Poprvé sama s miminkem: To dáte! Na co se připravit?

Nejistota doprovázející novou roli prvomámy, která se vše kolem miminka teprve učí, je naprosto normální a přirozená. Stejně jako obavy, které může čerstvá máma mít v okamžicích, kdy zůstává se svým dítětem poprvé sama doma. Já to tak tedy měla. První týden s námi byl doma pečlivý tatínek střídavě s babičkou, zdravotní sestřičkou s letitou praxí v porodnici. A když mě tyhle dvě mé skály musely už zanechat doma samotnou, začala jsem se bát. Že to nezvládnu. Že se určitě něco přihodí a že si nebudu vůbec vědět rady. 

Nebudu popírat, že to pro mě bylo náročné i vzhledem k tomu, že můj chlapeček trpěl ošklivým refluxem a já se chvílemi až hystericky bála, že se začne dusit a já mu nebudu umět pomoct. Probrečel většinu dne a já kolikrát brečela s ním. Ale s odstupem musím říct, že mé obavy byly horší než skutečnost. A možná právě proto, že bylo těch obav a nervů tolik, jsem celou situaci sama zhoršovala – dítě prostě vycítí, když je máma v nepohodě. Jenže přesvědčte sebe samotnou, že je to zbytečné… Začátky nebývají lehké, je ale plno věcí, které vám můžou pomoct, když máte na novorozeně „jen“ ty své dvě ruce. 

S nedělkou, tedy maminkou v šestinedělí, necloumají jen hormony, které dokážou vystřihnout čítankové poporodní blues, ale často i nejistota, jestli se dokáže o své miminko správně postarat. Je to úplně přirozené a běžné, však se péči o něj teprve učí. Je proto fajn, když může váš partner nebo kdokoli blízký zůstat první týden s vámi doma a pomoci vám se aklimatizovat, ulevovat vám po porodu, abyste nasbírala síly a mohla více odpočívat. Ať už tuhle výhodu můžete, nebo nemůžete využít, po pár dnech se pravděpodobně stejně ocitnete s děťátkem sama doma. A všechno skvěle zvládnete, o to se nebojím! Stačí si ujasnit pár věcí, které vás hodí více „do pohody“. Připravte se po psychické i po praktické stránce. 

1. Dejte průchod emocím 

Chvíli jste v totální euforii a štěstí z vás jen srší, chvíli máte pocit, že se uzoufáte, a vlastně ani nevíte proč. A možná si to i vyčítáte. Jste spolu jen vy dva, a tak se vás už nikdo nebude ptát, proč pláčete, když k tomu nemáte žádný důvod. Nesnažte si to vysvětlovat nebo své pocity nějak potlačovat, abyste svého drobečka nerozrušila. Stejně z vás všechno vycítí. Nervozitu, smutek, radost… A když své pocity necháte volně plynout a dostanete je ven, uleví se vám. Nestyďte se za to, že si s miminkem pobrečíte společně. Ostatně jste sama doma, nikdo vás nevidí. Máte naopak chuť si zpívat? Zpívejte! Povídejte si s miminkem a říkejte nahlas všechno, co právě děláte, uklidní ho to. A ve finále i vás. 

2. Naučte se říkat NE 

Jakási úcta k šestinedělí se v dnešní společnosti tak nějak vytrácí. Proč proboha všichni, i ti, kteří se ozvou sotva párkrát do roka, potřebují nutně vaše miminko pochovat? U mnohých maminek doma se dveře netrhnou, málokteré z nich je to ale příjemné. Bojí se ale odmítnout, aby neurazily. „Šestinedělí slouží především k tomu, aby se maminka a miminko spolu sžily. Aby si zvykly na své vůně, aby se miminko kolonizovalo „správnými“ bakteriemi, aby se dobře rozjela laktace... Na to všechno potřebuje matka pohodu, klid, čas,“ potvrzuje porodní asistentka Tereza Morávková. Jestli to tak cítíte, řekněte jim na rovinu, že je strašně ráda uvidíte, ale až se dáte oba dohromady. Teď potřebujete klid a sebe navzájem. 

3. Myslete i na sebe 

V kolotoči přebalování a kojení maminka často zapomene sama na sebe. Večer pak zjistí, že vlastně ani neobědvala. To je ale opravdu špatně. Snažte se proto myslet na to, abyste pravidelně jedla a pila. Nejenom proto, aby se mělo mlíčko z čeho udělat, ale abyste nabrala sílu, kterou potřebujete. „Maminky by si měly umět říct o pomoc a dělat jen to, co v tu chvíli cítí, že jim a jejich tělu dělá nejlépe,“ doplňuje Tereza Morávková. Zahoďte všechny výčitky z hory neumytého nádobí a nesnažte se za každou cenu být skvělou mámou i hospodyňkou roku. Snažte se také odpočívat opravdu, kdykoli to jde. Pro úzkostlivější maminky, mezi které se řadím (bohužel) i já sama, doporučuji chůvičku s monitorem dechu, se kterou si klidněji odpočinete. 

4. Nebojte se ptát 

Za dob našich babiček chodila v šestinedělí porodní asistentka za maminkou domů, kontrolovala její poporodní stav i to, jak jí jde kojení a péče o miminko. Byl to takový standard. Škoda, že už to dnes není automatická záležitost. I tak si ale můžete takovou službu zaplatit a pozvat si domů zkušenou porodní asistentku a laktační poradkyni v jedné osobě, která vám poradí a ujistí vás, že o své miminko i o sebe správně pečujete. Takovým rádcem na telefonu je i pediatr, ke kterému s děťátkem docházíte. Nebojte se mu zavolat s jakýmkoli dotazem, ač vám připadá v tu chvíli sebehloupější. Až za ním pak půjdete s miminkem na kontrolu, sepište si všechny své dotazy na papírek, abyste na nic nezapomněla. Ptejte se i zkušenějších kamarádek, i u nich často najdete cenné rady. Telefonní čísla si předem uložte do mobilu, abyste se poté nezdržovala jejich dohledáváním. 

5. Důvěřujte si 

A důvěřujte i svému děťátku. Naslouchejte jeho potřebám a snažte se je sladit s těmi svými. Naslouchejte své intuici a nelpěte na určitých pravidlech, která vám někdo nutí jako „ta osvědčená“. Každé miminko je originál a na některé zaručené rady prostě nezabírají. Nezapomínejte na tělesný kontakt, který je pro děťátko hlavně v prvních měsících a letech nepostradatelný a naprosto zásadní. Dělejte zkrátka vše tak, jak to cítíte, za pár týdnů už „pojedete“ se svým drobečkem na jedné vlně a budete naprosto sehraní. Vydržte! 

6. Polehounku zavádějte režim 

Novorozenci mají svůj rytmus, spí a jedí podle svých potřeb a vnutit jim cokoli jiného je zpočátku téměř nemožné. Pro začátek proto bude stačit, když je naučíte rozeznávat den a noc. Některé děti to totiž mají otočené – celý den prospí a v noci pak mají „oči jako dvě žárovky“. Tohle je zpočátku hlavní a nejdůležitější základna, na které budete postupně stavět. Řád, který si časem vytvoříte, dá vám oběma pocit jistoty a lépe si pak naplánujete celý den. Zkuste začít s večerními rituály – koupání ve stejný čas, písnička, pusinka na dobrou noc a spát. Uvidíte, jak rychle si na to miminko zvykne. A vám vznikne jakýsi „záchytný bod“ v každodenním programu. „Doporučuji začít s uspávacím rituálem už po příchodu z porodnice,“ dodává porodní asistentka. 

7. Pořiďte si mobilní postýlku nebo košík 

Bude se vám hodit. Přes den v něm může miminko spinkat tam, kde potřebujete, a snadno jej tak přemístíte, i když spí. Na noc ale dejte miminko do postýlky, aby si zvyklo, že je stále na stejném místě a že v noci se spí právě tam. S touhle postýlkou pokud možno naopak nehýbejte. 

8. Choďte na procházky 

I když se vám třeba nechce. Každý den alespoň na chvilku. Začít můžete v podstatě už po návratu z porodnice – nejprve postačí na deset, patnáct minut, postupně můžete procházky prodlužovat. Nejideálněji vyrazte do přírody nebo do míst, kde není příliš velká koncentrace lidí – na obchoďák zapomeňte. Procházka na čerstvém vzduchu udělá dobře vám oběma. 

7 důvodů dětského pláče. Pomůžeme vám je rozeznat

9. Vše na dosah ruky 

Zorganizujte si byt tak, abyste měla vše při ruce. Prostor, který máte určený na přebalování miminka, vybavte tak, abyste se nemusela pro nic natahovat nikam daleko. Nikdy nenechávejte miminko na pultu bez dozoru. I když se zatím nehýbe, jednoho dne se vám z něj skulí jako nic. A ten den přijde rychleji, než si myslíte. Stejně tak před koupáním si vše připravte tak, abyste nemusela následně nic hledat – hlavně osušku, do které miminko následně zabalíte. Nejde jen o ušetření času, je to i z bezpečnostních důvodů. A do třetice zmiňme kojení: Než se do něj pustíte, nachystejte si k ruce sklenici vody a plenku na odříhnutí. Pořiďte si určitě kojicí podprsenku a pro pohodlí i kojicí tričko, vše tak pro vás bude snadnější a pohodlnější. Brzy budete mít všechno v malíčku a budete to dělat automaticky.