[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Polévky provázejí lidstvo již od doby kamenné. Dříve polévky bývaly převážně jídlem chudších vrstev a také patřily mezi oblíbené lidové medikamenty. Zvláště v období rekonvalescence, kdy bylo potřeba znovu nalézt ztracené síly – a to jak po nemoci, úraze nebo v období těhotenství, porodu a laktace.
Dnes se na tento způsob využití polévek bohužel zapomíná, zato do popředí vystoupily praktické vlastnosti, jakými jsou například: rychlost přípravy, snadná stravitelnost, obvykle nízká kalorická hodnota a třeba i skutečnost, že se jedná o nejjednodušší teplé jídlo.
ČTĚTE TAKÉ: Recept na ramen
Zatímco v době kamenné probublával masový vývar v koženém měchu obloženém žhavými kameny, starověké národy již používaly k přípravě polévek různé nádoby a také rozličné druhy zeleniny a koření. Polévky milovali Římané, Řekové, Egypťané, obyvatelé Byzance, zvláštnímu postavení se polévky těšily a těší v asijské kuchyni.
V Čechách polévky patřily do jídelníčku spíše chudších vrstev, mnohdy byly jediným teplým jídlem dne. Oblíbené byly polévky ze zelí, mrkve a hrachu. Velké oblibě se též těšila i vydatná polévka z propasírovaného sýra, tvarohu a také výživná pivní polévka (středověké pivo však vypadalo jinak než nyní) a samozřejmě masové vývary – bylo-li maso k dispozici.
Asi nejznámější českou polévkou chudých byl „oukrop“ – česnečka připravovaná přelitím krajíce chleba s česnekem horkou slanou vodou, nebo vodou z brambor s trochou kmínu a sádla.