Maminka.czPodcasty

PODCAST: Wellbeing ve škole není válení se na gauči: Jak dětem pomoct cítit se co nejlépe?

Lenka Felcmanová, vedoucí pracovní skupiny Wellbeing v Partnerství pro vzdělávání 2030+ a předsedkyně organizace SOFA, se spokojenosti dětí i učitelů věnuje intenzivně. Vysvětluje, jak velký vliv na proces učení má to, jak se cítíme. Mohou rodiče dětem pomoct, aby pro ně škola byla co nejméně stresující a co nejvíce obohacující prostředí? Co si myslí o domácích úkolech? A kdy je čas jít řešit nepříjemné věci s učiteli?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Pojem wellbeing je ve školách stále diskutovanější téma. A to především proto, že bezpečné a přijímající prostředí zatím rozhodně není ve všech školách samozřejmostí. Především ve vyšších ročnících se pak děti dostávají do stresu a celkové nepohody. Je ale vůbec možné, aby se všichni žáci i učitelé cítili ve školách dobře?

"My věříme, že ano. Věříme, že se mohou děti i učitelé do školy těšit. Samozřejmě to není možné každý den, ale měl by převažovat pozitivní pocit," říká na úvod Lenka Felcmanová, vedoucí pracovní skupiny Wellbeing v Partnerství pro vzdělávání 2030+

Přestimulované děti. Nepřehánějte to s kroužky, dítě potřebuje i lenošit. Kolik je tak akorát?

Co je to wellbeing ve škole?

Obecně je to stav, kdy jsou naplněné naše základní potřeby. To znamená, že nemáme hlad, není nám zima a můžeme se třeba kdykoliv pohybovat. Právě pohyb je velké téma, jelikož ho lidský mozek potřebuje k tomu, aby mohl dobře fungovat. Takže klasický školní model, kdy držíme děti tři čtvrtě hodiny na jednom místě, není přirozený a už musí tělo nějakým způsobem bojovat se stresem, který mu neaktivita způsobí. Když k tomu přičteme, že sedíme na nepohodlné židli, je to další moment, který aktivuje stresovou reakci. 

Zásadní je také pocit bezpečí. "Potřebujeme se cítit bezpečně, a to jak fyzicky, tak emočně. To znamená, že nás nic a nikdo neohrožuje. A s tím souvisí i samotné vztahy v kolektivu a potřeba ocenění ze strany učitelů, že jsme v něčem dobří a že se nám něco povedlo," vysvětluje Lenka Felcmanová. Ocenění je důležité především proto, že hlavně děti předškolního věku nemají hotový obraz sebe sama, a tak si ho budují na základě toho, co říkají důležití dospělí v jejich okolí. Když dítě stále dokola poslouchá, že je zlobivé nebo že se mu něco nepovedlo, integruje to do sebeobrazu a stane se to pak něčím, čemu se říká sebenaplňující proroctví. Je tedy velmi důležité cítit, že jsem přijímán, oceňován a že mi nikdo neubližuje. 

40 vychytávek, které se budou hodit každému školákovi! Tady máte inspiraci

Součástí wellbeingu je také naplňování potřeb směrem k učení. Děti by měly být podporovány v přirozené zvídavosti, měly by dostat příležitost k aktivnímu učení a měly by cítit, že se je někdo snaží posouvat dál.

Jak se mohou zapojit rodiče?

V případě, že jsou ve škole zkrátka zajeté koleje a dítě se tam ne vždy cítí příjemně, mohou pomoct i rodiče. "V první řadě můžeme děti naučit, jak zvládat stres, a to je ten nejdůležitější úkol. Hodně dětí se totiž se stresem vyrovnává špatně. Příklady jsou konzumace sladkých nápojů a chipsů, kouření nebo užívání kratomu. V horším případě i porucha příjmu potravy nebo sebepoškozování," varuje odbornice. 

Ideální je s dětmi společně trénovat a ukazovat jim, jak to děláme my, abychom se zklidnili. Tím nejjednodušším nástrojem je dech. Takže stačí s dětmi trénovat dlouhý nádech nosem, pětivteřinové nadechnutí do břicha a hluboký výdech ústy. Velmi důležitý je také pohyb, kterého ve škole bohužel moc nemají. A tak je ideální děti naučit, aby se o přestávce šly projít po chodbě, zacvičily si, zamávaly rukama. Když během hodiny cítí, že už se potřebují hýbat, a chce se jim utéct ze třídy, můžou si udělat pár kliků vsedě na židli, to je poměrně náročná fyzická aktivita a mohlo by to pomoct dítěti vydržet ještě dalších několik minut sedět v klidu v lavici. 

Jak zvládnout první třídu v klidu a bez zbytečných nervů? Zeptali jsme se učitelky na osvědčené tipy

Kdy už se nejedná o běžný stres?

Někdy může nastat situace, ve které už se nejedná o zdravou míru stresu, se kterou se bude dítě potýkat prakticky celý život, ale o opravdu velký stres a strach spojený třeba s šikanou. Důležité je pak, aby rodiče na tento problém včas přišli. "Mnohdy se šikanované děti bojí svěřit se rodičům, a proto my jako rodiče musíme číst různé signály, které nám dítě vysílá. Mohou to být třeba údajné bolesti hlavy nebo třeba břicha, kvůli kterým dítě zůstane doma a nemusí do školy. Některé děti se třeba začnou i zadrhávat v řeči. Varovným signálem by mělo být především to, když dítě řekne, že se do školy bojí jít," vysvětluje Lenka Felcmanová. 

Určitě je nutné takovou situaci nebrat na lehkou váhu a začít ji neprodleně řešit. Musíme zjistit, co přesně se děje. Ne vždy to však musí být nějaká fyzická šikana. Může se jednat i o to, že je dítě vyčleněno z kolektivu a o přestávce si nemá s kým povídat. Pokud se tedy jedná o dlouhodobou nepohodu, která není způsobena jen hrozícím zkoušením z neoblíbeného předmětu nebo očekávanou písemkou, je třeba zasáhnout a pomoct. 

Proč je v dnešní době potřeba mnohem více školních psychologů? A jak děti ovlivňují domácí úkoly? Podívejte se na video nebo si poslechněte podcast třeba na Spotify. 

PODCAST: Vysvědčení: Jak o něm s dítětem mluvit? Na jedno pokárání čtyři pochvaly, radí odbornice
Témata: Děti, Podcasty, Základní škola, Rodiče, Střední škola, wellbeing, učení, Stres, Wellbeing v Partnerství, Lenka Felcmanová, Gauč, Učitel, Podcast, SOFA, Škola, Válení