[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Čím dál častěji novopečené matky přiznávají, že bojují s psychickými potížemi. Až 80 % žen si po porodu projde takzvaným baby blues, tedy obdobím střídání nálad, obav a emoční nestability. Experti upozorňují, že až u pětiny žen může tento stav vyústit do psychické nemoci, která kromě matky samotné ohrožuje i psychický vývoj dítěte. Proto by se podle lékařů neměl psychický stav po porodu podceňovat. Pomoct mohou například praktičtí lékaři, ale i dobrovolnické organizace (např. Úsměv mámy). Právě ony mohou čerstvé maminky propojit s vrstevnicemi, které už mají tuto zkušenost za sebou, a dodají tak ženám potřebnou psychickou podporu.
VIDEO: Jako v akváriu, myšlenky na sebevraždu: Poporodní depresi zažila dvakrát
„Takzvaným baby blues si po porodu projde prakticky každá matka, nicméně to zpravidla do 14 dní samo odezní. Bez podpory okolí se ale potíže mohou až pětině z nich zhoršit natolik, že již samy jen tak neodezní. Bohužel se o tom příliš nemluví, protože je tabu být nešťastná, když je na světě zdravé miminko a žena má k tomu i partnera nebo manžela,“ říká MUDr. Jana Krzyžánková, praktická lékařka a členka Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP.
Když se z baby blues stane deprese, matka už si nedokáže sama pomoct, postupně ztrácí radost ze života, a pokud se její stav dále zhoršuje, onemocnění ji naprosto paralyzuje. „Tehdy se nemůže správně postarat o dítě, špatně čte jeho potřeby a narůstá frustrace na obou stranách. Děti depresivních matek bývají častěji nemocné a hůře spí. Nedostatek spánku pak znova negativně přispívá k psychickému stavu matky. A roztáčí se spirála, ze které se těžko uniká,“ popisuje MUDr. Ludmila Bezdíčková, členka výboru SVL. Samotná deprese pak vzniká důsledkem nevyrovnané hladiny hormonů v kombinaci například s nedostatečnou podporou okolí nebo s posttraumatickou stresovou poruchou po náročném porodu. Svou roli hrají i genetické předpoklady.
Lékaři však upozorňují, že špatný psychický stav matky může mít dlouhodobé následky i u dítěte. „Pokud se mezi matkou a dítětem v důsledku deprese nevytvoří jistá vztahová vazba, může dítě svět vnímat jako nepřátelské prostředí. To u něj může v budoucnu vzbuzovat agresivitu, protože se snaží okolí ‚přetlačit‘, nebo naopak může být extrémně pasivní, protože v jeho očích nějaká snaha nemá vůbec smysl,“ vysvětluje MUDr. Krzyžánková.
Děti matek s neléčenou depresí mají také podle výzkumů častěji pomalejší psychomotorický vývoj nebo potíže s učením. Lehčí poporodní psychické poruchy podle expertů může vyřešit psychoterapie, než se k ní však čerstvé matky dostanou, dlouho psychicky trpí. Pomoct může i aplikace Kogito určená přímo pro maminky, které mají po porodu negativní myšlenky a trápí se.
Rozhovor Modelka Lucie Holíková o poporodních depresích: Napsalo mi tolik maminek se stejným problémem, až mě to vyděsilo
U těžkých depresí se pak ženy často neobejdou bez léků. „Bohužel mám někdy pocit, že na těhotnou nebo kojící matku se někteří lékaři bojí i sáhnout, natož jí předepsat léky. Přitom v případě, že je matka v těžké depresi, selhává bohužel ve všech svých rolích a přínos léčby zde jednoznačně převyšuje případná rizika. Řada studií z nedávné doby navíc ukazuje, že správně zvolená antidepresiva jsou v období kojení pro dítě bezpečná, a to může být kojeno podle svých potřeb,“ říká MUDr. Krzyžánková. Podle ní navíc matka ve špatném psychickém stavu už mnohdy ani nedokáže zhodnotit svůj stav a to, že by měla vyhledat pomoc.
Už během těhotenství by podle odborníků měly budoucí maminky o svém psychickém stavu mluvit – například se svým praktickým lékařem, ke kterému přijdou na kontrolu. „Pokud se během těhotenství nebo po porodu necítí psychicky dobře, mohou také využít podpůrných skupin, kde jim jiné maminky poradí a pomohou je nasměrovat k odborníkům. Mnohdy ale k pomoci stačí jenom pocit, že na vše nejsou samy. Díky naší podpoře se maminky rychleji zlepšují. Jen letos jsme jich podpořily přes 400,“ říká MUDr. Krzyžánková, která je sama jednou z regionálních konzultantek dobrovolnické organizace Úsměv mámy. Podle loňského průzkumu Národního ústavu duševního zdraví a této organizace dokázala jejich podpora výrazně snížit tíži úzkostí i deprese.
Promluvte si s někým, komu důvěřujete, o svých pocitech, například s partnerem, rodinným příslušníkem, blízkým kamarádem.
Obraťte se na organizaci Úsměv mámy, kde se můžete spojit s maminkami, které během těhotenství bojovaly se stejnými pocity.
Obraťte se na svého gynekologa či praktického lékaře.
Zavolejte na jednu z celorepublikových nonstop krizových linek (Pražská linka důvěry: 222 580 697; Linka první psychické pomoci: 116 123).