[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
„Když se Erik poprvé dusil, byl to pro mě jeden z nejhorších zážitků v životě. Laryngitidu měl pak ještě třikrát, ale to už jsem věděla, o jakou nemoc jde a jak na ni,“ řekla paní Vladislava.
„Poprvé dostal Erik laryngitidu v necelých 2 letech, zpočátku se nemoc jevila jako běžná viróza, však byl také podzim, kdy se respirační nemoci nevyhýbají ani dospělým natož dětem. Jenže k teplotě se během dne přidala bolest v krku a hlavně podivný chrapot a jakési pískání, které provázelo synkovo dýchání,“ popsala maminka malého Erika.
„Tehdy jsem ještě nevěděla, že se jedná o zánět hrtanu, takzvanou laryngitidu, která se může projevit ztíženým dýcháním až dušením! Obě tyto komplikace bohužel postihly i Erika; k večeru už neměl jen zvýšenou teplotu, ale horečku – přes 39 stupňů, velmi těžce dýchal a během oblékání na pohotovost se začal dusit. Bylo to strašné!
Než jsme se synkem v náručí doběhli ve studeném nočním vzduchu k autu, trochu se mu ulevilo. Na pohotovosti nám vysvětlili proč, studený vzduch mu udělal dobře. Erik dostal speciální čípky, recept na sirup na teplotu, několik rad a jeli jsme domů.“
„Laryngitida je zánět horního úseku dýchacích cest – hrtanu. Postihuje hlasivky a jejich okolí. Typicky se projevuje bolestí v krku, suchým dráždivým kašlem a chrapotem,“ uvádí na svých webových stránkách ORL specialistka, doktorka Marie Náhlovská.
Pravděpodobně nejčastější příčinou vzniku laryngitidy je virová infekce horních cest dýchacích, ve výjimečných případech se na jejím vzniku mohou podílet i bakterie.
K nejvýraznějším příznakům zánětu hrtanu patří chrapot, spíše suchý „štěkavý či kokrhavý“ kašel, bolesti v krku, obtížné mluvení až dušnost, celková slabost a horečka. Při dýchání se mohou ozývat pískavé zvuky.
Nemoc se nejčastěji vyskytuje v batolecím a předškolním věku a malé pacienty trápí hlavně na podzim a brzy na jaře. Laryngitida je velmi častým důvodem k návštěvě pohotovosti, neboť se nepříjemné příznaky, jako jsou dušnost a vysoká horečka, obvykle dostavují v pozdních večerních až nočních hodinách. Závažnost těchto obtíží závisí na velikosti zánětu, v krajních případech se může dítě dusit.
Prodělá-li dítě jednou laryngitidu, neznamená to, že ji nemůže dostat znova. Některé děti se s ní potkají jen jednou, jiné nikdy a u některých má bohužel tendence k opakování. Čím je malý pacient menší (menší jsou i dýchací cesty), tím mohou být komplikace závažnější. Zvláště dušnost a vysoké horečky mohou být u nejmenších pacientů důvodem až k hospitalizaci.
Vzhledem k tomu, že nejčastějšími původci zánětu jsou v tomto případě viry, obvykle se nepodávají antibiotika, ale pouze léky na snížení teploty. Lékař také doporučí některá režimová opatření (inhalace, zvlhčování vzduchu, Priessnitzův obklad). V případě, že se u dítěte laryngitidy opakují, může dítěti pediatr nebo lékař na ORL předepsat speciální čípky s obsahem kortikoidů, které při akutních problémech potlačí zánět a rychle uleví při nebezpečné dušnosti.
První pomoc při akutním zánětu hrtanu je velmi jednoduchá; při potížích s dýcháním někdy až zázračně pomáhá chladný vzduch. „Laryngitida u dětí může probíhat velmi dramaticky. Při akutním záchvatu přesto zachovejte klid. Je několik věcí, které můžete pro své dítě udělat sami doma. Při náhlých dýchacích obtížích ze všeho nejdřív otevřete okna dokořán.
Ač se Vám to může zdát nelogické, je potřeba, abyste v bytě udělali průvan. Do blízkosti postýlky dítěte pověste mokré prostěradlo. Dýchací obtíže při laryngitidě totiž až zázračně zlepší studený a vlhký vzduch,“ radí lékařka Náhlovská.
Někteří rodiče dokonce neváhají posadit pečlivě zabalené dítko před otevřený mrazák nebo dítěti podat zmrzlinu – obojí doporučují v případě dušnosti i mnozí zdravotníci.
Odborníci zdůrazňují, že je též velmi důležité zachovat při potížích s dýcháním klid a nepřenášet strach na dítě (při stresu se ještě více stáhne hrdlo). Pokud nepomohou opatření typu studený vzduch, Priessnitzův obklad a léky na snížení horečky a stav dítěte se nadále zhoršuje, je nutné vyhledat lékařskou pomoc. U nejmenších voláme linku 155.
Jednoznačná prevence, vitamíny či očkování bohužel neexistují. V tomto případě je tedy nutné „pracovat“ na celkové obranyschopnosti a otužilosti dítěte, nepřetápět místnosti (zvláště ložnici), zvlhčovat vzduch a v žádném případě doma nekouřit.
Pro děti i dospělé je nepostradatelnou součástí prevence pohyb na čerstvém neznečištěném ovzduší. Potencionálně náchylnější bývají k laryngitidám alergici.
A dobrá zpráva na závěr? Čím jsou děti starší, tím jsou problémy s dušností až dušením méně časté, až úplně vymizí.