[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Pokud se zaměřím tedy spíše na předškoláky, tak se domnívám, že dnešní uspěchaná doba se na nás i našich dětech nepříznivě podepisuje. Je pravdou, že počet dětí s vadou řeči narůstá, a to téměř strmě. Jistě si mnozí vzpomínají, že jsme dříve měli čas si o různých denních situacích s rodiči popovídat, byl čas na pohádky a vyprávění různých rodinných příhod a tradic z minulosti... Dále je také faktem, že narůstá počet vad řeči, které jsou součástí různých složitějších diagnóz, které dříve nebyly tak časté, jako například autismus nebo jiné neurovývojové poruchy.
U dětí předškolního věku se nejčastěji setkáváme s dyslálií, což znamená nesprávné tvoření jedné nebo i více hlásek. Nejčastěji to bývají sykavky, hlásky L, R, Ř. Kolem třetího roku často rodiče řeší opoždění vývoje řeči, a kolem čtvrtého či pátého roku věku dítěte přicházejí s diagnózou vývojové dysfázie, což je specificky narušený vývoj řeči.
Podporu v rozvoji komunikace můžeme nabízet několika způsoby, rozhodně se nedoporučuje dítě do mluvení nutit. Mluvené slovo od maminky nebo od tatínka nikdo nenahradí. Jsou zde vnímány i modulační faktory řeči rodičů, jejich tempo, blízkost i empatie. Do třetího roku života můžeme být „shovívaví“, ale poté je vhodné poradit se s pediatrem a zvážit konzultaci u klinického logopeda.
Jistě. Pokud dítě nemluví kolem třetího roku života, pokud se projevují poruchy plynulosti řeči – tedy koktání, když dítě zaostává v řečovém i gramatickém rozvoji, pokud dle věkové normy nevyslovuje správně dané hlásky, nemluví ve větách gramaticky správných, a jedná se například o dítě pětileté, když nemá dítko přiměřenou slovní zásobu a nerozumí našim příkazům.
První návštěva u klinického logopeda by měla být příjemnou záležitostí. Po úvodním představení se logoped zabývá zjišťováním údajů ohledně vývoje dítěte, vývoje řeči a anamnestickými údaji. Potom si s dítětem povídá, kreslí a navazuje vzájemný kontakt v příjemné atmosféře. Jen je nutné připomenout, že klinická logopedie je vyžádaná péče, a k vyšetření musí být žádanka nebo doporučení od dětského nebo odborného lékaře.
Asi nejvíce dělá dětem potíže výslovnost hlásek R a Ř. Bylo by dobré, pokud by dítě správně vyslovovalo před nástupem do první třídy, ale často tomu tak není. Někdy se ohledně špatné výslovnosti může řešit i odklad školní docházky, ale většinou se jedná o složitější záležitosti, spojené s celkovou opožděnou komunikací.
Je důležité, abychom měli správný rozvoj řeči u svého dítěte na mysli již od jeho narození. Zpívání písniček, rytmizace říkanek, čtení pohádek, to vše tvoří základ pro správný rozvoj dětské řeči. Následně naslouchání dětským potřebám a jejich vyprávění. Musíme si udělat na dítě čas, vést rozhovory, to jsou další pilíře. Pokud necháme dítě jen u televize nebo u tabletu, tak tady se dopouštíme nejčastějších chyb. Dítě má mít potřebu sdílet své pocity a vjemy, což mu televize nemůže vynahradit.
Vše záleží na dané vadě. Jestliže dítě neumí například vyslovit hlásku Ř, může se jednat o několik málo návštěv, někdy i po prvním sezení, pokud dítě správně navedeme, tak odchází již s navozenou hláskou. Pokud se jedná o vícečetný problém, může jeho náprava trvat i například dva roky. A co je velice důležité? Každý den, alespoň krátkou dobu, pravidelně procvičovat zadaná slovíčka. Zásadní je profesionální vedení, denní cvičení zadaných úkolů a jakási správná disciplína.
Ano, vhodné je dennodenní trénování. Samozřejmě, že to dítě nemusí úplně naplňovat a bavit. Snažíme se cvičení vhodně obměňovat, provádět jej zábavnou formou. Pokud cvičení trvá již dlouhou dobu, přestaňte na dohodnutou dobu, například dvou týdnů, a poté se k němu opět vraťte.
Je velice nutné již na malinké miminko mluvit, zpívat ukolébavky, písničky a rytmizovat básničky, a to již u větších dětí – dvouletých. Je důležité od narození s dítětem komunikovat, samozřejmě přiměřeně jeho vývoji.
Ano, čtení je pro rozvoj řeči velice důležité, doporučuje se čtení krátkých pohádek nebo i bajek, které mají jasný cíl a smysl. Dítěti se bude líbit čtení po dobu dvaceti minut, aby správně vnímalo. Vše ale záleží na samotném dítěti a jeho věku. Jiná pozornost je u dvouletých dětí, jiná u pětiletých.
Pohádky z televize mají děti rády, jelikož jsou spojeny i s obrazem, dynamikou a hudbou. Mluvené slovo od maminky nebo od tatínka ale nikdo ničím nenahradí. A pokud přitom navíc držíme své milované děťátko za ručičku, bude si na vzájemnou vazbu vzpomínat po celý svůj život. Dá mu to tolik potřebné zázemí pro rozvoj osobnosti.