[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Prvních šest týdnů po porodu by úvahy o tom, jak se vyhnout nechtěnému početí, měly být jednoznačně vyřešené sexuální abstinencí. „Šestinedělí je období, kdy se vrací do pořádku porodem a graviditou narušený močový a pohlavní systém rodičky,“ říká gynekolog MUDr. Pavel Kolář a doplňuje: „Pohlavní styk zde není doporučován – je to logické, protože rodičky jsou několik týdnů po porodu ohroženy infekcí.“ V minulosti ženy často umíraly na známou horečku omladnic.
Vagínou zavlečená infekce vedla k zánětu dělohy, při němž se rozvinula těžká sepse, která před érou antibiotik nebyla zvládnutelná. To už je naštěstí historie. Dnes se lékaři obávají spíše endomyometritidy, kdy zanedbaná či nerozpoznaná infekce děložní sliznice přechází hlouběji na děložní svalovinu. „Takovou závažnou situaci vídáme v ambulancích v průměru jednou za dva roky. I přes intenzivní antibiotickou léčbu může skončit úplným odstraněním dělohy,“ zdůrazňuje doktor Kolář nebezpečí příliš brzkého pohlavního života po porodu. K omezení poporodního sexuálního života přispívá i hormon prolaktin. Ten vylučuje při kojení do maminčina organismu hypofýza neboli podvěsek mozkový.
Prolaktin podporuje tvorbu mateřského mléka, ale zároveň u ženy tlumí chuť k milování. Kojící žena obvykle nějakou dobu nemenstruuje a ženské pohlavní hormony estrogeny mají nízkou hladinu, což způsobuje, že pohlavní orgány nejsou příliš vzrušivé a pochva je sušší. Její sliznice proto bývá tenčí a zranitelnější. Pokud se k tomu všemu přidá i špatné či pomalé hojení případného nástřihu hráze, není divu, že novopečená maminka po sexu moc netouží.
To ale neznamená, že po šestinedělí nezahájí pohlavní život. Dříve se z generace na generaci tradovalo, že pokud žena kojí, nemůže otěhotnět. Co je na tom pravdy? „Má se za to, že během takzvaného plného kojení, kdy žena přikládá dítě k prsu v intervalech kratších než čtyři hodiny, přetrvává útlum uvolňování vajíček z vaječníků, takže by neměla být možnost dítě počít,“ vysvětluje gynekolog.
A dodává, že se ovšem jedná o metodu velmi nejistou, takže by ji svým pacientkám nedoporučil. Ani momentální nepřítomnost menstruace neznamená, že už v těle ženy neuzrává první vajíčko a nechystají se právě první měsíčky po porodu. Interval mezi dvěma kojeními, který nepřekročí čtyři hodiny, by měl teoreticky vyvolávat vzestup hladiny hormonu prolaktinu bránícího otěhotnění. Ten se uvolňuje stimulací bradavek.
Jenže každá žena je jinak hormonálně vyladěna a spoléhat se na přesné odstupy mezi kojeními může být dost ošidné. Nezbývá tedy než opustit víru v tvrzení našich babiček, a o té nejlepší a nejspolehlivější antikoncepci se poradit se svým gynekologem. Během kojení lze využívat méně spolehlivé bariérové metody antikoncepce, nebo se nabízí některé produkty antikoncepce hormonální. Slovo „některé“ je důležité, protože kojícím maminkám jsou zapovězené všechny formy takzvané kombinované hormonální antikoncepce, které obsahují kromě hormonů gestagenů také estrogeny. Ty totiž nejen mohou potlačovat samotnou tvorbu mléka, ale také do něj přecházejí, takže je následně konzumuje miminko.
Estrogeny pak u kojených dětí způsobují takzvanou sekundární virilizaci, tedy předčasné objevení druhotných pohlavních znaků (například ochlupení na intimních partiích).
Antikoncepci s hormony gestageny mohou ženy užívat ve formě pilulek, ale také aplikací injekcí. Rovněž lze na pět let zavést nitroděložní tělísko s obsahem těchto hormonů. Při užívání takové antikoncepce ženy leckdy nemenstruují, což mnohým z nich vyhovuje. Někdy se ale může objevit spotting čili prošpiňování.
Není to skutečné menstruační krvácení, ale signál lehce zvýšené propustnosti drobných cévek, které souvisejí se zhoršeným odlučováním děložní sliznice. „Zde vidím velkou výhodu tabletkové formy antikoncepce,“ říká MUDr. Kolář. „Pokud se objeví prošpiňování, můžeme rychle zareagovat například vysazením pilulek nebo naopak jejich zachováním a podáním jiných podpůrných léčiv posilujících cévní stěnu.“ V případě nitroděložního tělíska je však třeba čekat na doběhnutí intervalu účinku, nebo ho gynekolog vyjme, ale žena tak přijde o finance, které do něj vložila. S koncem kojení není třeba přecházet na jiný přípravek, gestagenní antikoncepci může žena užívat po celý fertilní život.