[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Umělé oplodnění už funguje úspěšně 45 let. Za tu dobu prošlo obrovskou proměnou. „Změnilo se toho strašně moc,“ začíná s vyprávěním přední embryolog Daniel Hlinka, který působí v pražském IVF centru Clayo Clinic. „Dnes jsou to dvě úplně odlišné disciplíny. Výrazným milníkem bylo zavedení mikromanipulačního oplodnění a genetického vyšetřování embrya. Změnila se úplně metodika zamrazování, dnes používáme vitrifikaci.“ Velký důraz je kladen nejen na vyšetření ženy, ale i muže.
Tým pod vedením Daniela Hlinky jako první na světě využívá k léčbě neplodnosti unikátní metodu výběru embryí, který je řízen umělou inteligencí v kombinaci s genetickým vyšetřením.
„V našem oboru je ústřední postavou embryo, protože všechny informace, které sbíráme, jsou zaměřené na to, abychom uměli identifikovat, které embryo je nejzdravější a nejživotaschopnější. Co to znamená? Životaschopnost znamená schopnost vyvíjet se a uchytit se v mateřském organismu. Druhá vlastnost se týká toho, jestli je embryo zdravé, to znamená, jaká je jeho genetická konstituce, jaký je stav chromozomů,“ vysvětluje embryolog.
Umělá inteligence CATI využívá algoritmus vyvinutý Danielem Hlinkou jako výsledek jeho letitých zkušeností z oboru. „CATI dokáže neinvazivně předpovědět, která embrya páru dávají největší šanci na úspěšný průběh těhotenství a vykazují minimální riziko genetických abnormalit. Zbylá riziková embrya posíláme na genetické vyšetření, abychom vyřadili ta, která mají nějaké chromozomální odchylky. U obou skupin je výskyt raných potratů snížen na cca 5 až 8 procent. Předpověď neinvazivní AI vychází z porovnání s databází, která obsahuje záznamy 20 tisíc embryí,“ popisuje fungování embryolog. Dokáže tak až 15 procentům párů, které podstupují léčbu neplodnosti, ušetřit zklamání v podobě raného potratu.
Samovolným potratem přitom podle statistik končí až víc než čtvrtina těhotenství, ve kterých lékaři neprovedli genetický test embrya. V případě, že embryo vybere CATI nebo se provede genetické testování, se riziko potratu minimalizuje. Díky využití umělé inteligence CATI je možné neinvazivně rozdělit embrya do tří skupin:
„Při použití těch nejkvalitnějších embryí, která vybrala CATI, se v případě těhotenství procento raných potratů sníží na úroveň embryí, která byla invazivně geneticky otestována. My ale nemusíme ty nejkvalitnější zárodky testovat, odebírat z nich vzorky, a riskovat tak jejich poškození,“ vysvětluje Daniel Hlinka.
Kromě toho, že Hlinkova metoda – odborně nazvaná hybrid PGT-A (H-PGT-A) – snižuje riziko potratu, také naopak zvyšuje šanci na to, že se embryo uchytí a žena otěhotní. „Naším cílem je dosáhnout toho, aby pacientka otěhotněla už v prvním cyklu IVF. Klientkám vždy říkáme, že cílem není léčba, ale založení rodiny a výchova dětí. Ke každému cyklu proto přistupujeme, jako by byl poslední, a dáváme do něj maximum,“ říká embryolog s více než třicetiletou praxí v oboru.
Potraty jsou pro ženy toužící po dítěti velmi frustrující. „Je to psychicky traumatizující. Samozřejmě to oddaluje i další léčebný cyklus. Představte si, že ty ženy čekají 2 až 3 roky na to, aby otěhotněly, nakonec otěhotní a po 8 až 9 týdnech těhotenství končí. Je to strašně frustrující. Takže naším primárním cílem je zachovat vysokou úspěšnost s použitím nejlepších embryí a zároveň eliminovat těhotenské ztráty," vysvětluje Daniel Hlinka.
Co je důležité při léčbě neplodnosti? Jak vypadá vyhodnocování embryí v praxi? Jak dlouhá může být cesta k vytouženému miminku? A co finanční náročnost? To vše se dozvíte v našem podcastu. Podívejte se na video nebo si ho poslechněte třeba na Spotify.