Maminka.czRodina

Pějme píseň dokola

redakce 29.  6.  2009
Říká se, že hudba formuje člověka a že lidé, kteří umějí hrát na hudební nástroj, jsou citlivější a inteligentnější. Melodie ovlivňuje děti před narozením i po něm a je důležitou součástí jejich života, ať už zpívaná, poslouchaná nebo produkovaná.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Hudba nás provází na každém kroku, posloucháte ji často v průběhu dne, zpíváte si, tančíte. Stejně tak reagují na hudbu děti, pokud se jim líbí. Nad postýlkou mají miminka hračky, které hrají jemné melodie. Když dítko pláče, snaží se maminka upoutat hudební hračkou jeho pozornost a uklidnit ho, nebo mu sama zazpívá.

Když dítě povyroste do batolecího věku, hrají mu v pokojíčku často veselé dětské písničky. Hudba podporuje celkový vývoj dětí, pomáhá dotvářet jejich osobnost, prohlubovat myšlenky, nacházet sebe sama a své pocity. Děti, které jsou vedeny k hudbě, tedy ke hře na nějaký hudební nástroj, nebo ke zpěvu, jsou obratnější v komunikaci s okolím, kreativnější a inteligentnější. Na zvuk jsou děti citlivé již od narození, smysl pro rytmus se formuje již v děloze, kde plod zřetelně slyší tlukot matčina srdce. Budete-li svému dítěti odmalička zpívat a poslouchat s ním různé melodie, podpoříte v něm cit pro hudbu, smysl pro melodii a rytmus a zanedlouho můžete i společně muzicírovat s hudebními nástroji.

SLAVIČÍ ZPĚV

Každé miminko i batole projevuje své pocity pomocí široké škály zvuků. Děti, především v období, kdy ještě nemluví, neustále žvatlají, broukají, kvičí a ječí.

Moje kamarádka má šestnáctiměsíčního syna Olivera, který se v jednom kuse směje a vesele si výská. Nedávno měli na návštěvě sestřenici, která žije na Floridě.

Její tříletý Samuel, ačkoli už umí dobře mluvit, se s mladším Oliverem dorozumíval nejrůznějšími zvuky. Bylo velmi zábavné je pozorovat při „rozhovoru“. Jejich komunikace však byla o mnoho zvučnější, zpěvnější, měla melodii. Dospělí při mluvení nezpívají. Na dětech vidíme, že zpěv je přirozenou součástí člověka, umí léčit duši, protože zpěvem se uvolňují emoční bloky. „Každý by si měl, tak jako v dětství, zpívat (bručet, mručet i vyřvávat ááá), protože tak dolaďuje různé miniaturní nástroje onoho gigantického orchestru, kterému se říká tělo a mysl. Všichni umějí zpívat, jen ne každý zpívá jako Karel Gott nebo Lucie Bílá,“ říká Vlastimil Marek, který se už léta zabývá hudbou.

„Nejhorším prohřeškem učitelek hudební výchovy nebo příliš ambiciózních rodičů je napomenutí stylem: Franto, raději nezpívej, kazíš nám to. Ve Františkovi, stejně jako v jiných dětech, to zablokuje komunikaci a schopnost si hrát se zvuky a tóny,“ upozorňuje Vlastimil Marek na reakci, kterou odrazujete od zpěvu. Děti mají ještě krátké hlasivky a malý hrudníček, což způsobuje, že jejich vysoký hlásek zní někdy při zpěvu až příliš ostře a unavené dospělé to otravuje. Vyvarujte se však podobných napomenutí, děti potřebují vaši podporu, aby se mohly zlepšovat.

Když se batole naučí mluvit, říkejte si společně nejrůznější dětské říkanky, dítě se naučí rytmu a zpívané řeči. Ideální je zpěv doplnit pohybem, dítě si pak texty lépe pamatuje a spojuje tak dvě ze svých důležitých forem projevu.

UŠI JSOU DŮLEŽITÉ

Ve třicátých letech minulého století se začal Alfred Tomatis věnovat studiu vlivu hlasu matky na její plod. Tehdy pomocí svých zkoumání vyvrátil tvrzení, že plod v děloze neslyší. Ucho se společně s ostatními pěti smysly začíná u plodu vyvíjet kolem dvacátého týdne, zároveň s formováním mozkových buněk. Nenarozené dítě může slyšet v pátém měsíci prenatálního vývoje, už v druhém měsíci je však u plodu patrný základ vnitřního ucha. Podněty, které dítě v bříšku slyší nejvíce, jsou především tlukot matčina srdce, rytmus dýchání, šum krve a trávicí zvuky. Dítě si zvuk matčina srdce pamatuje i po narození. Toho využívá léčebná metoda, známá v porodnicích po celém světě, kdy díky opakovaně pouštěným nahrávkám tlukotu matčina srdce začaly (zejména nedonošené) děti přibývat na váze. Nejintenzivněji vnímá plod hlas své maminky, registruje však i ostatní zvuky a hlasy zvenčí. Je dokázáno, že pokud budoucí rodiče na dítě v bříšku mluví, ovlivňují vývoj jeho mozku a tedy s tím úzce spjatý fyziologický vývoj. Některé výzkumy také ukázaly, že většina nervové tkáně je napojená na sluch. Mozek je tedy již od nejranějšího vývoje ovlivněn impulzy poslechového ústrojí. Také pohyb plodu může být do jisté míry ovlivňován hudbou, je však důležité, aby budoucí maminka poslouchala melodie, které má ráda a které v ní vyvolávají příjemné pocity. Jak tvrdí Vlastimil Marek, hudební hluch neexistuje.

„Čím víc maminka jiný stav prozpívá, tím líp miminko všestranně prospívá.“ Různé studie dokazují, že dítko, které v děloze slýchává matčin zpěv a její oblíbenou hudbu, se po narození lépe vyvíjí.

Osvědčeným receptem na dětský pláč bývá hudba, kterou si miminko pamatuje ze svého pobytu v děloze. Pravděpodobně se jedná o refl ex, kdy si dítě podvědomě vybaví bezpečí maminčina bříška. Když přijde dítě na svět, má v ušním ústrojí ještě zbytky plodové vody, které zmizí do deseti dnů. Miminko rozeznává hlas své maminky a podle řady výzkumů reaguje na hudbu, kterou slýchalo, než přišlo na svět. Poslechem hudby v raném období vývoje učíte dítě přizpůsobovat se změnám, být vnímavějším, rozlišovat různé zvuky.

Sluch je velmi důležitý, ovlivňuje socializaci člověka a schopnost komunikace, protože abychom zvládli mluvit, musíme především dobře slyšet. Slyšet hudbu tedy znamená zvládnout později zazpívat písničku.

Při poslechu hudby byste se s dětmi měli co nejvíce hýbat, pokyvovat si hlavou do rytmu, pohupovat si nohou, bubnovat prsty, tančit celým tělem. Díky tomu můžete hudbu prožívat intenzivněji. Učte své děti tančit a vznášet se ve chvění melodie. Když si v dětství zamilují hudbu, bude to láska na celý život.


Hra na hudební nástroje

Chcete vést své děti k hudbě? Dejte jim do ruky dřívka, zvoneček nebo různá chřestidla. Naučí se s nimi vnímat rytmus a tvoření zvuku. Později můžete zkusit opravdovější nástroje, důležité je, aby dítě chtělo samo. Pokud je budete k hraní nutit, vypěstujete v nich odpor a zapudíte veškeré muzikantské touhy. U malých dětí je třeba, aby je hra na hudební nástroj bavila. Ideální motivací je, když se s co nejmenší námahou dostaví dobrý výsledek. Malý muzikant tak bude chtít pokračovat dál, protože uvidí, že to jde. Podle Vlastimila Marka jde především o to, udržet v dětech radost ze hry. Tedy nenudit je teorií, nemučit je správným prstokladem a nevyžadovat po nich cvičení dvě hodiny každý den. Měla by to být hra na hudební nástroj, ne drezura. Nejmenší děti je tedy nejlepší seznámit s říší hudebních nástrojů pomocí malých zvonkoher, bubínků a chřestidel. Oblíbené jsou také hudební hračky. Výuka na hudební nástroje by měla být především radostí. A jaké jsou nejčastější a nejvhodnější hudební nástroje pro děti?

Flétna

Jedná se o dechový hudební nástroj a patří k těm nejstarším na světě. Velmi populární byla ve starověku. Děti se s ní setkávají již ve školce. Hraní na flétnu má hned několik významů. Děti se seznámí se zástupcem hudebního nástroje a tím, že se učí na něj hrát, podporují a rozvíjejí svou sebedůvěru, cílevědomost, trénují vlastní vůli a trpělivost. Kromě toho má flétna také dobrý vliv na jejich zdraví, pozitivní výsledky se objevily například při léčbě astmatu. Fléten existuje mnoho druhů, pro malé děti je ideální zobcová flétna, kvůli malé spotřebě vzduchu. O současnou popularitu tohoto nástroje se zasloužil v sedmdesátých letech profesor Václav Žilka, profesionální flétnista, který v dětech probouzel vřelý vztah k hudbě a učil je také správnému dýchání. Děti pískáním posilují svaly bránice a správnou techniku dýchání. Dochází tak k pročištění dýchacích cest a zvyšuje se jejich kapacita.

Hra na dechový hudební nástroj je také doporučována jako prevence respiračních onemocnění. Ve většině školek nabízejí kroužek se zobcovou flétnou, pokud své děti přihlásíte, uděláte tak něco pro jejich zdraví a podpoříte v nich radost z muzicírování.


NÁZOR PSYCHOLOGA: DOPORUČUJI

Začít hrát na flétnu lze od čtyř až pěti let věku. Děti se obvykle na tento hudební nástroj učí hrát rády, protože vidí rychlé pokroky, po pár lekcích už umí zahrát písničku. Pískání je vhodné nejen z hlediska zdravotního, ale i z logopedického, kdy se učí správnému dýchání nutnému pro mluvu, a navíc i z hlediska motorického, kdy se trénuje jemná koordinace prstíků důležitá pro psaní. Zobcová flétna bývá prvním opravdovým hudebním nástrojem, se kterým se dítě setkává.

Housle

Rodiče se často obávají, že si jejich dítko vybere za svůj hudební nástroj housle.

Nelíbí se jim představa skřípajících tónů a nepříjemného vrzání. Pokud však vaše dítko chce hrát na housličky, nebraňte mu. Obrňte se trpělivostí, najděte mu dobrého učitele a spojte si své dítě s romantickou představou cvrčka s housličkami. Housle jsou překrásný nástroj. Patří do kategorie smyčcových, jsou plné emocí, mohou být melancholické, rázné i rozverné. Přestože si je mnozí spojují převážně s klasickou hudbou, mohou být housle stejně dobře zařazeny do kolonky populární hudby.

Jejich vysoké tóny jsou pro dětské ucho velmi libozvučné a příjemné.

Na housle se hraje vestoje, procvičuje se tak rovnováha.

Tento nástroj se doporučuje především šikovným levákům a klidnějším dětem, které nevyžadují možnost vybití energie. Vyrábějí se v několika různých velikostech.


NÁZOR PSYCHOLOGA: DOPORUČUJI, ALE . . .

Housle jsou, jak známo, poměrně těžký hudební nástroj. Obvykle k nim tíhnou děti, které vidí vzor ve svých rodičích.

Hru na ně je nutné hodně trénovat, než je člověk schopen zahrát první písničky, což pro děti, které potřebují vše rychle a teď, není příliš motivující. Chce to tedy velkou dávku trpělivosti jak ze strany dítěte, tak ze strany rodičů, a i tak vydrží jen ti nejvytrvalejší. Tento hudební nástroj je proto vhodnější pro ty, u kterých lze předpokládat určitý talent, nebo s ním začít až později.

Klavír

Občas zaslechnete představu, že umět hrát na klavír patří k základnímu vzdělání. Řekla bych, že je to spíše otázka vkusu a stylu, který rodina upřednostňuje.

Klavír hraje, když dítě mačká klávesy, malý muzikant tedy velmi rychle pochopí, co má dělat. Nepotřebuje se hned ze začátku učit speciální fígl, jak na to. Klavír je skvělý v tom, že se s ním dá doprovázet zpěv nebo jiný hudební nástroj, například flétna, ale i hrát samostatně. Pokud nemáte klavír doma, stačí začátečníkům i elektrické piáno, aby měli na čem zkoušet své hudební nadání, a objevovat tak radost ze hry. Říká se, že každý, kdo se chce naučit hrát na nějaký hudební nástroj, by měl začít s klavírem.

Díky tomu, že před sebou dítě vidí všechny klávesy, pochopí, jak to funguje – akordy, harmonie, opakování. Najděte mu však dobrého učitele, který ho nebude mučit hudební teorií a bude v něm podporovat radost ze hry. Není nic horšího, než nutit dítě do hraní na hudební nástroj.


NÁZOR PSYCHOLOGA: DOPORUČUJI

Vlastní hru na klavír lze obvykle začít vyučovat v první třídě základní školy, nicméně už mnohem dříve můžeme s dětmi zkoušet vyťukávat prstíkem jednoduché melodie. Klavír je dobrým základem pro hru na mnoho dalších hudebních nástrojů, jeho nevýhodou je ale velikost a špatná mobilita. To se v současné době řeší pořízením elektronických kláves. Oproti jiným hudebním nástrojům má klavír výhodu, že lze u hry zpívat a že uplatnění u něj najde široká škála hudebníků.

Maminčin odborník Vlastimil Marek Alternativní hudebník, publicista, spisovatel a duchovní učitel.

Dětský hudební svět

O tom, že děti by si měly hudbu „hrát“, píšu a mluvím více než 25 let. Už v roce 1979 jsem v Japonsku obdivoval malá japončata, která (na nejrůznějších místech, nejen v soukromí, ale i v parcích, klášterních zahradách, před obchodními domy i v nich) snaživě vrzala na malinkaté housličky za nadšené pozornosti rodičů a kolemjdoucích. Tamní děti jsou do šesti let princové a princezny: mohou vše. Nikdo jim neporoučí, jak by měly držet smyčec, nikdo je neznámkuje a netrestá. Nikdo je nenutí učit se noty. Nikdy tak nezapomenou si hrát. V dospělácké řeči improvizovat. Zatímco české holčičky blinkají před každým českým koncertem, před přijímacími zkouškami na konzervatoř a před každou premiérou (když už jsou členkami nějakého orchestru), japonští hudebníci jsou vynikající a pečliví interpreti, kteří ovšem nezapomněli improvizovat. Nekažme dětem hru a nechme je si hrát. Ne noty, teorie, akordy, známky, tresty a blinkání, ale dospělými nekontrolovaná a nekritizovaná hra na nějaký hudební nástroj je tou správnou hudbou pro děti.

PÍSNIČKY PRO DĚTIČKY

To, co budete pouštět svému maličkému, je třeba vybírat pečlivě a s citem. Ideální je hudba, která je určena přímo dětem. Dobré je začít jednoduchými lidovými písničkami, poté repertoár postupně rozšiřovat. V českém prostředí najdete několik osvědčených tvůrců, kteří zpívají dětem veselé písničky: Zora Jandová, Dáda Patrasová nebo autorská dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. Na trhu však najdete také relaxační hudbu určenou kojencům – tedy zvuky flétny a piana doplněné zpěvem ptáčků v přírodě. Pro miminka, těhotné ženy a děti existují speciální nahrávky Simona Coopera, Jonathana Goldmanna nebo česká kolekce od Rolanda Santé.


ANKETA: Patří podle vás hudba k základnímu vzdělání?

ZORA JANDOVÁ, VIKTORKA (18), ESTER (8)

Obě naše holky se věnují hudbě, jak jinak, když mají rodiče, pro které je hudba povoláním? Ani jsme je do toho nemuseli nutit. Když například naše malá Esterka viděla, že máma hraje na piáno, táta hraje na piáno, Viktorka hraje na piáno, tak jí přišlo úplně normální, že každý hraje na piáno... a začala na piáno hrát i ona. Hudba k všeobecnému vzdělání patří...

KATEŘINA ENGLICHOVÁ, JOHANKA (6)

Podle mne hudba k základnímu vzdělání patří, jen je škoda, že se jí ve škole více nevěnují. Hudbu mají rády všechny děti, ale většinou jen do té doby, než je začnou rodiče ke cvičení na nějaký hudební nástroj nutit. To my naštěstí nemusíme – naše dcera Johanka hudbu miluje, hraje na piáno a na flétnu a moc ji to baví. A to je moc dobře.

PETR MALÁSEK, PETR (10)

Hudba k životu každého člověka stoprocentně patří! Takže je samozřejmostí, že syn Petr hraje na piáno – občas ho k tomu musíme nutit, ale asi by v jeho věku nebylo normální, kdybychom nemuseli. Vypadá to, že po mně nějaký ten talent podědil, ale nemyslím si, že se muzikou bude živit jako já. Stačí, když se jí bude věnovat jen tak pro radost.

Témata: Časopis Maminka, Rodina, Zvoneček, Jonathan, Vlastimil Marek, Zdeněk Svěrák, Roland, Přijímací zkouška, Píseň, Celkový vývoj, Žilka, Napomenutí, Osvědčený recept, SANTÉ, Esterka, Dobrý výsledek, Fyziologický vývoj, Základní vzdělání, Všeobecné vzdělání, Léčebná metoda, Ostatní zvuk, Smyčec, Zora Jandová, Jaroslav Uhlíř, Lucie Bílá
Mohlo by vás zajímat
Neuvěřitelné – tahle holčička se narodila přeložená napůl!
len
Kuriozita
Pobuřující a zvrhlé? Nikoli, takhle se vychovávalo za dob našich prababiček. Neuvěřitelné fotografie jsou důkazem!
Mrázková Dita
Retro
GALERIE: Strie vyprávějí příběh: Těchto 15 maminek šlo doslova s kůží na trh
len
Galerie
Před pěti lety získala titul Nejkrásnější dívka světa. Jak vypadá Anastasiya dnes a čím by chtěla být, až vyroste?
Mrázková Dita
slavné děti
Když v 66 letech porodila první dítě, stala se nejstarší matkou na světě. Jak Adriana Iliescu (84 let) žije dnes a proč je na dceru hrdá?
Stöckbauerová Vanda
Zajímavosti
Rodinný horoskop na únor pro všech 12 znamení zvěrokruhu: Zdraví, láska, finance, motto měsíce i šťastné dny!
Mrázková Dita
Znamení podle horoskopu
Největší těhotenská bříška ve své přirozenosti. Tyto mámy za ně sklidily obdiv i urážky. A to, světe div se, i od žen!
Mrázková Dita
Těhotenství
Intimní partie dětí: Přetahovat, nebo nepřetahovat předkožku u chlapečků? A jak na srůsty u holčiček? Poradí dětská uroložka
Láchová Michaela
Zdraví
Nejstarší miminka na světě slaví první Vánoce. Jako o embrya o ně 30 let nikdo nestál
Brožová Lenka
Příběhy