[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Už jen to, že si jako matka v očekávání můžete v Německu vybrat z několika možností, kde a jak rodit, vytváří z porodu příjemnější akci. Zdraví dítěte je samozřejmě důležité, ale co pohoda a příjemný pocit při samotném porodu?
Myslí na to někdo i tady? V nabídce jsou po Německu samozřejmě porodní oddělení v klasických velkých nebo v komornějších nemocnicích, ale také porodní domy nebo domácí prostředí. V čem jsou jejich výhody a nevýhody?
Na základě porady s lékařkou či porodní asistentkou, se kterou často v průběhu svého očekávání potomka navážete osobnější vztah, si i v souvislosti s průběhem těhotenství v Německu můžete vybrat, kde vlastně chcete rodit. Samozřejmě že záleží do jisté míry i na kapacitě konkrétní instituce, ale už jen představa, že máte možnost si třeba v Berlíně, odkud mám dvojnásobnou zkušenost, vybrat z několika druhů porodních míst, je uklidňující.
A když už to na vás jako rodičku přijde, i v té největší nemocnici s vámi většinou zachází jako s klientkou, která rozhoduje o tom, zda se jí podá oxytocin či utišující lék nebo v jaké poloze porod skutečně proběhne. A co je na tom ještě bonusovější: Otec či kdokoliv z blízkých u porodu, kterého si předem vyberete, se zde vnímá jako běžná norma. Žádné poplatky, sterilované pláště nebo komplikovaná byrokracie.
Hojně diskutované téma o domácích porodech je například v Berlíně dost vyjasněné. Možnost rodit doma tu je naprosto legální stejně jako třeba v porodních domech, kde celý proces probíhá ve smyslu ambulantního porodu: Odrodíte a nejpozději do 24 hodin po porodu odšupajdíte domů, kde vás bude pravidelně navštěvovat porodní asistentka.
Na druhou stranu je nutno podotknout, že takové porody mimo klasickou nemocnici nejsou levnou záležitostí, přestože se na nich finančně podílí i zdravotní pojišťovny. Jeden takový porod vás ve výsledku přijde na 500 euro, což je zhruba 13 tisíc korun.
Možná i proto tuto možnost využívá jen malé procento žen. Ovšem podle statistik, které se tu vedou od 80. let, tedy od prvního otevření porodního domu, jen zhruba 4 procenta dětí se musely přesunout do specializovaného centra. Také dochází k menšímu počtu nástřihů, užívání utišujících léků a problémů s kojením.
Oba dva moje pobyty v menší berlínské porodnici po porodu se tak trochu dají srovnat s dovolenkovým časem: V nadstandardním pokoji, za který musel platit pouze můj muž, protože moje poplatky hradí pojišťovna, bylo o nás výborně postaráno.
Donáška jídla vybraného ze čtyř variant probíhala až na pokoj a jakákoliv návštěva lékařky nebo sestřičky byla většinou předem nahlášená, abychom s ní počítali a nerušilo nás to v našem užívání si nového potomka.
Jakékoliv vyšetření, které se týkalo našeho čerstvého člena rodiny, probíhalo vždy za přítomnosti jednoho z nás, ostatně nás k tomu sám personál vybízel.
Česko je sice zemí, která nabízí kvalitní zdravotnickou péči a měřitelné výsledky tomu mohou i nasvědčovat, ale to, co se už do statistických tabulek nikdy nevloží, je skutečná spokojenost nebo rozhodnutí rodiček, což je stejně důležité jako zdraví miminka. Nebo ne?