[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
"Od dětství jsem se obklopovala miminkovskou energií – na každém rodinném videu jsem s panenkou! Když to viděl můj muž, ptal se, proč jsem mu to nepustila dřív, že by měl aspoň tušení, do čeho jde!“ směje se Tereza Hošková. Chtěla dělat i porodní asistentku, nakonec si ale našla jiný směr, nicméně touha po dětech ji neopustila.
„Stačí mi pochovat si miminko, speciálně holčičku, a doslova mi blázní vaječníky. Ale po čtvrtém těhotenství vím, že tělo by další takovou zátěž nezvládlo. A taky věřím, že za nějaké tři roky budu babička,“ vypráví Tereza a je evidentní, že silný vztah k mateřství od ní přebírají i její dcery.
VIDEO: Kněžka Lilia Khousnoutdinová: Předporodní rituál
„Myslím, že je to i tím, jak jsem k nim dozrávala já. První dvě děti jsem rodila běžně v porodnici, ale podruhé jsme měly s Lili opravdu na kahánku. Tehdy jsem řekla, že už žádné dítě nechci. Jenže touha přišla a já musela nejprve zpracovat strachy z porodu a věřit, že další zvládnu.“ Chodila na semináře, hodně se spojila s ženskou komunitou a prošla určitou transformací. „Třetí porod pak byl doslova přeléčení, hluboká láska k muži a životu!“ vzpomíná Tereza, která se se sotva dvoutýdenní Julinkou v náručí stěhovala s mužem a staršími dcerami do Belgie (za jeho prací).
„Nádherná zkušenost! Na Belgii vzpomínáme s láskou a pořád tam jezdíme na oblíbená místa. Před návratem do Česka jsme hodně věcí rozprodávali. Ale když si přijeli pro přebalovací pult, zjistila jsem, že mě bolí ho prodat, a začala jsem tušit, že miminkovské období nekončí… Po čtyřech letech přišla Dína. A přinesla s sebou při domácím porodu neuvěřitelnou sílu. Při zrození nebyl jen tatínek, ale přiběhla i naše nejstarší, pak druhá, pro třetí manžel doběhl. Z placenty mi dcery připravily smoothie, a já byla konečně celá. Tohle mi totiž chybělo v porodnici – možnost být hned s nejbližšími. A vím, že dcery jsou tím nesmírně posílené.“
Zní to poeticky, že? Ale nic není stoprocentně ideální. „Zažili jsme s mužem hodně ups and downs. Jsme spolu 28 let! A se čtyřmi dětmi je vše ještě složitější, protože mít čas spolu vykomunikovat nedorozumění je skoro nemožné. Intimní život jde často také stranou.
Ale víme, jak rychle vše utíká, a snažíme se vážit si přítomnosti dětí,“ přiznává Tereza s tím, že se s partnerem vedle sebe neustále rozvíjejí, vzájemně se posouvají a jejich práce je též společné hobby. „Design, architektura, stejné vnímání krásy a hodnot života nás provázejí od začátku. A v neposlední řadě je mezi námi pořád láska – vlastně jsme vedle sebe vyrostli z dětí do dospělých lidí. Jsme spolu od mých patnácti a manželových sedmnácti let.“
A jak její muž dokáže ustát tolik ženské energie? Zvykal si postupně, protože většinu života pracovně cestoval, děti navíc přišly v rozpětí sedmnácti let. „A miluje ženy! Tak je má,“ směje se Tereza s tím, že díky partnerům nejstarších dcer se energie u nich doma už vyrovnává.
„Co se výchovy týče, často slyšíme, že první dvě dcery máme už veliké, ale i to má svá proti. Ano, jsou skvělé chůvy, ale velké věkové rozpětí je náročné v momentech, které vám třeba na první dobrou nedocházejí. Na jedné straně opečováváte miminko, jste s ním v noci vzhůru, a když už můžete spát, tak nemůžete, protože léčíte zlomené srdce u starší dcery,“ přiznává Tereza Hošková. A samozřejmě široké je i rozpětí jednotlivých povah dětí.
„Eliz je nejvíc po tatínkovi, a také to díky tomu se mnou nejlépe umí. Lili je jako já, v případě problému trvá i pár dní, než prolomíme mlčení. Odchodem Eliz z domu se ale náš vztah lepší a věřím, že bude stejně silný jako s nejstarší. Julie je láska, kdybych jí hledala jméno až po porodu, byla by Afrodita! Byla mi silným poselstvím, jak hluboce jsem schopná milovat, a dodnes je. Dína, to je energie! Všechny nás rovná do latě. Dostali jsme to nejenergičtější děťátko až nakonec,“ směje se Tereza a je vidět, že je ve svém rodinném holčičím světě naplněná. Vedle jiného i díky své značce Julie Store, která přišla se třetí dcerou a která v sobě spojuje jména tří starších dcer: JU jako Julie, LI jako Lilien a E jako Elizabeth.
„Nemyslím to zle, ale neuměla jsem být nikdy máma z pískoviště. Asi jsem sobec a dělám, co baví mě. Nejsem ani ta, která se v sedm zvedne z návštěvy, protože v půl osmé má koupat,“ říká otevřeně. „Věřím, že pro děti je dobré vidět maminku, která s jejich příchodem na svět nezmění zcela svůj styl života. Která potřebuje tvořit, plnit si sny, posouvat se.“
Na počátku Julie Store ale nebyla ani tak ambice jako spíš potřeba dělat něco kreativního. Touha po lněné sukénce a chuť vidět třetí dcerku v princeznovském období už jinak než v silonových šatech. „Od mé původní naivní představy, že budu šít tak osm kousků ročně, vyrostla značka Julie Store z malé holčičky v dospělou ženu. A stále se přirozeně zvětšuje. V covidu jsme spustili e-shop. Nastala vlna podpory a lásky, kterou jsem nečekala a která neutichá!“
A před Dínou přišla ještě jedna změna. „Při vzniku firmy jsem hlásala, že dostanu len do města. Dnes říkám, že len má takovou sílu, že mě dostal z města. Založila jsem udržitelnou značku a najednou nedávalo smysl, abychom měli loftový byt v Praze a jezdili velkými auty odpočívat na chalupu k lesu. Rozhodli jsme se byt prodat a žít na té chalupě v Kryštofově Údolí, kde se pak narodila Dína – má tak svůj rodný dům.“
Terezin manžel už pracuje také v Julie Store a společně hýčkají ještě další projekt: unikátní boutique hotel. Jmenuje se V Bezovém údolí, otevírá teď v létě a nese dokonalý otisk jejich života na venkově, smyslu pro minimalismus, designu, úcty k historii a ohleduplnosti k přírodě.