[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Plenkovou dermatitidou (neboli kontaktní iritativní dermatitidou) nazýváme specifickou formu opruzení u kojenců. Vzniká třením plen o citlivou pokožku hýždí, třísel a genitálií v teplém a vlhkém prostředí. Přestože dnes mají maminky nepřeberně možností, jaký typ a materiál plenek pro své děťátko zvolí, zůstává plenková dermatitida jedním z nejčastějších kožních problémů, vyskytujících se u kojenců a batolat. Podle odborníků se s ním bohužel setká alespoň jednou až 50 % dětí v tomto věku (nejčastěji mezi 9. a 12. měsícem). Postižená kůže je zarudlá, lesklá, oteklá a šupí se, jedním z projevů může být také drobná kopřivková vyrážka, vytvářet se mohou až malé puchýřky.
„Svůj vliv zde mají moč, stolice a následně bakterie a plísně. Kůže nemá pod běžnou plenou zajištěn patřičný přístup vzduchu. Při nedostatečné hygieně a ponechání dítěte v plenách bez výměny delší dobu dochází k porušení celistvosti kůže, především vrchní vrstvy pokožky a tím i její ochranné funkce. Poškozená pokožka je pak náchylná ke kvasinkové nebo bakteriální infekci,“ vysvětluje MUDr. Martin Gregora.
Citlivá pokožka zůstává kvůli působení moči a stolice vlhká a v relativně neprodyšné plence dochází rychle k jejímu podráždění a také množení bakterií. Vlhkost se nemůže z kůže odpařovat, navíc se zvyšuje pocením. To vše jsou faktory, které podporují šíření mikroorganismů a vznik zánětu. Navíc vlhká zapařená pokožka je mnohem náchylnější k mechanickému narušení, například třením plenky. Zajímavostí je, že plenková dermatitida se v mnohem menší míře vyskytuje u kojených dětí. Jejich stolice má totiž nižší pH, a tím pádem je méně dráždivá vůči jemné pokožce.
Největší komplikací bývá kvasinková infekce, která způsobuje zarudnutí v oblasti hýždí a genitálií nebo i třísel. Postižená místa pálí a svědí a infekce se může šířit i na další části těla, například do podpaží. Základem léčby je důkladná hygiena a zamezení tření v postižené oblasti (dávejte pozor, abyste používali správnou velikost plen, případně pořiďte ty s názvem „sensitive“, tedy extra šetrné k pokožce). Plenku byste dítěti měli měnit vždy před i po krmení, v prvních měsících života klidně 10 až 12x denně. Pokud se děťátko pokaká, je potřeba okamžitě vyměnit plenku a pokožku zadečku a okolí pečlivě omýt vlažnou vodou, osušit a ošetřit ochranným bariérovým krémem (s obsahem panthenolu, zinku, lanolinu a vitaminu E, např. Sudocream, Rybilka, Bepanthen, Imazol). Pokud se již objevila infekce, je nutné sáhnout po antiseptických nebo protiplísňových mastech (po poradě s lékařem).
Používáte látkové pleny? Pak myslete na to, že mají nižší savou schopnost a dochází častěji a rychleji k zapaření pokožky. Plenky perte výhradně v prostředcích určených pro citlivou dětskou pokožku a před použitím je vždy vyžehlete. Nedoporučuje se používat aviváž, mohla by kůži miminka dráždit. Snažte se dítě nechávat co nejčastěji rozbalené bez plenek, aby pokožka dobře „větrala“, a lépe se tak regenerovala. Pozor také na vlhčené hygienické ubrousky, také mohou v některých případech kojeneckou kůži podráždit. Pro omytí bohatě postačí vlažná voda, případně jemné mýdlo. Každopádně, pokud se projevy nezlepší ani po týdnu až dvou, případně se ještě zhoršují, je na místě navštívit s děťátkem lékaře.