[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Filip Raptopulos učil 10 let na sportovní škole, má za sebou hokejovou kariéru, dělal kondičního trenéra tenistům i hokejistkám. Navíc jako táta dvou malých dětí (3 a 5 let) začleňuje přirozený pohyb do běžných dní se svými potomky.
„Snažím se na děti koukat, co by rády dělaly. Samozřejmě je tam i určitá chvilka, kdy se je snažím trošičku do něčeho vmanipulovat, ale nějakou vlídnou a laskavou formou,“ vypráví Filip a vzápětí dodává, že důležité je dodržovat tři pilíře. Zaprvé musí být jako rodič vzorem, aby děti viděly, že taky sportuje.
„Druhá věc je hýbat se s nimi, takže nejenom jít příkladem, ale zkusit vytvořit nějakou domácí pohybovou aktivitu nebo i třeba výzvu, kterou budeme dělat společně,“ radí Filip. Například každé ráno si s dětmi společně zacvičit nebo se protáhnout.
A třetí pilíř jsou pohybové kroužky, které můžou děti inspirovat k dalšímu pohybu. „Důležité je přenechat děti někomu, komu důvěřujete, a kdo je odborníkem v té pohybové aktivitě, a nebát se mu svěřit potomka,“ říká. Protože dítě by v pohybovém kroužku mělo mít svůj čas pro sebe bez přítomnosti rodičů. „Takže nekrást jim ten čas, kdy jsou děti samy s jinými dětmi. Je to i důležitý proces socializace,“ dodává Filip.
Jako první pohyb pro svou dcerku Filip vymyslel pohyb na masážním chodníčku. „Svépomocí jsem vyrobil masážní chodník, nakoupil jsem kamínky, koupil jsem umělou trávu, dřívka a tak dále. A prostě jsme po něm chodili, takže jsme začali takovou aktivací chodidla. Dcerka pak v roce a půl, kdy už capkala po bytě sama, tak začala na chodníček chodit úplně sama automaticky.“
Další možností jsou například jógové pozdravy slunce. „Jóga se dá dobře kombinovat i s nějakými zvířecími pohyby, takže jsou tam pozice medvídků, kočiček a tak dále. Děti si pak hrají s fantazií, je jim takový pohyb přirozenější, než jim říkat nějaká cvičení jako dřepy, protože v tom nevidí tu zábavu a radost,“ vypráví. Základem je jednoduše dostat do pohybu radost a zábavu. „Protože když nás něco baví, tak to děláme rádi,“ dodává.
Podle Filipa Raptopulose je klíčové, aby si rodiče s dětmi uměli hrát. „Vyzývat jeden druhého, říct, tak teď vymyslíš ty nějaké zvířátko a teď zase vymyslím já nějaké zvíře. A tím učit i děti, že to není jenom o tom papouškovat to, co dělám já, ale taky, aby děti cítily, že si můžou vymyslet hru samy.“
Filip se mimo jiné podílí i na projektu Hejbni kostrou s časopisem Mateřídouška. Projekt vznikl loni ke konci školního roku v redakci časopisu Mateřídouška. Jeho cílem je zábavnou formou motivovat děti ke zdravému pohybu, a to nejen každý měsíc novou sadou zábavných cviků v tištěném vydání časopisu, ale také formou video podcastů na YOUTUBE kanále časopisu Mateřídouška.
„Za mě je to skvělý projekt právě proto, abychom inspirovali rodiče, maminky, tatínky i trenéry, vlastně i učitele, k tomu, co všechno se dá s dětmi dělat, že to nemusí být vždycky otázka nějakých velkých workshopů a kurzů,“ vypráví Filip a uvádí příklad: „Podívejte, máte doma čokoládové vajíčko? Blíží se Velikonoce. Tak si zacvičte s čokoládovým vajíčkem a děti jsou nadšené a smějí se."
Jsou to krátká cvičení, žádné hodinové workouty nečekejte. „Jsou to krátká cvičení, co dělat doma, když bude venku pršet a nechce se vám ven, anebo zase naopak, když je venku hezky, tak co můžete dělat i venku a nemusíte k tomu mít nějaké multifunkční hřiště. Stačí jen vlastní tělo nebo nějaká drobnost,“ vysvětluje trenér.
Jak děti motivovat k pohybu venku? Jaké pohybové hry Filip se svými dětmi praktikuje na procházkách? To vše se dozvíte v našem podcastu. Podívejte se na video nebo si ho poslechněte třeba na Spotify.