[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Pokud jste maminka a máte dítě ve školce, určitě už poněkolikáté za poměrně krátkou dobu řešíte rýmu, kašel a možná i nějakou závažnější nemoc, kterou si váš potomek z dětského kolektivu odnesl. "Jelikož je venku vlhko a chladno, dostávají se na scénu například RS viry, vůči kterým jsou převážně děti velmi náchylné. Tyto viry poškodí sliznici dýchacích cest, na kterou pak můžou nasednout i bakterie. Ty mohou způsobit i vážnější onemocnění vyžadující antibiotickou léčbu," vysvětluje na úvod infektoložka MUDr. Zuzana Blechová.
Velmi častým onemocněním v zimním období je také zánět středního ucha, který vzniká tak, že se pneumokok dostane přímou cestou Eustachovou trubicí do středouší. Když má dítě často rýmy, tak je ústí trubice ucpáno zbytnělou sliznicí, a pneumokoky mají tak dobrou možnost proniknout dál. Zánět středního ucha je bakteriální a vyžaduje antibiotickou léčbu.
"Zánět středouší mohou kromě pneumokoků způsobovat i záněty vedlejších dutin nosních, kdy se mikroby dostanou do ucha opět nosohltanem. Může to vyústit i v zápal plic jak u dětí, tak třeba i u seniorů, kteří se často nakazí od vnoučátek v rodině. Když se pneumokok dostane do krve, říká se tomu sepse a může pak postihnout kterýkoliv orgán. Může to dokonce vyústit v zánět mozkových blan," varuje infektoložka.
Ve školkových kolektivech je 60 až 80 % dětí nositelem pneumokoků. Děti se od útlého kojeneckého věku postupně promořují těmi různými typy pneumokoků a mají je v nosohltanu řádově týdny a klidně i měsíce. Časem si pak vytvoří protilátky. Je to přirozená součást našich životů.
Některé děti na samotný zánět středního ucha trpí, jiné se s ním nikdy nesetkají. To je dáno imunitou, kterou máme vrozenou, ale kterou můžeme také podpořit například otužováním nebo celkovým zdravým životním stylem. "Pomoct můžeme dětem i očkováním. Vakcíny jsou dnes po všech stránkách velmi bezpečné, a tudíž si myslím, že jsou nezbytnou součástí boje s infekcemi," dodává MUDr. Zuzana Blechová. Podle ní je však naprosto běžné, že průměrné dítě prodělá šest až osm infekcí dýchacích cest za rok, aniž by mělo nějaké poruchy imunity.
"Přestože jsou některá očkování nepovinná, za mě není o čem přemýšlet. Důležité je naočkovat dítě včas, protože nebezpečí je největší u dětí do dvou let. Když to velmi zjednoduším, je to dáno právě tím, jak je anatomicky uspořádána Eustachova trubice, která vlastně spojuje středouší s nosohltanem. Ta má přibližně do dvou let dítěte takový směr, že když dítě často leží a třeba má nějakou rýmu, tak to zatékání sekretu přesně vede k tomu, že Eustachova trubice vede mikroby přímo do středouší," vysvětluje infektoložka.
Očkování proti pneumokokům je třeba zařadit co nejdříve. Ideálně těsně před hexavakcínu, souběžně s ní nebo v mezidobí od dalšího očkování. Očkovat lze například vakcínou Prevenar 13. Podobně jako v případě meningokoků je třeba ji podávat časně, tedy klidně od druhého měsíce věku dítěte. Aby bylo dítě opravdu chráněno, mělo by mít dvě dávky vakcíny podané v prvním roce života (druhá dávka nejpozději v 7. měsíci věku) a třetí dávku, která navodí zvýšení hladiny protilátek, je třeba dát maximálně do 15 měsíců věku. Ovšem očkovat proti pneumokokům lze i starší kojence či malé i větší děti, pro ně platí trochu odlišné očkovací schéma.
Nepovinná očkování a jejich nabídku od zdravotních pojišťoven jistě probíráte a konzultujete se svým dětským lékařem, který vám možnosti dalších dobrovolných vakcinací i očkovací kalendář vysvětlí a naplánuje vám ho individuálně podle toho, jak velké dítě chcete očkovat a konkrétně proti čemu.
Kolik vakcína stojí? Jakou zvolit? A proč je dobré nechat naočkovat i babičky a dědečky? Podívejte se na video nebo si poslechněte podcast třeba na Spotify.