[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
O tom, že hra je pro děti nesmírně důležitá, většina rodičů vůbec nepochybuje. Podle výzkumu Play Well společnosti LEGO Group si 9 z 10 rodičů myslí, že hra je důležitý způsob, jak se děti učí nové věci. To potvrzuje i psycholožka Radka Kůřilová: „Hra je velmi důležitý nástroj. Pomáhá si odpočinout, odfrknout si, vyzkoušet a naučit se něco nového.“ Přitom ve zmíněném průzkumu 34 % rodičů přiznalo, že si s potomky nehrají dostatečně. A 84 % dětí si přeje, aby si s nimi rodiče hráli více. Jako hlavní překážky rodinných her byly uváděny především práce nebo domácí povinnosti stejně jako čas strávený u techniky, a to jak rodiči, tak dětmi. Psycholožka vysvětluje: „Někdy prostor na hru není a je těžké si ho najít. Takže bych to úplně nesváděla na to, že rodiče jsou špatní. Na druhou stranu je dobré, že si to uvědomují. Když si to člověk uvědomí a chce to změnit, je to první krok.“
Děti si u her odpočinou a uvolní emoce, které nahromadily za celý den. „Najednou mají prostor je dostat ven. Zároveň se tam rozvíjí spolupráce, pokud si hrají s někým dalším, ať už s rodiči nebo se sourozenci, s kamarády. Rozvíjí se fantazie a řešení problémů,“ vypočítává psycholožka. Díky tomu, že hra děti baví, je přirozeně rozvíjí a ovlivňuje. Jestliže jsou v ní nějaká pravidla, děti to učí jejich dodržování. Pochopí, co to znamená podvádět a čeho se bojí, když prohrávají.
Hrát si společně s dítětem je skvělé z mnoha důvodů. Rodiče například vidí, co jejich potomek dělá a co prožil za celý den. „Dítě přijde domů a odžívá si to, co se stalo ve školce. A třeba přesně říká, co říkala paní učitelka,“ říká Radka Kůřilová a pokračuje: „Rodiče vidí ty emoce, to, co se v dítěti děje, a dokážou i zachytit, když se mu to úplně nelíbí. Když ten den nebyl fajn, potřebuje dítě třeba jenom obejmout.“
Mámy a tátové by si měli na hru udělat prostor. „Znamená to, že si na hru s dítětem udělám čas, že vím, že teď mě nebude nic rušit, i kdyby to bylo čtvrt hodinky, 20 minut, že vypnu obrazovku, nebudu mít u toho mobil. Nebude u toho zapnutá televize, protože odvádí pozornost, ale fakt věnuju plnou pozornost dítěti,“ radí psycholožka.
Hra mezi dítětem a rodičem posiluje vztah a podporuje společné zážitky. „Můžou to být kreslení, výtvarné věci, můžou to být prstové barvy, razítka, která se dají dokreslovat. Pak jsou to věci, díky nimž může dítě něco vytvářet v 3D prostoru, takže plastelína, stavebnice, ať už jsou to ty magnetické nebo Lego. Tam se krásně dá rozvíjet kreativita, že vlastně mám úplně volný prostor, můžu si stavět, co chci, nebo musím jet podle návodu a budu chybovat,“ vysvětluje. Dítě se učí také trpělivosti, jestli to dokáže a vydrží u toho. „Jsou i kooperativní hry, kdy se vlastně učím s někým komunikovat a není to o tom, že vyhrajeme, ale že můžeme všichni spolupracovat. Cílem je, abychom všichni někam došli, abychom všichni něco udělali,“ říká Radka Kůřilová.
Také je někdy dobré si vzpomenout na své dětství a své hry, zopakovat si třeba skákání přes gumu nebo přebírání šňůrky. „Vyvolá to v nás hravost, na kterou možná občas pro ten každodenní shon zapomínáme a která je fajn,“ dodává psycholožka.
Proč je pro děti důležité zažívat nudu? Jak je naučit pracovat s chybou? A jak v nich budovat zdravé sebevědomí? Podívejte se na video nebo si poslechněte podcast třeba na Spotify.