svěřit ani své dítě. Dětství s ním bylo opravdu krásné a mám s ním spoustu hezkých zážitků.

První dva trimestry máte za sebou. Jak na ně vzpomínáte?

Tento týden začínám třetí. První jsem si – upřímně – neužila vůbec. Nevolnosti byly peklo – bylo mi zle v podstatě od začátku celé tři měsíce, od rána do večera. A nešlo s tím vůbec nic dělat. Byla jsem šťastná, že můj přítel měl se mnou trpělivost a staral se o mě krásně, bez něj bych to asi nezvládla. Často mi musel nosit jídlo a pití nebo mě všude možně vozit, protože byly dny, kdy jsem nebyla schopná ani vstát z postele a normálně fungovat. To naštěstí s koncem třetího měsíce odešlo, druhý trimestr jsem si naopak užila moc. Občas mě jen trápily bolesti zad, ale jinak nic dramatického.

Těhotenství

Těhotenské nevolnosti se dají mírnit. Poradíme vám, jak na to!

Váš přítel je tak trochu „paní Colombová“. Neprozradíte o něm víc?

Můj přítel není ten typ, který by chtěl být viděn v médiích, a není aktivní ani na sociálních sítích, takže respektuji jeho přání a neukazuji ho. Prozradím o něm asi jen to, že se jmenuje Sebastian, je o čtyři roky mladší než já a je sportovec. Dříve hrál hokej, nyní se věnuje boxu.

Hledala jste si už nějaké informace o těhotenství, porodu, výchově?

Ano, něco málo jsem si hledala. O těhotenství je ale lepší nečíst moc diskusí, protože když jsem to ze začátku dělala, měla jsem z toho dost úzkosti a měla jsempak pocit, že nemůžu ani normálně jíst. (směje se) Co se týče porodu a výchovy, tak mám ujasněno, jak to celé chci, našla jsem si o tom informace, absolvovala kurz k porodu a k výchově si budu pořizovat ještě pár knížek. Nechci se ale vyloženě něčím konkrétním řídit a pojedu hlavně podle sebe a intuitivně podle svého dítěte.

Dřív si je předávaly ženy mezi sebou generačně. Radila jste se nebo radíte se s maminkou, případně babičkou?

S maminkou se radím od úplného začátku. Neustále si voláme a řešíme všechno kolem, je moje velká podpora. Od babičky rady raději ne, ta v den svého porodu maturovala z ruštiny a celá obě těhotenství pracovala na poli a dělala jinou fyzicky náročnou činnost. Takže ta mi na vše řekne, že to nic není a ať nefňukám. (směje se) Co se týče výchovy, tak mám odlišný názor na to, jak to dělat, dřívější metody, které používali naši prarodiče, jsou na můj vkus trochu moc drastické.