Maminka.czZdraví

Perodická horečka: Záhadný syndrom

Tereza Víchová 25.  2.  2014
Přichází každý měsíc se železnou pravidelností a vaše batole na pár dní úplně vyčerpá. Periodická horečka – záhada, jejíž původce není známý, a musí se jen čekat, až s věkem zmizí.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Znáte to sama. Pár dní s chřipkou nebo angínou je pěkně nepříjemných. Děti sice obecně snášejí běžné nemoci mnohem lépe, ale to není žádná útěcha. Sotva se totiž malé tělíčko vzpamatuje z několikadenních „čtyřicítek“, uplyne pár týdnů a je to tu zas. Poměrně dlouho trvá, než se diagnóza potvrdí, ovšem výhra to není. Tohle onemocnění totiž patří mezi tzv. syndromy. Původce není znám, tudíž se s ním nedá zabojovat tváří v tvář. V tomto případě jde o syndrom periodické horečky.

Kdy ji srážet?

Horečka je teplota vyšší než 38,5 stupně Celsia, pokud je měřená na kůži (v podpaží), anebo nad 38 stupňů Celsia v zadečku či oušku dítěte. Pokud přesáhne dokonce 39,5 stupně Celsia, hovoří se o hyperpyrexii. Horečka a její význam probouzí mezi rodiči často vášnivé diskuse.

„Samozřejmě je zapotřebí si uvědomit, že horečka je obranná reakce organismu a má svůj význam,“ vysvětluje MUDr. René Hrdlička, primář dětského oddělení nemocnice v Kolíně.
„Většina patogenů, které způsobují infekce u dětí, má optimální teplotu pro množení přibližně 36–37 stupňů Celsia. Organismus se jim brání a snaží se pomoci si sám právě horečkou.“ Kdy tedy sahat po lécích?

Podle primáře Hrdličky rozhodně v případě hyperpyrexie (nad 39,5 °C), protože je tu velké riziko febrilních křečí. V ostatních případech bychom ke srážení teploty měli přistupovat, trvá-li horečka nad 38,5 °C více než 6 hodin. Každá máma však ví, že je třeba brát v potaz i stav dítěte. I dítě s teplotou 38,5 °C se občas subjektivně cítí celkem dobře, takže s chemií nebo zábaly můžeme počkat. Při měření v zadečku či oušku jsme přísnější a léčbu zahajujeme už v případě, že se teplota vyhoupne nad 38 °C.

Lze měřit přesně?

Bezdotykové, ušní, čelní, kombinované.
Teploměrů je na trhu bezpočet, ale ten nejpřesnější už nám několik let v lékárně neprodají. „Rtuťové teploměry už se v zemích Evropské unie nesmějí distribuovat a prodávat, ani my v nemocnicích je už nepoužíváme,“ říká primář Hrdlička.
„Žádné teploměry ale nejsou tak spolehlivé, jako byly rtuťové.“ V současné době jsou k dispozici teploměry lihové, kterými bychom však teplotu měli měřit raději víckrát. Spolehlivá je i zkušenost maminek, které na svém dítěti obvykle včas poznají, jestli má horečku, nebo je vše v pořádku.

Každý měsíc u vás doma

„Můj syn trpí horečkami asi od roka.
Vždycky na konci měsíce mu na pár dní vyletí třeba až ke 41 stupňům Celsia,“ vypravuje Eliška. „Horečka už se takhle objevila 15x! Naštěstí nemá febrilní křeče, takže jsme se zatím vyhnuli pobytu v nemocnici. Každý měsíc je ale úplně vyčerpaný. Po delším pátrání mu diagnostikovali syndrom periodické horečky.“ Ten je známý také jako autozánětlivý syndrom s různými příznaky. Už přívlastek „autozánětlivý“ signalizuje, o co vlastně jde.

„Patří sem velká skupina onemocnění, která znamenají problém v imunitním systému dítěte,“ přibližuje primář Hrdlička. „Ten má dvě složky, první z nich je obranná. Tělo při infekci zvýší hladinu imunoglobulinu, tedy protilátek, které se podílejí na zvládnutí infekce. Druhá složka je regulační, má na starosti, aby se poté systém vrátil k normě. Pokud imunitní systém ‚přestřelí‘, potom se opravdu může objevit obávaná periodická horečka.“

Co horečku provází

Periodická horečka postihuje většinou 2–3leté děti a s věkem postupně zmizí.
Opakuje se v pravidelných intervalech a není vysvětlitelná infekcí ani jiným onemocněním. Nejčastějšími projevy, které ji doprovázejí, jsou: aftózní stomatitida (zánět dásní), faryngitida (zánět nosohltanu), zvětšení mízních uzlin. „Toto se nazývá PFAPA syndrom a je nejčastější příčinou syndromu periodické horečky,“ doplňuje primář Hrdlička.

Tváří se jako angína

A v tom je kámen úrazu. Výše popsané příznaky totiž jasně hovoří pro angínu a není nijak neobvyklé, že tu má dítě třeba dvakrát za sebou. Zvýšené hodnoty testu CRP a viditelné potíže dítěte tak většinou znamenají nasazení antibiotické léčby.
Po několika dnech horečka odezní a dítě se uzdraví, což ale není zásluha antibiotik.
Největším problémem tak zůstává stanovit, o co vlastně jde, a to je možné až po několika opakujících se atakách. „Při některé z dalších horeček se ve výtěru z krku neprokážou bakterie, které mají na vině angínu, dítěti se provedou laboratorní vyšetření a teprve tehdy se uvažuje o syndromu periodické horečky,“ dodává primář Hrdlička.

Kortikoidová úleva

V tomto případě je lepší sáhnout po jiném léku, který navíc pomůže diagnostikovat, o co se vlastně jedná. Nemocné děti dostanou jednu dávku léku s obsahem kortikoidu prednison. Pokud do 6 hodin pomůže, je to velmi pravděpodobný důkaz pro syndrom periodické horečky. Nárazová dávka tohoto léku dítěti neuškodí, ale ohromně uleví při jeho vyčerpání. Existuje nějaká další možná pomoc či prevence?
„Bohužel ne,“ odpovídá primář Hrdlička.
Periodická horečka odejde po několika letech stejně tak, jako přišla.

Nepodceňujte návštěvy dětského lékaře

Čím rychleji se na ni přijde, tím dříve dítě vymaníme z kruhu opakovaného zbytečného léčení antibiotiky. „Pokud má praktický lékař vše zaznamenáno, napadne ho dříve, o co by mohlo jít,“ říká primář Hrdlička. Při nemoci dítěte bychom tedy měli vyhledat pediatra a pohotovost využívat opravdu jen v případech, které nesnesou odklad. Doba, za kterou se syndrom odhalí, se tak může dost prodloužit. Tohle onemocnění je zrádné a nepříjemné, naštěstí ale nezanechává následky. Nezbývá tedy než se s diagnózou smířit a ve spolupráci s pediatrem na ni včas pomyslet.

Článek vyšel v časopisu Maminka 2/2014

Témata: Zdraví, Časopis Maminka, Syn, Febrilní křeč, Pero, Obranná reakce, Periodická horečka, Syndrom, Nejčastější projev, Velké riziko, Horečka, Malé tělíčko, Velká skupina, Laboratorní vyšetření, Zahad, Nemocné děti, René Hrdlička, Žáha, Zdraví na Heureka.cz